sci_linguistic Ќатали€ јлександровна «айцева „ешский €зык. ”чебное пособие по грамматике чешского €зыка

ƒанное пособие представл€ет собой систему грамматических упражнений, следующих за грамматическими правилами. √рамматика даЄтс€ последовательно, упражнени€ закрепл€ют отдельные еЄ €влени€. ѕособие состоит из трЄх частей: фонетического курса, вводно-грамматического курса и основного грамматического курса. ¬ фонетическом курсе даютс€ сведени€ о произношении, интонации и орфографии. ¬ вводно-грамматическом курсе предлагаютс€ основные сведени€ о системе падежей и изменени€х местоимений, прилагательных и существительных. ¬ основном грамматическом курсе учащиес€ могут почерпнуть сведени€ о всех исключени€х и нетипичных случа€х в морфологии и синтаксисе. ѕособие предназначено дл€ студентов факультета международных отношений и всех, кто изучает чешский €зык как иностранный.

ru
FictionBook Editor Release 2.6.5 15 August 2013 47DA3DBB-D408-4659-8D3A-447A20C0C3A3 1.0

1.0 Ч создание fb2 Ч Bykaed

Ѕелорусский государственный университет ћинск 2001 јвтор- составитель: «ј…÷≈¬ј Ќатали€ јлександровна старший преподаватель кафедры романо-германских €зыков

«ј…÷≈¬ј Ќатали€ јлександровна

(старший преподаватель кафедры романо-германских €зыков)

"„≈Ў— »… я«џ "

”чебное пособие

по грамматике чешского €зыка

ћ»Ќ»—“≈–—“¬ќ ќЅ–ј«ќ¬јЌ»я –≈—ѕ”ЅЋ» » Ѕ≈Ћј–”—№

Ѕ≈Ћќ–”—— »… √ќ—”ƒј–—“¬≈ЌЌџ… ”Ќ»¬≈–—»“≈“

факультет международных отношений

кафедра романо-германских €зыков

‘ќЌ≈“»„≈— »…  ”–—

”рок 0 (LEKCE 0)

„≈Ў— »… јЋ‘ј¬»“

название Ч произношение Ч примеры

A a kratké Ч (а) Ч kam, tam,†Ч sestra куда, туда, сестра

A á dlouhé Ч (а:) Ч národ, závod, láska Ч народ, завод, любовь

B b Ч (б) Ч buk, bar, baba Ч бук, бар, баба

C c Ч (ц) Ч cukr,cena, cesta Ч сахар, цена, дорога

Čč Ч (чь) Ч čaj, čas, čislo Ч чай, врем€, номер

D d Ч (д) Ч dnes, dub, rada Ч сегодн€, дуб, совет

Ďď Ч (дь) Ч ďabel, zeď Ч дъ€вол, стена

E e tvrdé Ч (э) Ч den, sen, ten Ч день, сон, тот

E é dlouhé Ч (э:) Ч léto, mléko Ч лето, молоко

ě hačkované: Ч (Тэ) Ч tělo, dělo Ч тело, пушка

после b, p, v, f Ч (йе) Ч pět, věk, tobě Ч п€ть, век, тебе

после m Ч (мнТе) Ч město, mě, v zimě Ч город, мне, зимой

F f Ч (ф) Ч film, foto, fialka Ч фильм, фото, фиалка

G g Ч (г) Ч guma, garaž, nugat Ч резина, гараж, нуга

H h Ч (г) = укр.†Ч hora, holka, host Ч гора, девушка, гость

CH ch Ч (х) Ч chlap, chleb, mucha Ч парень, хлеб, муха

I i kratké Ч (и) Ч pivo, limo, zima Ч пиво, лимонад, зима

í dlouhé Ч (и:) Ч víno, pít, bít Ч вино, пить, бить

J j Ч (й) Ч jama, jeden, maj Ч €ма, один, май

K k Ч (к) Ч kino, kluk, kost Ч кино, мальчик, кость

L l Ч (л) Ч les, lampa, lipa Ч лес, лампа, липа

M m Ч (м) Ч matka, metro, mak Ч мать, метро, мак

N n Ч (н) Ч noc, noha, nůž Ч ночь, нога, нож

Ňň Ч (нь) Ч dlaň, kůň Ч ладонь, конь

O o kratké Ч (о) Ч oko, nos, okno Ч глаз, нос, окно

O ó†dlouhé Ч (o:) Ч móda, tón Ч мода, тон

P p Ч (п) Ч pole, pan, pravo Ч поле, господин, право

Q q Ч (кв) Ч Quido Ч √видо

R r Ч (р) Ч rok, strana, radio Ч год, страница, радио

Řř Ч (рж, рш) Ч řeka, řeč, lékař, přez Ч река, речь, врач, через

S s Ч (с) Ч sen, soud, les Ч сон, суд, лес

Šš Ч (шь) Ч škola, šest, šít Ч школа, тетрадь, шить

T t Ч (т) Ч tok, tam, teta Ч течение, там, тЄт€

Ťť Ч (ть) Ч ťukat, chuť Ч стучать, вкус

U u kratké Ч (у) Ч ruka, ucho Ч рука, ухо

Úú dlouhé Ч (у:) Ч úsměv, únor Ч улыбка, февраль

ů kroužkované Ч (у:) Ч dům, sůl Ч дом, соль

V v (в) Ч vůz, voda, vítr Ч вагон, вода, ветер

W w dvojité Ч (в) Ч Wolker Ч ”олкер

X x Ч (кс) Ч praxe, existence Ч практика, существование

Y y kratké Ч (и) Ч byl, jazyk, syr Ч был, €зык, сыр

Y ý dlouhé Ч (и:) Ч vysoký, mýt, nový Ч высокий, мыть, новый

Z z Ч (з) Ч země, zima, zahrada Ч страна, холод, садик

Žž Ч (жь) Ч žena, život, žizeň Ч женщина, жизнь, жажда

* * *

„ешский €зык относитс€ к западно-слав€нским €зыкам. „ехи пользуютс€ латинским алфавитом. ƒл€ обозначени€ некоторых чешских звуков используютс€ надстрочные знаки:

знак Т(čarka) служит дл€ обозначени€ долготы гласных:

ó, á, é, ú, í, ý

знак (kroužek) употребл€етс€ дл€ обозначени€ долгого ů.

знак ˇ†(haček) обозначает буквы š,č,ř,ž, “акже он обозначает м€гкость прописных Ň, Ď, Ť и м€гкость строчного ň перед гласными и в конце слова.

ƒл€ обозначени€ м€гкости строчных t и d в конце слова и перед гласными a, o, u используетс€ знак '(апостроф): ťukat, ďabel, zeď, teď

«начок над буквой ě указывает на м€гкость предшествующих согласных или на йотацию губных согласных. —равните:

tělo [ťelo], dělo [dТelo], pět [pjet],věk [vjek], běh [bjeh].

Ќаписание ě после буквы m указывает на произношение [mnТe]: město [mnТesto], [mnТe].

„ешское произношение очень точное, базируетс€ на фонетическом принципе, согласно которому точно воспроизвод€тс€ звуки:

znám, tok, voda, dráha, sloužit, krásná.

ѕо традиции употребл€ютс€ буквы, которые не служат особым звукам. “ак, дл€ обозначени€ долгого [у: ]служат две буквы Ч ú, ů.

Ѕуква ú пишетс€ обычно в начале слова и после приставок:

úkol, únava.

Ѕуква ů пишетс€ в середине и в конце слова: dům, vůz, domů,

«вук [и] передаЄтс€ двум€ буквами: i и y, долгий звук передаЄтс€ буквами†í, ý.–аньше им соответствовали различные звуки (сравните русские слова был и бил). —равните: bil, byl, bít, být, vít, výt.

¬ современном чешском €зыке после букв k, h, ch, r всегда пишетс€ буква y, ý: velký, chyba, ryba, suchý, drahý, chytat.

ѕосле букв j, š, ž, ř, č, c пишетс€ только i, í: žít, číst, cíl, čisto,

ѕосле согласных n, t, d, m, p, v, f, b, s, z, l возможно написание как i, í так и y,ý: nyní, ty, dým, dím.

¬ чешском €зыке происходит оглушение и озвончение согласных, как это происходит в русском €зыке.: dub, vůz, svatba, dětský.

”рок 1

—ќ√Ћј—Ќџ≈

¬ чешском €зыке 25 согласных звуков. ћногие согласные по своему образованию и произношению близки соответствующим согласным русского €зыка.   таким согласным относ€тс€

p, b, v, f, m, n, r, s, z, c, d, t, k, ch, g, j.

–азличи€ наблюдаютс€ между согласными n, d, t Ч в русском €зыке они зубные, в чешском же Ч альвеол€рные. —равните:

dej Ч děj, nemá Ч němá,†ty Ч ti

дай Ч действие, он не имеет Ч нема€, ты Ч тебе

¬сегда €вл€ютс€ твЄрдыми: h, ch, k, r, d, t, n

¬сегда м€гкие: č, ř, š, ž, c, j, ď, ť, ň

ƒвойные: b, f, l, m, p, s, v, z

Ќа м€гкость согласных n, t, d указывают гласные ě, i, í, на твЄрдость Ч буквы e, é, y, ý.

—огласный j произноситс€ как неслоговой звук, близкий по зву-чанию к русскому [й]. ѕеред гласными всегда произноситс€ как русский [й] Ч jama, junák, jídlo, Jirka, jitro.

ѕеред согласными в начале слов иногда этот звук не произноситс€ или произноситс€ очень невыраженно:

jsem, jdu, jméno.

Ќо после отрицани€ и приставки, заканчивающейс€ на гласный звук, обычно произноситс€:

nejsem, zajdu, půjdu, zájmeno.

√Ћј—Ќџ≈

¬ звуковой системе литературного чешского €зыка имеетс€ п€ть гласных звуков, которые могут быть краткими и долгими.

 раткие: a, o, u, e, i, y ƒолгие: á, ó, ú, ů, é, í, ý

ƒолгие гласные т€нутс€ примерно вдвое дольше кратких, они могут быть как под ударением, так и в безударных слогах:

váza, zdravá, zastávka, krásná

”ѕ–ј∆Ќ≈Ќ»я:

1. ѕрочитайте односложные слова:

pas, sad, dar, Jan, bok, nos, kov, strom, cop, dub, buk, kus, sud, jev, jen, rok, bok, tam.

2.†ѕрочитайте двусложные слова, соблюда€ правильное ударение и произношение:

matka, mapa, voda, ruda, cesta, maso, sako, jaro, okno, sukno, Rusko, koza, ruka, sama, schopná

3.†ѕрочитайте словосочетани€:

tato mapa, tato nota, tato cena, toto maso, toto sako, toto okno, jedna ruka, jedna cesta, jedno ucho, tato forma, toto auto, jedna strana

4.†ѕрочитайте, сравните:

pas Ч pás, pan- pán, dam Ч dám, rada Ч ráda, ruda Ч rudá, pata- pátá, panu Ч pánů

5.†ѕрочитайте:

a)†tvá zpráva, tvá známka, má matka, má ruka, má bota, stará dáma, nová mapa, nová cesta, krásná váza, krásná dáma

b)†bez, pes, ven, zem, ten, den, sestra, teta, pero, seno, metro, bere, nese, vede, mete, bereme, neseme, dobré, nové, staré, pestré, krátké

c)†dobyt, rozbít, nemít, víno, zivat, známý, krásný, vysoký, prosím, nosím, nevím, umím

d)†nový byt, starý dům, chutný sýr, drobný písek, suché seno, staré domy, drobné kusy

e)†div, dej, děj, nic, dívka, děcko, ticho, těsto

—равните произношение чешских и русских слов:

děd Ч дед, děti Ч дети, ticho Ч тихо, těsto Ч тесто, vidět Ч видеть, pěna Ч пена, město Ч место, směna Ч смена, oběd Ч обед

6.†ѕрочитайте:

a)†pojď, tříšť, zášť, plášť, dešť, pleť, ať, vždyť, viď, seď, jeď, teď, buď, labuť, chuť, neboť, bázeň, žizeň, dlaň, daň, jabloň, kůň, úroveň, laň, Třeboň, zvoň, skloň

b)†+ a

šťastný, šťava, šťavel, píšťala,Viťa, Punťa, ďabel, Dražďany, tučňák, vlečňák, Žďár, ťapka, luňak

c) + o, u, ou

šťovík, dešťovka, drožďový, třešňový, mňoukat, Pňov, křišťal, šňura

d) + i, í

štír, štíhlý, štika, paštika, čti, droždi, jižní, letošní, noční, dívka, díra, není, koní, platit, nikdo, loni

e) + e

štěp, štěstí, ještě, vejděte, těžký, tělo, kotě, dítě, dělo, dělit, oděv, lodě, něco, koně

7.†m + ě

a)†město, měna, měřit, měnit, mě, měsíc, měl, měřič, mělký

b)†kromě, domě, plémě, poměry, odměna, vyměnit, záměřený, předměs- tí, předmět, přimět

c)†mech Ч měch, dáme Ч dámě, máme Ч mámě, známé Ч znamě, mel Ч měl, umel Ч uměl

8.†j

ráj, stáj, háj, výdaj, čaj, roj, stroj, pokoj, nápoj, tvůj, svůj, pracuj, míhej, vstávej, lij, pij, vij, bojů, moje, tvoje, oboje, kraje, zajít, naděje, myjí, šijí, žijí, obyčeje, rychleji, já, jaro, jazyk, jalovec, jasan, jezdit, jezero, jehla, jinak, jínam, jitro, jedle, jednota, jemný, jih, jizva

9.†pě, bě, vě, fě

pět, pěst, pěna, pěkná, běžet, běžný, běhat, věc, věřit, věšák, věta, věž, opět, příběh, svět, ozvěna, tobě, dospět, zpěv, obětovat, žirafě

10.†c Ч č

čaj, čas, čekat, často, čokoláda, černý, čočka, část, proč, zatoč, roháč, moc, noc, srnec, zvonec, otec, pečeť, počet, účet, učený, koček, líčí

11. ž, š

šik, šikovný, šipka, šíje, šíp, šít, šelma, šepot, šero, žije, žito, žít, žízeň, železo, želva, žert, žába, žárovka, župan, žák, ždímat, žrout, žlab, štít, švec, škrob, šlehat, švagr

12.†Raději jí ještě zavolej. Půjdu zapojit přistroje. Přijdu k tobě v době oběda. Výjimka potvrzuje pravidlo. Na schodech sedělo několik děti. Nevidím na tom nic zvláštního. Dejte to ještě dnes vědět tetě.

13.†au, ou, eu

auto, autobus, automat, fauna, sauna, astronaut, kosmonaut, Morfeus, neutron, pneumatika, nouze, nouzovou, na zavolanou, na shledanou,

Tou dobou se rozpoutala bouře. Dobrou noc. Na brzkou shledanou. Náhodou se cestou setkal s jeho sestrou. Doufam, že se neloučíme na dlouho.

14.†ѕрочитайте слова чешской народной песни:

Chovejte mne, má matičko Chovejte mne, má matičko, Ћелейте мен€, мо€ матушка, jako míšeňské jablíčko,  ак мейсенское €блочко. chovejte mne, má matičko, Ћелейте мен€, мо€ матушка, jako z růže květ. как розы цветок. Jen až vy mne vychováte, “олько когда мен€ воспитаете, pak se na mne podíváte, тогда на мен€ посмотрите, jak mně bude pěkně slušet как мне будет к лицу bílý kabatek. белый кафтанчик.

15.†ѕрочитайте, выучите на пам€ть стихотворение. —ледите за правильным ударением и интонацией.

Je siné, mokvavé ráno, Ёто синее, мокрое утро, je právě takový den, Ёто именно такой день, ve kterém řekně ti Ano когда скажет тебе УƒаФ tisíc nechtěných žen. тыс€ча нежеланных женщин. Je ráno, jež mlčí, Ёто утро, которое молчит, jež nehlasně sténá, которое негласно стонет, ve kterém Ч srdce to ví Ч когда Ч сердце это знает†Ч ta jedna jediná žena та одна единственна€ женщина ti neodpovíЕ тебе не ответитЕ

(Ivan Skala. Osud.)

”рок 2

—ќ√Ћј—Ќџ… Ř

—огласный Ř Ч специфический чешский звук, где при артикул€ции вибрирует кончик €зыка. «вук может произноситьс€ звонко и глухо.  ак звонкий, он произноситс€ перед гласными и звонкими согласными:

řeka, řada, říkat, řemen, dřevo

 ак глухой, он произноситс€ перед глухими согласными, после глухих, в конце слова:

tři, při, přitel, přes, keř, nekuřte

”ѕ–ј∆Ќ≈Ќ»я:

a)†Ч řada, řeč, řikat, řidit, úřad, pořad, dveře, moře, ořech, vařit, kouřit, dřevo, bříza, břeh, řvat, keř, kouř, sochář, vář, přez, předmět, přesny, připad, přítel, přiliš, přání, třeba, středa, střibro, křeslo.

b)†Ч řici Věře, přinest křidu, přinest ořechy, třiadvácet křesel, třiatřicet ořechů, třiatřicet přáni.

c)†pořád, dokořán, pořádek, moře, tváře, kouřit, pařit, září, věřit, lékaři

d)†třást, třesk, třeba, tři, předem, kříž, chřest, zář, kovář, střih, prostředek

e)†Bořivoj přijede v záři. Přinesu to ve čtvrtek. Napřed to řeknu Věře. Přineste mi vepřový řízek. Po obou březích řeky vyrostly břízy.

Tři tisíce třista třiatřicet střibrných křepelíček přeletelo přes tři tisíce třista třiatřicet střibrných střech. Nepřepepři, Petře, vepře.

—Ћќ√ќќЅ–ј«”ёў»≈ R и L. —ќ√Ћј—Ќџ… L

¬ чешском €зыке носител€ми слога могут быть не только гласные или дифтонги, но и сонорные согласные l и r. ≈сли эти согласные образуют первый слог слова, то ударение падает на них:

vlk, vrba, srp, hrb, Srb, vlna, slza, trh

Strč prst skrz krk. Na svetru máš vlhkou skvrnu od zmrzliny. První nádrž byla brzy naplněna.

„ешское l по образованию отличаетс€ от русского звука (л). „ешский звук м€гче русского (лапа, лук, лыко), но твЄрже м€гкого (соль, липа, лес). Ёто альвеол€рный звук.

—равните: lak лак Ч les лес Ч dal дал

lom лом Ч lev лев Ч bral брал

”ѕ–ј∆Ќ≈Ќ»я:

1.†lano, látka, lopata, slunce, salát, mladý, volal, poslal, milý, bílý, slib, slepice, vezli, Olze, sleva, pošli, člověk, nelži, člun,

2.†salto, holka, polka, tobolka, pilka, malta, zvolte, palte, pole, role, doleva, kolem, zelený, vesele, dole, stolek, tělo

3.†Milan volal Lidu. Lenka mluvila s Bělou. Bílý motýlek poletoval nad polem lnu. Spletla ulici.

4.†prs, brv, prst, vrh, vrch, trn, krm, krk, srp, bratr, svetr, kopr, cukr, vítr, teprve, zmrzl, otrhat

ѕ–ќ»«ЌќЎ≈Ќ»≈ » ѕ–ј¬ќѕ»—јЌ»≈ »Ќќ—“–јЌЌџ’ —Ћќ¬

Ќередко у иностранных слов в чешском €зыке наблюдаетс€ иное соотношение между произношением и правописанием, чем у собственно чешских слов.

а)†¬ словах иностранного происхождени€ согласные n, t, d произнос€тс€ твЄрдо, как [ny], [ty],[dy]:

organizace, univerzita, diktat.

б)†ƒолгота в словах не всегда обозначаетс€, но всегда произноситс€: kultura, literatura

в)†Ѕуква s в положении между двум€ согласными, до и после сонорных согласных r, l, m, n произноситс€ как [z] в словах с суффиксом Ч ismus : komunismus, romantismus, idealismus. Ќо в некоторых словах произноситс€ только как [s]:

diskuse, agrese, režisér, personál, disertace.

г)†¬ словах, имеющих сочетание ia, ie, io, iu между этими гласными по€вл€етс€ звук [й]:

fialka [fijalka], historie [historije].

д)†буква x в заимствованных словах обычно произноситс€ как [ks] Ч exkurse, expedice, но перед гласными и согласным h может по€вл€тьс€ произношение [gz]: exotický, existence, exhumace.

е)†ѕравописание имЄн собственных и географических названий зависит от того, из какого €зыка заимствовано то или иное им€ или название. »мена собственные и географические названи€, вз€тые из €зыков, не пользующихс€ латиницей, изображаютс€ чешскими буквами: Singapur, Sevastopol, Nizámi, Čajkovskij.

≈сли название или им€ вз€то из €зыка с латинской графикой, то сохран€етс€ первоначальное написание: Chicago, Shakespeare, Bordeaux с первоначальным произношением. Ќо наиболее распространЄнные имена и названи€ имеют свой чешский вариант:

Benátky (¬енеци€), Dražďany (ƒрезден), Lipsko (Ћейпциг), Mnichov (ћюнхен), Irsko (»рланди€) и т.†д.

ѕрочитайте иностранные слова:

marxismus, feudalismus, kritika, lokomotiva, inventura, cirkus, katedra, metoda, index, luxus, praxe, expres, textil, figura, struktura.

ѕ–ќ»«ЌќЎ≈Ќ»≈ ѕ–≈ƒЋќ√ќ¬

ѕредлог s с творительным падежом перед звонкими согласными m, n, r, l а также перед v может произноситьс€ как [s] и как [z]:†s Janem [zjanem], s matkou [zmatkou]. ѕредлог s с родительным падежом перед звонкими согласными всегда произноситс€ как [z]:†s mostu [zmostu], s lavice [zlavice].

ѕредлог přes перед глухими произноситс€ глухо, а перед звонкими Ч звонко: přes vodu [přezvodu], přes pole [přespole].

ѕредлоги bez, od, z, nad, pod перед начальным гласным следующего слова оглушаютс€: z okna [sokna], v okně [fokně].

”рок 3

”ƒј–≈Ќ»≈

”дарение в чешском €зыке посто€нное и падает на первый слог:

národ, kupoval, západ

Ќо нар€ду с основным может быть и побочное ударение, в основном на нечЄтных слогах. ќно слабее главного, но по€вл€етс€ при медленном темпе речи и тщательном произношении многосложных слов.: malokterý, pětadvacet, černobílý

ќдносложные предлоги na, po, u, do, za, pro, ze, od, bez всегда имеют главное ударение, а следующее за ними слово его тер€ет, и предлог становитс€ как бы первым слогом слова:

do lesa ['dolesa], na stole ['nastole], bez vás ['bezvás].

ƒвусложные предлоги mezi, mimo, místo, vedle, kromě, podle, kolem не имеют главного ударени€, примыкают к последующим словам: podle rozkazu [podle'rozkazu], vedle domu [vedle'domu].

Ќекоторые слова не имеют своего ударени€. Ёто безударные слова, к которым относ€тс€ краткие формы местоимений, вспомогательные формы глагола-св€зки, некоторые частицы и союзы. ¬ потоке речи в зависимости от логического ударени€ могут тер€ть своЄ ударение и другие слова, примыка€ к предшествующим словам и образу€ речевые такты:

To je pravda [toje'pravda],

Kdo bude doma? [gdobude'doma].

¬окализаци€ Ч это присоединение гласного e к неслоговым и односложным предлогам k, v, s, z, pod, nad:

а)†перед таким же или подобным глухим или звонким начальным согласным следующего слова: ve vodě, ke komu, ve vlaku, ze zlata.

б)†перед трем€ начальными согласными следующего слова:

se stropu, se džbanem, ve zdraví

в)†перед группой согласных, начинающихс€ с r, l, m, n, j:

ke mně, ve mlýně, ze msty, ze lžice.

„аще вокализуютс€ неслоговые предлоги k, s, z, v.

ѕравописание слов с большой буквы.

Ѕольша€ буква пишетс€ в начале некоторых слов, таких как названи€ национальностей, лиц, стран, городов и т.†д.:

Pražan, Polák, Jan, Komenský, Brno.

ƒругие названи€, а также произведени€, пишутс€ с большой буквы:

Spojené státy severoamerické, Organizace spojených národů,

где больша€ буква пишетс€ только в первом слове.

ѕро€вление вежливости выражаетс€ в написании с большой буквы в письме слов†Ty, Tvůj, Vy, Váš.

¬ остальных случа€х употребление большой буквы сходно с русским.

‘онетические упражнени€:

—лушайте аудиозапись, обраща€ внимание на произношение слов. ѕроговаривайте за диктором, стара€сь повторить интонацию и произношение.

a Ч á

Praha, Kanada, lampa, mapa, má, dá, mává, máma, žádá, svatá, malá, zábava, Sázava, nadává, laskavá, kavárna, hádavá

e Ч é

den, vede, deset, pere, neteče, nechceme, nemele, nebere, dnes je ten den, mé, tvé, lépe, déle, nejlépe, nejdéle

i, y Ч í, ý

mi, my, vyl, pil, lil, ryby, chyby, vily, vidličky, vymyslili, ví, jí, prý, líný, bilý, míří, slibily, žijící, milými, vířící

o-ó

potom, pokoj, dopis, poledne, odpoledne, chodba, vagon, gramofon, program, Evropa, rok, hovor, horko, gól

u-ú, ů

budu, ruku, kus, hůl, kůl, kůň, půjdu, dupu, u sudu, buchtu, domů, pánům, profesorů, profesoru, trojúhelník, útok, lhůtu, kusu

ě

běhá, běží, tobě, oběma, obědvá, utrpěl, pěšky, pět, spěchá, má naspěch, spěte, na mapě, pěkně, věří, úvěr, věno, svědek, světlý, svět, Věra, země, město, městečko, náměstí, umění, úsměv, změna, vzpomněl, věděl, děkuji, děvče, výdělek, dědeček, seděl, k vodě, tělo, štěstí, kotě, těší se, vítězí, těsně, ve městě, něco, Němec, špatně, sněží, sněhobílý, mě, mně, město, měsíc, měli, měna, zaměstnání

di, dí Ч ti, tí, dy, dý Ч ty, tý

dím Ч dým, ti Ч ty, mladí Ч mladý, škodí Ч škody, rádi Ч rády, díky Ч dýky, radí Ч rady, chodí Ч schody, vodí Ч vody, tiká Ч tyká, čistí Ч čistý, hostí Ч hosty, cití Ч city, svítí Ч svity, vrátí Ч vraty

ni, ní Ч ny, ný

zvoní Ч zvony, sní Ч sny, hodní Ч hodný, psaní Ч psaný, dni Ч dny, páni Ч pány, dani Ч daný, krásní Ч krásný

e, é Ч ě

děj Ч dej, vědě Ч vede, němá Ч nemá, daně Ч dané, těma Ч téma, stěna Ч sténá, utěrka Ч úterka, rovně Ч rovné

ou

houpou, hloupou, poslouchá, moucha, houká, strouhou, smlouvou, louka, knihou, hloubá, moukou, troubí, moudrý, houska

! používá Ч poukazuje Ч poučuje Ч doučuje (o + u произнос€тс€ раздельно)

ř

třída, vpředu, dveře, nahoře, moře, skříň, dobře, talíř, příbor, přicházejí, přináší, přítel, středa, přestavka, řády, převzala, přišel, příklady, přístroj, přestane, říká, otevře, tři, křeslo, prostředek

č

černý, červený, ručník, večer, vidlička, čístý, čaj, omáčka, vyučování, český, čtvrtek, učím se, včera, proč, čeština, Čech, Češka, čtu, čteme, končí, člověk, začíná, prodavačka

ž

židle, žlutý, leží, nože, rýže, protože, lžice, manžel, žena, prohlížíme, že, život, žije

z

vzadu, na obraze, zítra, zvoní, cizinec, televize, za chvíli, zajímavý, rozumějí, v Praze, cizí

h

nahoře, hnědý, hodiny, ahoj, vhodny, tehdy, duha, ohromi, pohybuje, huť, hloubá, hodný, hezký, hodina, prohlížejí, koho, ho

h Ч ch

pohyby Ч pochyby, sluhu Ч sluchu, míhat Ч michat, hlad Ч chlad, huť Ч chuť, hýbá Ч chyba, hloupá Ч chlouba, nahází Ч nachází, hodí Ч chodí

r Ч ř

dobré Ч dobře, večery Ч večeří, zahraje Ч zahřeje, rým Ч Řím, rasa Ч řasa, hory Ч hoří, var Ч vař, bratry Ч bratří

јссимил€ци€

obchod, teď, odpoledne, kamarádka, hezký, kde, kdo, obraz, na shledanou, nerad, přestávka, procházka, odpovídající, hlad, zpěv, lávka, muž, nůž, dívka, Bernd, dívka Ч dívek, tužka Ч tužek, chyba Ч chyb, muž Ч muži, nůž Ч nože, obraz Ч obrazu, rád Ч rádi, třída Ч tříd, hezký Ч hezoučký, kniha Ч knih, prohlídka Ч prohlídek

ѕредлог + »м€

na fakultě, na chodbě, na televizi, na stole, na skříni, na poště, na okně, na rádiu, na židli, na náměsti, na nádraží, na obraze, na lampě

ve třídě, ve škole, ve skříni, ve městě, ve stole, ve filmu, ve slovníku, v ne-mocnici, v divadle, v Německu, v Rusku, v rodině, v rádiu, v domě, v res-tauraci, v hotelu, v noci,

v obchodě, v práci, v Čechách, v kině, v pokoji, v knize, v Praze, v posteli, v okně, v televizi, v koleji, v kavarně, v programu, v češtině, v přízemí, v Americe, v ústavě, v Anglii, v autě, v Evropě

¬¬ќƒЌќ-√–јћћј“»„≈— »…  ”–—

„ј—“№ I

”рок 4

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈. (Substantiva).

Ёто измен€емые слова, которые обозначают живые существа и разные вещи и их части, например:

a)†Ч лиц и их части: muž, žena, tělo, ruka

б)†Ч общественные образовани€: rodina, národ, stát

в)†Ч животных, растени€ и их части: pes, růže, ocas, list

г)†Ч вещи и их части: stůl, zásuvka, dům, okno

д)†Ч вещества: kámen, železo, plyn

е)†Ч природные €влени€: jaro, mráz, dešť

ж)†Ч движение, действие или их результат: let, práce, boj

з)†Ч абстрактные пон€ти€ и €влени€: právo, druh, rozvoj

—уществительные имеют форму числа. Ќекоторые существительные имеют форму только единственного числа. ќни обозначают:

а)†состо€ние: tma, klid, mír

б)†группу лиц или вещей как единое целое: lidstvo, ptactvo, hmyz

в)†некоторые вещества: mléko, zlato, vzduch

г)†качества: stáří, statečnost

Ќекоторые существительные имеют форму только множественного числа. Ёто:

а)†предметы: dveře, hodiny, peníze, noviny, dějiny

б)†некоторые инструменты: nůžky, housle, varhany

в)†некоторые части одежды: kalhoty, tepláky, šaty, spodky

г)†названи€ некоторых праздников и празднеств: vánoce, velikonoce, narozeniny, prázdniny

д)†некоторые части тела: ústa, zády, prsa, plice

е)†названи€ некоторых стран, городов и гор:

Čechy, Teplice, Alpy, Benátky

—уществительные имеют категорию рода.

Ёто:

maskulinum = mužský rod мужской род

femininum = ženský rod женский род

neutrum = střední rod средний род

  мужскому роду относ€тс€:

а)†существительные, оканчивающиес€ в им. падеже ед. числа на твЄрдый или м€гкий согласный:

bratr, student, strýc, učitel, muž, pokoj, nůž

б)†некоторые существительные, обозначающие лиц мужского пола и оканчивающиес€ на†Ч a,†Ч e,†Ч í:

předseda, starosta, tvůrce, zástupce, krejčí

  женскому роду относ€тс€:

а)†существительные, оканчивающиес€ в им. падеже ед. числа на Ч

Ч†a,†Ч e(ě): žena, sestra, kniha, vesnice, země

б)†существительные, оканчивающиес€ на согласный основы:

noc, věc, kost, píseň, postel, pomoc, krev, mládež

  среднему роду относ€тс€:

существительные, оканчивающиес€ в им. падеже ед. числа на

Ч†o,†Ч (ě),†Ч í:

okno, křeslo, kino, divadlo, Rusko, pole, slunce, moře, pozvání, čtení

¬ зависимости от согласных основы различаютс€ существительные твЄрдой и м€гкой разновидности.

  твЄрдой разновидности относ€тс€ существительные, оканчивающиес€ на твЄрдые согласные p, b, v, f, m, s, g, ch, h, d, t, n,

и больша€ часть с основой на l, z:

мужской род: kout, dům, stůl, voják, pán, bratr

женский род: mapa, noha, Praha, ruka, žena,

средний род: metro, slovo, ucho, město

  м€гкой разновидности относ€тс€ существительные с основой на м€гкие согласные č, c, ř, ž, š, j, ň, ď, ť

и некоторые существительные с основой на l, z:

мужской род: kraj, letec, nosič, muž, kůň

женский род: ulice, lavice, neděle, přitelkyně

средний род: moře, letiště, slunce, pole

ќтдельным родам соответствуют данные окончани€ существительных:

Ч†a

муж. род.†Ч předseda, houslista, pesimista

женск. род Ч kniha, kočka, ryba

(женщины, самки и вещи)

* * *

Ч†ma

заимствованные. слова из греч. €з.

ср. род Ч drama, téma, schéma

* * *

Ч†o

всегда ср. род Ч maso, slovo, kino

* * *

Ч†ce

мужчины м. род Ч správce, soudce

женск. род Ч restaurace, vesnice

* * *

мужч. м. род Ч vedoucí, vrchní, krejčí

женщины ж. род Ч účetní, přůvodčí

остальн. ср. род Ч září, nádraží

* * *

мужск. род Ч vratný

женск. род Ч příbuzná, kopaná

средн. род Ч vstupné, nájemné

* * *

всегда твЄрдый согласн.

всегда м. род Ч roh, hoch, prach, rok, oběd, student, svět, pán

кроме: čtvrt, smrt, nit Ч femininum

* * *

st

ж.†род Ч radost, starost, kost

кроме: host, most, prst Ч maskulinum

–од существительных нельз€ определить по окончанию, если существительное заканчиваетс€:

а)†всегда на м€гкий согласный (обозначение мужчин всегда выражаетс€ существительными мужского рода)

holič, listonoš, otec, zloděj

б)†на двойной согласный (обозначение мужчин всегда выражаетс€ существительными мужского рода)

šef, přítel, astronom, особенно если есть буквы p, b, v, f:

sloup, kov, telegraf,

—уществительные могут быть одушевлЄнными (životná substantiva) и неодушевлЄнными (neživotná substantiva). —уществительные мужского рода, обозначающие отдельных лиц и животных Ч одушевлЄнные, обозначающие неживые вещи и группы лиц и животных Ч неодушевлЄнные. –азличи€ определ€ютс€ в формах именительного и дательного падежей.  ак одушевлЄнные могут выступать некоторые существительные мужского рода, обозначающие технические средства и специальные выражени€ на Ч ec,†Ч tel: dělitel, násobitel.

  одушевлЄнным относ€тс€ существительные мужского рода, обозначающие художественные произведени€ по лицам:

Čtu Hamleta. Mám Picassa.

ќснова существительного (корень) определ€етс€, заканчиваетс€ ли слово на твЄрдый или м€гкий согласный. —уществительное женского рода с основой на согласный всегда имеет м€гкую основу (корень).

—»—“≈ћј ѕјƒ≈∆≈….

¬ чешском €зыке семь падежей. ќни обозначаютс€ латинскими названи€ми или числительными.

První pád Ч Nominativ Ч kdo? co?†Ч »м. падеж

Druhý pád Ч Genitiv Ч koho? čeho?†Ч –од. падеж

Třetí pád Ч Dativ Ч komu? čemu?†Ч ƒат. падеж

Čtvrtý pád Ч Akuzativ Ч koho? co?†Ч ¬ин. падеж

Pátý pád Ч Vokativ Ч «вательный падеж

Šestý pád Ч Lokál Ч o kom? o čem?†Ч ѕредл. пад.

Sedmý pád Ч Instrumentál kým? čím?†Ч “ворит. падеж

„асто чехи обозначают падежи пор€дковыми номерами: 1, 2, 3Е.

¬опросительные предложени€ начинаютс€ с вопросительных слов:

Kdo?  то?

Co? „то?

Koho?  ого?

Čeho? „его?

Komu?  ому?

Čemu? „ему?

O kom? ќ ком?

O čem? ќ чЄм?

Kým?  ем?

Čím? „ем?

ѕрактически все падежи соответствуют русским, за исключением того, что творительный падеж (Instrumental) и предложный (Lokál) помен€лись местами. —охранилс€ звательный падеж, употребл€вшийс€ в старослав€нском €зыке. ≈го редкие формы мы встречаем в современных словах Ч Ѕоже! ќтче!

ќпределите разновидность (тип) следующих слов:

kůň, les, basista, kolej, cvičení, žaba, otec, profesor, soutěž, liják, Petr, mléko, drahý, Krkonoše, labuť, postel, přitekyně, hora, počitač, maturita, sourozenec, koleno, moudrost, pepř, nevěsta, prah, myš, restaurace

”рок 5

1.†√лагол-св€зка být

¬ чешском €зыке есть глагол-св€зка, который употребл€етс€ в тех случа€х, когда нет основного глагола (сравните со вспомогательными глаголами в английском или немецком €зыках). Ёто глагол být (быть).

1.†já Ч jsem 1. my Ч jsme

2.†ty Ч jsi 2. vy Ч jste

3.†on, ona, ono Ч je 3. oni, ony, one Ч jsou

To jsem já. Ёто €.

Je doma? ќн дома?

Jsme z Minska. ћы из ћинска.

Vy jste Olga? ¬ы ќльга?

Jsou v parku. ќни в парке.

ќтрицательна€ форма глагола:

1.†nejsem Ч Nejsem doma. 1. nejsme Ч Nejsme z Prahy.

2.†nejsi Ч Nejsi student 2. nejste Ч Nejste tady.

3.†není Ч To není dívka. 3. nejsou†Ч To nejsou studenti.

√лагол být часто замен€ет местоимение. —равните:

Kdo jsi?  то ты?

Jste doma? ¬ы дома?

Nejsem Petr. я не ѕЄтр.

Jsou studenti.ќни студенты.

¬ конструкци€х Kdo to je? (кто это)Ф и Co to je? (что это) всегда присутствуют указательные местоимени€:

Ten, tento = tenhle, jeden Ётот, тот, один

Ta, tato = tahle, jedna Ёта, та, одна

To, toto = tohle, jedno Ёто, то, одно

—оставьте предложени€, употребл€€ данные слова, указательные местоимени€ и вспомогательный глагол:

muž мужчина, student студент, otec отец, kluk мальчик, člověk человек, pokoj комната, les лес, žena женщина, matka мать, sestra сестра, dívka девушка, kočka кошка, kniha книга, ditě ребЄнок, autoмашина, město город, kino кино, pole поле

To jeЕ. To jeЕ To neníЕ. To neníЕ..

2.†Ћичные местоимени€

můj, tvůj, svůj Ч мой, твой, свой

moje (má), tvoje (tvá), svoje (svá)†Ч мо€, тво€, сво€

moje (mé), tvoje (tvé), svoje (své)†Ч моЄ, твоЄ, своЄ

jeho, jeji, moji, jejích Ч его, еЄ, мои, их

náš, váš, naše, vaše, naše, vaše Ч наш, ваш, наша, ваша, наше, ваше

Ten můž je můj otec. Tenhle kluk není tvůj syn. Ten klukje jeho syn. Tato žena je matka. Tahle dívkaje tvá sestra. Ta žena je její sousedka. Toto dítě je jejích syn. Ta kniha jejeji. To je jeho pes. To není kino. Kdo jste? To nejsou naše knihy.

¬ставьте нужные по смыслу слова:

Já jsemЕ NejsemЕ Vy jsteЕ

Já jsemЕ NejsiЕ KdoЕ

To jeЕ To neníЕ KdeЕ

To jsouЕ To nejsouЕ CoЕ

Tento pes je můj. Tato žena je má matka. Můj otec a má matka jsou moji rodiče. Tento chlapec je můj bratr. Tahle dívka je jeho sestra. To je má sousedka. To je můj kamarád.

 ак правило, в данной конструкции употребл€етс€ именительный падеж существительных.

3.†»ћ≈Ќ»“≈Ћ№Ќџ… ѕјƒ≈∆†(NOMINATIV)

[M]

Ten můj dobrý soused Ётот мой хороший сосед

Ten tvůj starý otec Ётот твой старый отец

Ten náš nový učitel Ётот наш новый учитель

Ten náš starý předseda Ётот наш старый председатель

Ten letní den Ётот летний день

Ten moderní pokoj Ёта современна€ комната

[F]

Ta má dobrá sestra Ёта мо€ хороша€ сестра

Ta tvá nová kniha Ёта тво€ нова€ книга

Ta vaše moderní restaurace Ётот ваш современный ресторан

Ta veselá píseň Ёта весЄла€ песн€

Ta jeho lidová moudrost Ёта его народна€ мудрость

[N]

To moje hezké auto Ёта мо€ красива€ машина

Toto tvoje velké hřiště Ёта тво€ больша€ игрова€ площадка

To naše nové cvičení Ёто наше новое упражнение

ѕереведите:

Ёто собака? Ќет, это не собака, это кошка Ёто машина? ƒа, это мо€ машина. Е

“а девушка Ч ваша сестра? ќна не ваша соседка? Е

“от мужчина Ч мой брат. Ёто не мой отец. Е

“от ребЄнок Ч их сын? Ёта книга Ч ваша? Е

¬ы дома? »х нет дома. я- женщина. Е

Ёто не девушка, это мальчик. ¬ы Ч мо€ мать? Е

 то тво€ сестра? Е

“во€ мать дома? Е

4.†Jak se jmenuješ?  ак теб€ зовут?

jmenovat se Ч зватьс€, именоватьс€

1.†já Ч jmenuji se 1. my Ч jmenujeme se

2.†ty Ч jmenuješ se 2. vy Ч jmenujete se

3.†on, ona Ч jmenuje se 3. oni, ony Ч jmenují se

Má sestra jmenuje se Dana. Tvá matka jmenuje se Zlata?

Jak se jmenuje tvůj bratr? Jak se jmenuje tvůj otec? Jak se jmenujete?

ѕрилагательные в чешском €зыке также имеют категорию рода.

ѕрилагательные с твЄрдой основой имеют следующие окончани€:

Jaký какой jaká кака€ jaké какое dobrý добрый, zlý плохой, dobrý хороший, špatný плохой, velký большой, malý маленький, hezký красивый , ošklivý ужасный, starý старый, mladý молодой, veselý весЄлый, smutný грустный, nový новый, zdravý здоровый, nemocný больной, štíhlý стройный, tlustý толстый, svobodný холостой, ženatý женатый, sympatický симпатичный, vysoký высокий, nizký низкий.

ѕрилагательные с м€гкой основой имеют следующие формы:

moderní Ч современный, moderní Ч современна€, moderní Ч современное

Cvičení:

1.†ќбразуйте от указанных на предыдущей странице прилагательных формы женского и среднего рода, прибавл€€ нужные окончани€. —оставьте предложени€ с данными прилагательными. Ќапример: Ta mladá dívka je nemocná. Ten inteligentní muž je svobodný.

2.†ќтветьте:

Jaká je tvá dívka? Jaké je tohle dítě? Jaké je pole? Jake je tvoje auto? Jaká je tvá sestra? Jaký je tvůj nový soused? Jaký je jeho bratr? Jak se jmenuješ? Jak se jmenuje tvá sousedka? Jak se jmenuje toto město?

ѕрочитайте текст, переведите на русский €зык.

“екст 1. KDO TO JE?

1.

A. Kdo to je?

B. To je pán Pokorný, a tahle paní je paní Pokorná.

A. A kdo je ta hezká dívka?

B. Tato hezká mladá dívka je paní Vondráčková.

2.

A. Ten pán je pán Vondráček?

B. Ano, to je pán Jozef Vondráček.

3.

A. Jaký je pán Pokorný?

B. Pán Pokorný je moc vysoký a hezký.

A. A jaký je pán Vondráček?

B. Je starý a ošklivý.

4.

A. Je paní Pokorná mladá a hezká?

B. Ano, je moc hezká.

A. Jak se jmenuje paní Pokorná?

B. Jmenuje se Jana.

5.

A. Jak se jmenuje pán Pokorný? Honza?

B. Ne, nejmenuje se Honza, jmenuje se Pavel.

A. A kdo to je? To je jejích dítě?

B. Ano, to je jejích syn Miloš. Je ještě malý.

A. Je hodný?

B. Ano, je moc hodný a veselý. A tato hezka holčička je jejích dcera, jmenuje se Šárka.

6.

A. Jak se jmenujete?

B. Jmenuju se Tomáš. A jak se jmenujete vy? A. Ja se jmenuju Marcela.

B. Těší mě.

“екст†2. RODINA

Petr Horák je manžel Markety Horákové. Paní Horáková je manželka pána Horáka. Petr a Marketa jsou manžele. Mají tři děti. Jejich děti se jmenují Vášek, Honza a Jítka. Jsou sourozenci. Honza je bratr Váška a Jítky. Jítka je sestra Honzy a Váška. Jejich matka se jmenuje Marketa. Otec Váška, Honzy a Jítky se jmenuje Petr. Manžele Horákovi mají dědečka a babičku. Jsou to rodiče otce.

«апомните:

ѕриветствие:

Dobrý den! Dobré ráno! Dobrý večer! Ahoj! Nazdar!

ѕрощание:

Na shledanou! Čau! Uvidime se zítra!

Ч†Dobrý den!†Ч Vy jste studentka?

Ч†Dobrý den!†Ч Ne, nejsem studentka, jsem profesorka.

Ч†Jak se jmenujete?†Ч Uvidime se zítra?

Ч†Jmenuji se Jírina.†Ч Ano, na shledanou!

6.†„ешские фамилии.

мужска€ фамили€ Ч женска€ фамили€

окончание на согласный Kovář + Ч ová†Kovářová

Pokorný Ч Ч á†Pokorná

Hořejší Ч Ч í Ч Hořejší

мужска€ фамили€

pan Havel, Čapek, Pozniak

pan Veselý, Bárta, Kundera

женска€ фамили€

paní Havlová, Čapková, Pozniaková

paní Veselá, Bártová, Kunderová

«апомните некоторые чешские имена: (полное им€, уменьшительное)

Jan = Honza, Jiří = Jírka, Jindřích = Jindra, Jozef = Pepík, Jaroslav = Jarda, Stanislav = Standa, Otakar = Ota, Karel = Kaja, Petr = Peťa, Václav =Vá-šek, Michal = Miša, Jindřich = Jindra,

Zdeněk, Tomáš, Oldřich, Bořivoj, Vlastimil, Ladislav,†Helena, Libuše, Markéta, Miluše, Jiřina, Růžena, Ivana, Pavla, Šárka, Jítka Blažena, Pavla, Zlata, Milena

«¬ј“≈Ћ№Ќџ… ѕјƒ≈∆ Vokativ (Oslovení)

Aleš Ч Aleši!†Ч ž, ř, č, š, j Ч + i

tatínek Ч tatínku!†Ч k, ch Ч + u

Adam Ч Adame!†Ч другие согл.†Ч + e

Eva Ч Evo!†Ч a Ч + o

Marie Ч Marie!†Ч e Ч + e

paní Ч paní Ч í Ч + í

Е tr = tř

Petře!†Ч dr = dř

Alexandře!†Ч ec = če chlapče!

Karle! Petře! Richarde! Vladimíre! Václave! Tomáši! Pane Wagnere! Pane profesore! Paní učitelko! Dědečku! Dano! Olgo! Paní Wagnerová! Slečno! Maminko! Bratřičku! Sestro! Pane ministře!

Cvičení:

1.†ƒополните диалоги:

Е Ano, to je Pavel Pokorný.

Е Ne, není ošklivý a starý.

Е Je mladý a hezký.

Е Ano, to je syn pana Jana.

Е Ne, paní Jana není stará.

Е Je mladá a hezká.

2.†ќтвечайте по образцу: Je lampa velká? Ne, lampa není velká, je malá.

Je profesor mladý (starý) Ч Je ta žena ošklivá? (hezký) Ч Je to ditě malé?

(velký) Ч Je ten chlap ženatý? (svobodný) Ч Je tva matka zdravá? (nemocný)

3.†—кажите по образцу: profesor Ч ten jeden profesor

studentka, slovník, kniha, pán, muž, dítě, žena, sousedka, pes

4.†¬ставьте нужные окончани€:

To je pan Pokorn_, a to je paní Pokorn_. Tohle je pán Vondráček a paní Vondráč_ _ _ _. Pan_ Vondráč_ _ _ _ je manželka pan_ Vondráč_ _. Pan_ Pokorn_ je moc hezk_ a mlad_. Je moc vesel_ a hodn_. Jmenuj_ se Jana.

jejích dcera je mal_ a také hezk_. Ta studentka je pan_ Kovalčuk_ _ _.

5.†ќбразуйте женские варианты фамилий: pán Kundera Ч paní Kunderová

Janáček, Hášek, Poláček, Drobek, Bečvář, Hlaváč, Klaus, Nazarov, Pinčuk, Forman, Ivaškevič, Novotný, Suchý, Rychlý, Charanza, Švacha

6.†ќбразуйте звательный падеж:

Pavel, Honza, Jaroslav, kolega, pan inženýr, kočička, zajíček, miláček, František, paní doktorka, dcera, strýček, pan Zeman, paní profesorka, paní Marie, Bobeš, Petr, pan stražmístr, pan major, holčička

7.†ѕереведите на русский €зык:

 то эта высока€ женщина? Ёто мо€ сестра.  ак еЄ зовут? ≈Є зовут ƒана.  то этот больной мужчина? Ёто пан  учера. ћой брат весЄлый и интеллигентный. ѕривет!  ак называетс€ этот город?  то этот мальчик? Ёто еЄ сын? Ёто ужасна€ машина. Ёта грустна€ женщина Ч госпожа ¬ольф. ћен€ зовут  арел. “ам бабушка и дедушка. “вою сестру зовут «лата? Ёто мои брать€ и сЄстры. ƒо свидани€. ƒевушка, это ваш дом?  то ¬ы, господин министр? √де вы, девушка? ћамочка, кто эта женщина? я красивый, высокий и добрый мужчина. “еб€ зовут не Ёва. Ёто не дети. я не больной мальчик, € очень здорова€ и толста€ девочка.

”рок 6

¬ чешском €зыка конструкци€ Уу мен€ естьФ выражаетс€ при помощи глагола УиметьФ Ч mít:

—пр€жение глагола mít:

1.†mám Ч máme 1. nemám Ч nemáme

2.†máš Ч máte 2. nemáš Ч nemáte

3.†má Ч mají 3. nemá Ч nemají

Mám knihu. ” мен€ есть книга.

Máš hodinky? ” теб€ есть часы?

Máme volný čas. ” нас есть свободное врем€.

Nemám peníze. ” мен€ нет денег.

Nemáte sestru? ” вас нет сестры?

Nemájí dům. ” них нет дома.

Máš kávu? ” теб€ есть кофе?

— глаголами mít (иметь), chtit (хотеть), vidět (видеть), znát (знать) употребл€ютс€ существительные в винительном падеже.

¬»Ќ»“≈Ћ№Ќџ… ѕјƒ≈∆ единственного числа

AKUZATIV Koho? Co?

Nominativ Ч Akuzativ

[Mž]

To je ten můj nový soused. - Znám toho mého nového souseda.

To je ten moderní cizinec. - Znám toho tvého moderního cizince.

To je náš mladý učitel. - Znám toho našeho mladého učitele

[Mn]

To je ten můj nový slovník. - Mám ten můj nový slovník.

To je ten tvůj moderní pokoj. - Mám ten tvůj moderní pokoj.

[Fž]

To je ta má nová učitelka. - Znám tu mou novou učitelku.

To je tá naše stará babička. - Znám tu tvou starou babičku.

[Fn]

To je ta tvá stará kniha. - Mám tu tvou starou knihu.

To je moderní restaurace. - Vidím tu moderní restaurace.

To je tá nová skříň. - Vidím tu novou skříň.

[Nž]

To je to malé ditě. - Znám to malé ditě.

[Nn]

To je tvé nové auto. - Vidím to tvé nové auto.

To je staré umění. - Znám to staré umění.

TEXT 1. TO JSEM JÁ!

Ahoj! To jsem já! Jmenuji se Petr. Mám velkou rodinu. Mám matku, otce, babičku a dědečka. Mám ještě malou sestru. Ta je moc hodná a veselá. Jmenuje se Helena. Mám také kamarádku, ta se jmenuje Zuzana,je moc hezká. Má rodina má dům, je velký a moderní. Matka má auto. Je nové a drahé.

ѕоставьте вопросы к тексту. ќтветьте на них.

«апомните:

znát†знать

1.†znám Ч známe

2.†znáš Ч znáte

3.†zná Ч znají

vědět знать

1.†vím Ч víme

2.†víš Ч víte

3.†ví Ч vědí

vidět видеть

1.†vidím Ч vidime

2.†vidíš Ч vidite

3.†vidí Ч vidí

chtit хотеть

1.†chci Ч chceme

2.†chceš Ч chcete

3.†chce Ч chtějí

Cvičení:

1.†ќтветьте на вопросы:

Máš dům? Vidiš sešit? Máš magnetofon? Vidiš bratra? Máš dědečka? Máš knihu? Máš matku? Máš kočku? Máš kamarádku? Vidiš kávu?

2.†ѕоставьте подход€щие по смыслу ответы:

Znáš mého bratra? Е

Máš časopis?†Е

Máš černou kávu? Е

Vidiš svou babičku?Е

Máš auto?†Е

Chceš pivo?†Е

Chceš kávu?†Е

Máš vysoký dům? Е

Znáš mladého muže? Е

3.†—просите у соседа, есть ли у него тетрадь, деньги, машина, бабушка, магнитофон, подруга, врем€? —просите у соседа, нет ли у него кофе, словар€, сахара, семьи, знает ли он ту красивую девушку, видит ли он того старого профессора

4.†—оставьте предложени€ по образцу: Co to je? Je to pes? Máš psa?

—лова дл€ составлени€: dědeček, byt, magnetofon, chleb, soused, hoch, syn, film

5.†¬осстановите вопросы:

Е Ne, knihu nemám.

Е†Ne, tvého kamaráda neznám.

Е Ano, máme auto.

Е†Ano, mají peníze.

Е†Ne, kolo nevidím.

Е†Ano, znám jeho sestru.

Е Ne, nemají babičku.

6.†ѕо образцу составьте предложени€: Vzor:

Mám / nová/ kniha

= Mám novou knihu

Mám†/ milá†/ dcera

Petr má†/ česká†/ profesorka

Mají†/ hezká†/ maminka

Máme†/ stará†/ rodina

moderní†/ kamarádka

Mám Ч hodná manželka a dobrý manžel

Máme Ч chytrá studentka a špatný student

Máme Ч nová profesorka a starý učitel

Máte Ч mladá dívka a vysoký chlapec

Máš Ч malá dcera a hodný syn

7.†— глаголами mít, chtit, znát, составьте предложени€, употребив cловосочетани€:

český slovník, plzeňské pivo, dobrá sekretářka, ruská vodka, černá káva, nová sousedka, malá sestra, smutná dívka, moderní restaurace, stará škodovka, velká rodina, má milá babička

8.†—оставьте предложени€ по образцу:

To je pan Kudláček a paní Kudláčková.

Znám pana Kudláčka a paní Kudlačkovou.

To je pan Klaus a paní Klausová. To je pan Parolek a paní Parolková. To je pan Dlouhý a paní Dlouhá. To je pan Beneš a paní Benešová. To je pan Wágner a paní Wágnerová. To je pan Hrabal a paní Hrabalová.

Tomáš Veselý, Helena Filipová, Lída Beránková, Zdena Molavcová, Karel Nesvadba, Libor Kovář, Pavel Pospišil, Zdeněk Švacha

Text 2. CO KDO MÁ?

1.†Eva je mladá. Je vdaná. Má hodného muže. Je taky mladý. Má malý plat. Eva je doma. Má malé děti, malého syna a malou dceru. Mají malý byt, jen jeden pokoj a kuchyň. Nemají balkón ani terasu, mají jen malou chodbičku. Nemají telefon. Mají malou koupelnu a starou nemoderní pračku. Mají starý černobílý televizor, ale je rozbitý. Mají velké radio a malý magnetofon. Nemají auto ani chatu, mají jen dvě kola. Eva má starosti, ale stále má dobrou náladu. Eva je veselá.

2.†Jana už není mladá. Je vdaná a taky má hodného muže. Děti už má velké. Má syna studenta a dceru školačku. Má dobrou práci a dobrý plat.

Jeji muž taky má dobrou práci. Mají dobrý byt, mají koupelnu a balkón. Mají barevný televizor, ale je starý. Mají starou automatickou pračku a ledničku. Mají chatu i starou škodovku. Mají zahradu. Jana má velké starosti.

3.†Simona je velmi mladá. Je vdaná a nemá děti. Má moc dobrou práci a velký plat. Její manžel má také moc velký plat. Má krásnou vilu. Má japon-ský barevný televizor a video. Má také americkou automatickou pračku. Má moc velkou terasu. Má krásnou velkou zahradu a moderní zahraniční auto. Simona má všechno. Ale není veselá. Starosti nemá, peníze má. Proč je stále smutná? Protože chce mladého muže.

Slovníček:

plat†= зарплата

vdaná†= замужем

kuchyň†= кухн€

školačka†= школьница

chodbička†= коридорчик

barevný†= цветной

koupelna†= ванна€

lednička†= холодильник

pračka†= стиральна€ машина

škodovka†= УЎкодаФ

chata†= дача

starosti†= заботы

kolo†= велосипед

vila†= вилла

stále†= посто€нно

zahraniční†= иностранный

nálada†= настроение

všechno†= всЄ

1.†Co má Eva? 2. Co má Jana? 3. Co má Simona? 4. Máte moderní vilu? 5. Co chcete mít?

ѕредлоги, употребл€емые с винительным падежом:

mezi

a)†между (куда?) Ч vlezt mezi otce a Hanu.†Ч ¬лезть между отцом и √аной.

* * *

mimo

a)†кроме Ч Byli všichni mimo Janu.†Ч Ѕыли все, кроме яны

b)†мимо Ч Prošel mimo nás.†Ч ќн прошЄл мимо нас.

c)†вне Ч mimo oblast zájmu Ч ¬не области интересов

* * *

na

a)†на (куда?) Ч jet na Moravu Ч ехать на ћораву

b)†на сколько Ч jet na týden Ч ехать на неделю

c)†дл€ Ч láhev na mléko Ч бутылка дл€ молока

* * *

o

a)†на сколько Ч o dva roky starší Ч на два года старше

b)†о Ч udeřit se o stůl Ч ударитьс€ о стол

* * *

ob

a)†через Ч ob den Ч через день

* * *

po

a)†по Ч po pás ve vodě Ч по по€с в воде

b)†в течение Ч po celou zimu Ч в течение всей зимы

* * *

pod

a)†под (куда?) Ч pod stůl Ч под стол

* * *

pro

a)†дл€ Ч koupit pro babičku Ч купить дл€ бабушки

b)†из-за Ч pro nemoc Ч из-за болезни

c)†за что Ч jsme pro mír Ч мы за мир

d)†за чем Ч jít pro mléko Ч идти за молоком

e)†про Ч číst pro sebe Ч читать про себ€

* * *

před

a)†перед (куда?) Ч postavit před dům Ч поставить перед домом

* * *

přes

a)†через, сквозь Ч jít přes most Ч идти через мост

b)†больше чем Ч Byl tam přes rok.†Ч ќн был там больше года

* * *

skrz

а)†через, насквозь Ч jet skrz město Ч ехать через город

* * *

za

a)†за (куда?) Ч za roh Ч за угол

b)†через сколько Ч za měsíc Ч через мес€ц

c)†за сколько Ч napsát za dva dny Ч написать за два дн€

ѕрошедшее врем€ глаголов Ч Préteritum

být

byl jsem, byla jsem Ч byli jsme, byly jsme

byl jsi Ч byl jste, byla jste

byl, byla, bylo Ч byli, byly, byla

Byl jste tam? Byl jsem včera večer doma. Na stole byly knihy. Jana a Petr byli v kině. Byly dvě hodiny. Co jste dělal, pane Kundro?

Ч†at,†Ч át = Ч alЕ čekat Ч čekal, psát Ч psal

Ч†it,†Ч ít = Ч ilЕ koupit Ч koupil, pít- pil

Ч†et = Ч elЕ myslet Ч myslel

Ч†ovat = Ч ovalЕ studovat Ч studoval

”рок 7

ѕ–≈ƒЋќ∆Ќџ… ѕјƒ≈∆ (LOKÁL)

¬ предложном падеже единственного числа существительные с твЄрдой основой имеют следующие окончани€:

1.†l Ч z Ч s + Ч e

[M]

časopis Ч v časopise в журнале

stůl Ч na stole†на столе

mráz Ч o mráze о морозе

* * *

[F]

škola Ч ve škole†в школе

váza Ч o váze о вазе

mísa Ч o míse о миске

[N]

divadlo Ч v divadle в театре

2.†b Ч p Ч v Ч f Ч d Ч t Ч m Ч n + Ч ě

[M]

balet Ч o baletě о балете

národ Ч o národě о народе

dům Ч v domě в доме

[F]

fakulta Ч na fakultě на факультете

sauna Ч v sauně в сауне

káva Ч v kávě в кофе

[N]

kino Ч v kině в кино

auto Ч v autě в машине

3.†k Ч h Ч ch Ч r Ч g (M, N) и заимствованные слова + Ч u

[M]

park Ч v parku в парке

břeh Ч na břehu на берегу

dialog Ч v dialogu в диалоге

rozhovor Ч o rozhovoru о разговоре

[N]

metro Ч v metru в метро

Bělorusko Ч v Bělorusku в Ѕеларуси

[F] + e

taška Ч v tašce; Ч ka = Ч ce в сумке

Praha Ч v Praze;†Ч ha = Ч ze в ѕраге

Věra Ч o Věře; Ч ra = Ч ře о ¬ере

socha Ч na soše; Ч cha = Ч še на скульптуре

Riga Ч v Rize; Ч ga = Ч ze в –иге

4. ž Ч š Ч ř Ч č Ч ď Ч ť Ч ň Ч c Ч j + Ч i

[M]

pokoj Ч v pokoji в комнате

konec Ч na konci в конце

talíř Ч v talíři в тарелке

[F]

pláž Ч na pláži на пл€же

restaurace Ч v restauraci в ресторане

[N]

moře Ч v moři в море

umění Ч o umění об искусстве

ѕредлоги, употребл€емые с предложным падежом:

o =

a)†о ком Ч o učitelce, об учительнице

b)†в (врем€) o půlnoci в полночь

c)†во врем€ Ч o svátku во врем€ праздника

* * *

na =

a)†где Ч ležet na stole лежать на столе

* * *

po =

a)†по Ч po městě по городу

b)†после Ч po obědě после обеда

c)†через Ч po hodině через час (по истечении)

* * *

při =

a)†во врем€, за Ч při obědě во врем€ обеда

b)†при Ч při sobě при себе

* * *

v, ve =

a)†в Ч v divadle в театре

b)†на Ч v práci на работе

c)†по Ч odborník v chemii специалист по химии

d)†врем€ Ч v tomto roce в этом году; v dubnu в апреле

Text. POKOJ

Tady je dům, v domě je velký obyvácí pokoj. V obyvácím pokoji stojí hnědý stůl a hnědá židle. Na židli sedi mladý muž. Jmenuje se Honza. Studuje na pravnické fakultě. Nalevo je gauč, na gauči je kočka. Napravo je malý stůl. Na stole je barevná televize a kniha. Vzadu stoji velká skřiň, na skřini jsou knihy. Na okně stoji květina. Na podlaze je koberec. Naproti je restaurace. V restauraci pracuje má známá, jmenuje se Eva. Na ulici je auto, v autě je dívka.

Děti jsou ve svém dětském pokoji. Jejích maminka je v práci. Jejích sestra je v kině. Na malé posteli leží velký pes. O jejích tatínkovi nic nevíme. O dědečkovi víme, že bydli na venkově. O babičce víme, že je v nemocnici, má anginu.

Slovníček:

tady = тут

obyvácí pokoj (m) = гостина€

židle (f) = стул

gauč (m) =†диван

skřiň (f) = шкаф

květina (f) = цветок

koberec (m) = ковЄр

venkov (m) = деревн€, провинци€

Cvičení:

1.†ќтветьте на вопрос Kde je? употребл€€ предлоги v, na, o

a)†Ч kdo?

profesor, dcera, žena, kniha, dívka, student, člověk, dědeček, syn

je (jsou)

Ч†kde?

ulice, park, obchod, kino, banka, nemocnice, divadlo, tramvaj, metro, nemocnice, divadlo, tramvaj, metro, Kanada, křeslo, opera, Kladno

Kde jsou?

b)†Brno, Ostrava, Toronto, Minsk, Praha, Finsko, Liberec, Texas, Rakousko, Hradec, Vídeň, Malta, Afrika, Varšava, Brest, Grodno, Borisov, Orša

c)†kde?

stůl, křeslo, fakulta, kniha, lampa, magnetofon, video, počitač, podlaha

ѕрилагательные и местоимени€ в предложном падеже имеют в единственном числе следующие окончани€:

[M]

ten moderní park Ч v tom novém parku

můj moderné dům Ч v mém moderním domě

ten tvůj zelený koberec Ч na tvém zeleném koberci

ten náš pokoj Ч v tom našem pokoji

[F]

ta stará kniha Ч v staré knize,

má letní restaurace Ч v letní restauraci

naše filologická fakulta Ч na naši filologické fakultě

[N]

to staré divadlo Ч v tom starém divadle

naše moderné auto Ч v našem moderním autě

Cvičení:

1.†¬ чЄм есть, а в чЄм нет сахара (V čem je a v čem není cukr):

Plzeňské pivo, kakao, studené mléko, višňový kompot, suché víno, černá káva, zeleninová polévka, pečené maso, smažená ryba, ruská vodka

2.†”потребите в предложном падеже:

a)†moderní dům, dobrý hotel, nový svetr, staré město, červený taxik, moderní tričko, pražská škola, velký autobus, nový slovník, manželská postel, pražské metro, varšavské letiště, Jížní Amerika,

b)†ten můj byt, ten můj slovník, ta moje práce, ten můj nový program, ten můj starý učitel, ta moje stará košile, ta moje moderní chata, ta moje nová kniha

c)

na: zahrada, univerzita, pošta, postel, ulice, klinika, ruka, penze, Kypr, západ, počítač, papír, sever, hrad, konec, začátek, oběd, koncert

v: město, jídlo, čajník, svetr, kostel, Benešov, moře, Moskva, Krumlov, Berlín, koňak, salát, listopad, motor, čaj, kalendář, koupelna

o: matka, kniha, dcera, kočka, divadlo, televize, cukr, květina, Nataša, Eva, Jířina Pokorná, stará babička, hezká dívka, nová profesorka

po: pokoj, ulice, měsíc, kino, půlnoc, park, podlaha, stěna, trava

ќсобенности употреблени€ предложного падежа у одушевлЄнных существительных

¬ предложном падеже одушевлЄнные существительные мужского рода в единственном числе имеют окончание Ч ovi, иногда Ч u. Ћичные имена и существительные со значением лица (например, профессии, родственные отношени€), как правило, имеют окончание Ч ovi. ‘амилии имеют только окончание Ч ovi:

Vím o bratrovi. Mluvime o Horákovi.

≈сли употребл€етс€ несколько существительных со значением лица, окончание Ч ovi имеет только последнее слово:

Piše o panu Janu Kudláčkovi. Mluvime o panu profesorovi.

Cvičení:

1. ”потребите в предложном падеже с предлогом о словосочетани€:

Jana Novotná, Zdeněk Válek, Pavel Příhonský, pan ministr, náš učitel, starý dědeček, nový student, vaše babička, Helena Vondráčková, Karel Gott

2.†ѕо образцу спр€жени€ указанного глагола употребите в нужной форме следующие глаголы:

dívám se:

My se Е na pana Kučeru. Vy se taky Е?

Petr se taky Е na televizi?

dělám:

Co (vy)Е? Co (ty) Е po obědě?

znám:

TyЕ. paní Vondráčkovou? Dobře (my) Е pana Fojtika a paní Fojtikovou.

vzpomínám (na):

Е. (ty) na rodinu? Každý den Е.(já)

na dceru.

pracuji:

Manželka Е. v nemocnici. Otec Е. na fakultě. Syn a dcera ještě ne Е.

3.†ѕереведите на чешский €зык

я знаю госпожу ѕаролкову. ѕЄтр, у теб€ нет денег? √осподин инженер, ¬ы работаете в ѕраге? Ёта книга Ч о  арле „апеке. ћы на концерте. я живу в хорошем отеле, в старом городе. ¬ чае нет сахара. я знаю много о русской водке. ќльга, где ты? ” мен€ есть современна€ иностранна€ машина. ƒети в машине. ¬ ресторане каждый день хороша€ программа. Ќа нашем факультете нет буфета. ƒевушка, ¬ы студентка?

«апомните:

mám rád, mám ráda Ч € люблю

rád chodím, ráda dělám Ч € люблю ходить, € люблю делать

rád jsem, žeЕ.†Ч € рад, чтоЕ.

radi pracujeme Ч мы любим работать

Е dobrou černou kávu.

Е chodím do kina.

Е své kolegy v práci.

Е že mluvite česky.

ѕереведите:

я люблю ходить в киноЕ

ќн не любит смотреть телевизорЕ

ќна не любит учитьс€Е

я рада, что ты живЄшь в ѕрагеЕ

я люблю свою кошкуЕ

я люблю чЄрный кофеЕ

ћо€ бабушка любит вспоминать дочьЕ

ћо€ соседка любит ходить по паркуЕ

я не люблю м€соЕ

”рок 8

1.†–ќƒ»“≈Ћ№Ќџ… ѕјƒ≈∆ (GENITIV)

¬ родительном падеже единственного числа имеютс€ следующие окончани€:

а)†у существительных мужского рода с твЄрдой основой, у существительных женского рода на Ч а и среднего рода на Ч о

[M]

obchod Ч do obchodu†Е chleba

autobus Ч do autobusu†Е syra

hotel Ч do hotelu†Е lesa

[F]

Praha Ч do Prahy

koupelna Ч do koupelny

škola Ч do školy

Evropa Ч do Evropy

[N]

město Ч do města

kino Ч do kina

Bělorusko Ч do Běloruska

б)†у неодушевлЄнных существительных мужского рода и существительных женского рода с м€гкой основой, а также у существительных женского и среднего рода с окончанием Ч е.

[M]

pokoj Ч do pokoje

konec Ч do konce

nůž Ч bez nože

[F]

nemocnice Ч do nemocnice

Azie Ч do Azie

postel Ч do postele

skříň Ч do skříně

[N]

moře Ч do moře

slunce Ч bez slunce

¬опросы: U koho? U čeho? Odkud? Bez čeho? či to je auto?

” одушевлЄнных существительных мужского рода твЄрдого типа всегда имеетс€ окончание Ч а, а у существительных м€гкого типа имеетс€ окончание Ч е:

bez studenta, bez pána, u muže, u přítele, u lékaře, od dědečka, od otce

ѕрочитайте, раскрыв скобки:

Jdeme do kina bez: (kamarád, soused, bratr, svetr, Eva, Tomáš, čepice)

My jsme z:†(Praha, nemocnice, fakulta, dům, Liberec, divadlo)

Peníze jsou u:†(Petr, Honza, strýc, student, babička, neteř, tchan)

Bydlime u:†(kino, Plzeň, most, nemocnice, škola, divadlo, matka)

Dům je okolo:†(park, banka, pomník, univerzita, věž, metro, moře)

Jedeme do: (Praha, Londyn, Grodno, strýc, bratr, tchyně, sestra)

ћестоимени€ и прилагательные склон€ютс€ следующим образом:

[M]

ten náš dobrý bratr Ч bez toho našeho dobrého bratra

ten mladý soused Ч od tvého mladého souseda

své moderní auto Ч do svého moderního auta

můj mílý otec Ч do mého milého otce

[F]

ta nová dobrá studentka Ч bez nové dobré studentky

tvá stará babička Ч od tvé staré babičky

vaše moderní nemocnice Ч do vaší moderní nemocnice

[N]

své velké divadlo Ч do svého velkého divadla

naše moderní metro Ч od našého moderního metra

«апомните:

kousek (čeho?) Ч cukru, másla, čokolády, jablka, papíru,

mnoho, málo Ч vody, mléka, piva, kávy, času, limonády, soli, oleje,

litr, část, kilo, metr, trochu, hodně, dost + Genitiv

2.†√Ћј√ќЋџ ƒ¬»∆≈Ќ»я

jít†= идти; jet†= ехать

chodit†= ходить;†jezdit†= ездить

* * *

jít

1.†jdu Ч Jdu pro kávu. 1. jdeme Ч Nejdeme do kina.

2.†jdeš Ч Kam jdeš?†2. jdete Ч Jdete domů?__

3.†jde Ч Petr jde k babičce. 3. jdou Ч Rodiče jdou do divadla.

chodit

1.†chodím 1.chodíme Ч Každý den chodím do práce.

2.†chodíš 2. chodíte Ч Každý měsíc chodiš do školy.

3.†chodí†3. chodí Ч často chodí na polokliniku.

jet

1.†jedu Ч Dnes jedudo Prahy. 1. jedeme Ч Jedeme taky.

2.†jedeš Ч Nejedeš tam? 2.jedete†Ч Jedete k moři?

3.†jede Ч Eva jede metrem. 3. jedou†Jedou za den.

jezdit

1.†jezdím 1. jezdíme Ч Každý den jezdím na návštěvu.

2.†jezdíš 2. jezdíte Ч Jak často tam jezdíš?

3.†jezdí 3. jezdí Ч Babička jezdí na venkov.

¬ставьте нужные по смыслу глаголы движени€:

Včera jsemЕ hěšky, aleЕ jsem autobusem.

(Vy)Е na hodiny češtiny?

NomášЕ často ke své přitelkyni.

HelenoЕ zítra do divadla?

NechciЕ sama.

Martine, rádЕ do Rakouska?

Zítra mámЕ na poštu.

Evo, každý denЕ metrem neboЕ pěšky?

«апомните:

Jak často? Každý den, občas, malokdy, zřídka, pravidelně, denně, měsíčně, ročně, týdenně, ob den

√лаголы

letět = лететь;

1.†letím 1. letíme

2.†letíš 2. letíte

3.†letí 3. letí

létat = летать

1.†létam 1. létame

2.†létáš 2. létate

3.†létá 3. létají

běžet = бежать;

1.†běžím 1. běžíme

2.†běžiš 2. běžíte

3.†běží 3. běží

běhat = бегать

1.†běhám 1. běháme

2.†běháš 2. běháte

3.†běhá 3. běhají

Text. Nákup

Dnes jdu do obchodu, mám koupit kousek sýra, litr mléka, trochu chleba a kilo cukru. Z domu jdu do banky a potom do obchodního domu. Mám velký hlad a proto kupuji v bufetu šalek černé kávy a kelímek salátu. Po jídle jdu do stanice metra a jedu do malého divadla. Tam pracuje má sestra. Na čisté ulici vidím známou dívku, která také jde do nového moderního obchodního domu. Jdeme tam spolu. Jdu bez velké tašky, protože v obchodním domě je oddělení kožené galanterie, můžu tam tašku koupit. Ze školy už má přijít má dcera, od babičky přijede můj manžel. Večer půjdeme do kina nebo do divadla.

Slovníček:

šalek = чашка

obchodní dům = универмаг

kelímek = пластмассовый стаканчик

taška = сумка

stanice = станци€

kožený = кожаный

spolu = вместе

Cvičení:

1.†ƒанные словосочетани€ используйте с предлогом bez:

dobrý přítel, dobrý učitel, moderní auto, dobrá přítelkyně, dobrá učitelka, dlouhá postel, čistá košile, dobrý oběd, plzeňské pivo, černá káva, anglický slovník, dobrá mapa, investiční banka, zahraniční pomoc, teplá voda

ten váš kulturní program, ten tvůj zeleninový salát, ta vaše dobrá zpráva, to tvoje nové auto, to moje nové křeslo, ten můj nový čajník, ten tvůj japonský fotoaparát, ta vaše nová sekretářka

2.†¬осстановите по образцу:

chrám Ч svatý Vít = chrám svatého Víta

chrám Ч svatý Mikuláš, byt Ч můj dobrý přítel, okno Ч můj pokoj, manžel Ч má kamarádka, fotografie Ч má maminka, sekretářka Ч náš ředitel, kurs Ч jazyková škola, budova Ч české ministerstvo, politika Ч naše česká vláda, program Ч Stavovské divadlo, opera Ч Bedřich Smetana, socha Ч svatý Václav, film Ч režiser Miloš Forman, peníze Ч tvůj mladší bratr

3.†ќтветьте: Kam jdeme?

letní kino, zahradní kavárna, tvé červené auto, ta nová cukrarna, stará bílá tramvaj, ten malý hotel, moravská vinárna, můj nový byt, dětské divadlo, zoologická zahrada, saroměstská radnice, to velké letadlo, tvá kuchyň

4.†—оставьте фразы по образцу:

pán Kučera Ч pán Kučera je manžel paní Kučerové

pán Bobeš, pán Sykora, pán Staněk, pán Frühaufer, pán Růžička, pán Vlček, pán Klaus, pán Charanza, pán Kozlov, pán Sykora, pán Novotný, pán Zich

5.†–аскройте скобки:

a)

Jan čekal u (strom, obchod, lékař, syn, telefon, autobus, Petr, učitel)

Přišel bez (dáma, neteř, teta, přítelkyně, uniforma, kniha, radio, časopis)

Díval se do (slovník, kalendář, krabice, propast, sklo, papír, nebe, kuchyň)

Vyšel z (park, kavárna, kino, restaurace, děkanát, garáž, město, byt,)

b)

Zapsal si do (sešit)Е adresu (archivář)Е

Dostal jsem to od (pan prodavač)Е

Od (známá dívka)Е šel do (práce)Е

Z (otevřený sešit)Е vypadl kousek (papír)Е

Dej do (zimní kabat)Е rukavice.

Přijdu do (půlnoc)Е

Vezmi si kousek (maso)Е a trochu (čaj)Е

Chci koupit ještě litr (mléko)Е a čtvrtku (máslo)Е

Byl na stanici (metro)Е

Z (fakulta)Е přijdu do (oběd)Е

Půjdeš do (letní kino)Е nebo do (zahrada)Е?

Pojedeme do (Brno)Е a potom do (Vídeň)Е

Dana chodi do (obchodní dům)Е každý den.

Îe tam od (ráno)Е do (večer)Е

Letěl z (Londyn)Е do (Madrid)Е

6.†ѕереведите на чешский:

а)†литр молока, немного сахара, мало черного кофе, много плзеньского пива, килограмм сыра, кусок хлеба, бутылка холодного лимонада, чашка гор€чего ча€, стакан тЄплой воды, много свободного времени, мало сметаны (kousek, láhev, šalek, sklenice, hodně, litr, málo, trochu)

б)†без той молодой девушки, р€дом с тем новым театром, вокруг старого дедушки, в течение этого года, от вашей новой учительницы, в тот новый город, до вашему договору (smlouva), иду в нашу новую больницу.

«апомните:

— родительным падежом употребл€ютс€ предлоги:

do Ч в Ч Děti jdou do školy.

od Ч от Ч Mám dopis od sestry.

u Ч поблизости от Ч Sedi u vody.

z Ч из Ч Bratr přijel z Liberce.

vedle Ч р€дом с Ч Vedle domu je park.

během Ч в течение Ч Behem měsíce byl v nemocnici.

kolem -

мимо чего-то Ч Jdeme kolem divadla.

вокруг Ч Studenti sedí kolem profesora.

podle Ч по, согласно Ч Podle zákona má být potrestan.

”рок 9

ƒј“≈Ћ№Ќџ… ѕјƒ≈∆ (DATIV)

¬ дательном падеже единственного числа существительных наблюдаютс€ следующие окончани€:

[Mž]

ten náš známý pán Ч tomu našemu znamému pánovi

ten tvůj Karel Horák Ч tomu tvému Karlu Horákovi

můj učitel Karel Ч mému učiteli (ovi) Karlovi

svůj přítel Tomáš Ч svému příteli Tomášovi

[Mn]

tvůj malý stůl Ч tvému malému stolu

náš moderní byt Ч našemu modernímu bytu

svůj velký pokoj Ч svemu velkému pokoji

ten letní den Ч tomu letnímu týdnu

[F] Ч ka > ce, ha > ze, ga > ze, ra > ře,cha > še

naše nová pošta, sousedka Ч naší nové poště, sousedce

má hezká řena, Praha Ч hezké ženě, Praze

má modrní nemocnice, Olga Ч moderní nemocnici, Olze

tvá stará skříň, sestra Ч tvé staré skříni, sestře

tvá velká kuchyně, sprcha Ч tvé velké kuchyni, sprše

[N]

tvé moderní auto Ч tvému modernímu autu

vaše velké město Ч vašemu velkému městu

naše italské umění Ч našemu italskému umění

Ke komu? K čemu? Komu? čemu?

Jdu k mostu, k pokoji.

Jdu k sestře, k přitelkyni, k věži.

Jdu k oknu, k moři, k náměstí.

Jdu ke kamarádovi, ke Karlovi, k ministrovi, k doktorovi, k Tomášovi.

Jdu ke kamarádu Karlovi, k doktoru Bártovi, k ministru Rašínovi.

Jdu k panu prezidentovi.

TEXT. Na návštěvě

Dnes mám volno, proto půjdu ke své staré známé Zuzaně Parolkové.

Budu tam asi hodinu. Zuzana na mně čeká už od včerejška. Spolu dlouho hovořime a potom jdeme k její sousedce Evě.

Ta je doktorka, ale k paní doktorce na polikliniku půjdu zítra. Dnes je doma a chce si odpočinout. Nerada mluví o své praci doma. Zítra má narozeniny. K zítřejšímu večírku už něco připravuje. Ale dnes píjeme jen kávu. Ke kávě máme koláč a sušenky. Potom musím jít ke své nemocné babičce, která na mně také dlouho čeká.

Slovníček:

mít volno = быть свободным

odpočinout = отдохнуть

čekat na koho, na co = ждать кого, что

zitřejší = завтрашний

včerejšek = вчерашний день

koláč = пирог

Ћичные местоимени€ в дательном падеже:

k, ke

Přijdeš ke mně večer? ѕридЄшь ко мне вечером?

Přijdu k tobě večer. я приду к тебе вечером.

Půjdu k němu na návštěvu. я пойду к нему в гости.

Půjdu k ní na návštěvu. я пойду к ней в гости.

Půjdu k ním na návštěvu. я пойду к ним в гости.

mi = mně, ti = tobě, mu = (k) němu, jí = k ní, k nám, k vám, jím = k ním

¬ начале предложени€, в случае логического ударени€ употребл€ютс€ формы: mně, tobě, jemu

Líbí se mi to. = Mně se to líbí.

Teďti to řeknu. = Tobě nic neřeknu.

Je ti přijemná? = Mně není prijemná.

Hodí se mu to? = Jemu se to hodí.

Jak vám je? Je mi dvacet let. Kolik je ti let? Děkuju vám. Ta kniha patří jemu. napišu vám dopis. Mám jím poděkovat.

√лаголы, сочетающиес€ с дательным падежом: komu?

несов. вид Ч соверш. вид

blahopřát поздравл€ть Ч poblahopřát поздравить

děkovat благодарить Ч poděkovat поблагодарить

líbit se нравитьс€ Ч = = =†понравитьс€

odpovídat отвечать Ч odpovědět ответить

patřit принадлежать Ч = = =

rozumět понимать Ч porozumět пон€ть

telefonovat†звонить Ч zatelefonovat позвонить

věřit верить Ч uvěřit поверить

radit советовать Ч poradit посоветовать

Cvičení:

1.†ƒополните:

Musím zatelefonovat (svůj přítel)Е

Věříš (ten starý pán)Е?

(náš kamarád)Е. je dnes 30 let.

Chci poblahopřát (tvá matka)Е

Bydlím naproti (ten moderní hotel)Е

Kvůli (naše přitelkyně)Е to musíš udělat.

Nemám nic proti (ta vaše nová sekterařka)Е

Е

Díky (příjemná atmosféra)Е je tam fajn.

Je to moc příjemně (má manželka a já)Е

2.†ќтветьте:

Komu telefonuješ? Petr, otec, kolega, Tomáš, btatr, Honza, strýček

Komu píšeš? rodina, teta, maminka, Jana, kamarádka, Jířina

Pošta je naproti čemu? park, obchod, kostel, škola, kino, metro, fakulta

3.†Komu nevěřite? Naproti komu sedíte? Ke komu půjdete dnes večer?

Komu pomáhá váš přítel? Komu patří ten svetr? Jak vám je?

4. Ke komu? K čemu?

a)†doktor, inženýr, profesor, Karel, tatínek, cizinec, prodavač, lékař, hotel, oběd, okno, východ, čaj, jídlo, maso, náměstí, auto, autobus

b)†to pravé plzeňské pivo, ten naš nový český učitel, ten velký byt, to její zeleninové jídlo, ten tvůj dlouhý dopis, ten tvůj starší bratr, ten její český kamarád, ten tvůj muž, ten její obývací pokoj, ten náš nový koberec

c)†k: Věra, řeka, kavárna, vinárna, káva, postel, restaurace, lekce, učebnice, večeře, tabule

d)†dej to: sestra Vlasta, Jarka, Zuzana, Pavel, Vladimír, tvá maminka, mladší bratr, tvůj pán učitel, její mladší bratr, ten tvůj nový chlap,

e)†přišli jsme k: Národní divadlo, Václavské náměstí, Dětský dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám, hotel Inter, filozofická fakulta, starý kamenný most, Pražský hrad, Obecný Dům, obchodní dům MAJ, jazyková škola, Kotva

ѕредлоги, употребл€ющиес€ с дательным падежом

k, ke

a)†к, до Tramvaj jede k nádraží.

K svátku kupím růže.

b)†к чему (цель) Co máme k obědu?

proti, naproti

против Divadlo je naproti kinu.

навстречу Půjdu naproti Petrovi.

proti против Co máš proti Pavlovi?

díky благодар€ Udělám to díky tobě.

kvůli ради кого Kvůli tobě tam nepůjdu.

vůči относительно Vůči té osobě to dělám.

navzdory вопреки Jde tam navzdory radam.

Ќекоторые глаголы, употребл€ющиес€ только с предлогами дательного падежа

branit se proti něčemu сопротивл€тьс€ чему-то

chránit něco proti něčemu защищать что-то от чего-то

bojovat proti něčemu сражатьс€ против чего-то

patřit k něčemu, k někomu принадлежать чему-то, кому-то

přiznát se k něčěmu признатьс€ в чЄм-то

přirovnat něco k něčemu сравнить что-то с чем-то

ќтветьте:

Neřekněš to své kamarádce?Е

Budeš tomu pánovi tykat?Е

Budeš navštěvovat svého přítele?Е

Chceš otci poděkovat za dárek?Е

Rád pomáhaš mamince?Е

Telefonuješ často své babičce?Е

Kdy dáš manželovi to víno?Е

Dáš manželce tu knihu?Е

Vrátíš profesorce ten slovník?Е

Cvičení:

1.†ѕоставьте правильную форму личного местоимени€:

ty Řeknu Е to zítra Е napišu až za týden.

vy Děkuju Е moc. Hned Е to ukažu.

on Dám Е ten slovník. Je Е zima?

ona Přijdu k Е v šest hodin. Líbí se Е ten obraz?

oni Jaký dárekЕ koupiš k svátku?

2.†ќтветьте:

Kolik je vám let? Je vám zima nebo teplo? Mám čas ve čtýri. Hodí se vám to? Kdo vám to koupil? Kdy vám bude Petr telefonovat? Je vám líto, že nejste v Praze? Kdy ke mně přijdete?

3.†—просите соседа, сколько ему лет, хочет ли он поблагодарить вас, когда он позвонит вам, тепло ли ему, купит ли он вам черный кофе

4.†–аскройте скобки:

Nevěřím tomu (hoch, básník, doktor, biolog, chlap, soused).

Dáme knihu (Karel Novák, Petr Strnad, Marcela Fojtiková, Eva Hodná)

Jdeme zítra k (můj dobrý kamarád, český student, veselý muž, jeho strýc)

5.†ќтветьте по образцу: Videl jste Tomáše?†Ч Ano, viděl jsem ho.

Znal jste pana Dvořáka? Koupila matka ten cukr? Máš smaženou husu? Pil jste černou kávu? Koupil jsi černé pivo?

6.†ќтветьте по образцу:

a)†Ke komu půjdete zítra? = Ke svému starému kamarádovi.

b)†Komu zítra zatelefonuješ? = Svému starému kamarádovi.

sobota Ч můj starší bratr, pátek Ч kamarád Michal, středa Ч můj dědeček, neděle Ч náš nový učitel, úterý Ч Václav Hrabal, zítra rano Ч naše česká učitelka, čtvrtek Ч paní profesorka, večer Ч má nová dívka

7. Komu to mám dát?

sestra Vlasta, marie, Lucie, Zuzana, Pavel, Eva, Vladimír, Tomáš, tatínek, tvoje maminka, tvá babička, její mladší sestra, její syn, její šéf, jeho ředitel

8.†Nerozumím čemu?

ten dlouhý dopis, to poslední cvičení, televizní program, ta česká instrukce, ta nová politika, to latinské slovo, ta stará česká kniha, ta moderní hudba.

9.Ke komu chceš jít na návštěvu?

paní Ivanka Dvořáková, paní Lída Velká, pan ministr, pan Novák, pan prezident, americký milionář, anglická kralovna, paní Jířina Navratilová, pan Hubený

10.†ќбразец: Nechodím do kina, chodím k bratroví

hospoda Ч jeho manželka, kavárna Ч tvá sestra, cukrárna Ч naše babička, práce Ч ten znamý doktor, Viktor Ч Pavel, pan Soukup Ч pan Taborský

”рок 10

“¬ќ–»“≈Ћ№Ќџ… ѕјƒ≈∆†(INSTRUMENTÁL)

s kým?†Ч s čím?

[M]

ten náš nový dům Ч tím naším novým domem

ten váš moderní byt Ч tím vaším moderním bytem

ten můj nový učitel Ч tím mým novým učitelem

tento svůj starý muž Ч tímto svým starým mužem

[F]

ta tvá nová žena Ч tou tvou novou ženou

ta tvá moderní restaurace Ч tou tvou moderní restauraci

má noví kožená židle Ч mou novou koženou židli

naše velká světlá místnost Ч naší velkou světlou místností

[N]

to mé nové auto Ч tím mým velkým autem

naše moderní město Ч naším moderním městem

to její jižní moře tím Ч jejím jižním mořem

ѕредлоги, сочетающиес€ с творительным падежом:

s, se с, со Jdu s kamarádkou z kina

před

a)†перед (место) Auto je před divadlem.

б)†назад (врем€) Udělal to před hodinou.

pod под Věci jsou pod skřini

nad над Obraz je nad stolem

za за Boty jsou za křeslem.

mezi между Petr sedí mezi Janou a Zuzanou.

* * *

Jak jedeme a čím?

Vlakem, autem, autobusem, metrem, taxikem,†Ч jdeme pěšky

čím jíme, čím děláme? Jíme lžici, píšeme tužkou

ѕрочитайте примеры:

Tomáš je se svou sestrou. Na stole stojí láhev s mlékem. Před naším domem stojí nějaké auto. Pošta je za Národním divadlem. Helena sedí mezi Tomášem a Evou. Mám chatu za městem.

Cvičení:

1.†Jím†(nůž, lžice, vidlička, ruka).

Piji kavu s†(mléko, cukr, kamarádka, můj kolega).

Jím chleba s†(máslo, džem, sýr, salám).

Jedu (auto, tramvaj, taxik).

Budu před†(kino, divadlo, restaurace, škola, obchod).

Přijde před†(oběd, konference, představení).

Tvoje věci jsou pod (stůl, skříň, křeslo, židle).

Jsem není spokojený s (profesor, lekce, bufet, naše knihovna).

Půjdu do kina s†(Vášek, Petr, Marcela, můj soused, tvůj bratr).

2.†ќтветьте по образцу:

Kde je stanice metra?†Ч Hned za tím parkem. - A kde je ten park?†Ч Hned zaЕ

park, ten most, divadlo, ten dům, ta známá pražská kavárna, tvoje fakulta,†Ч ta čínská restaurace, to malé náměstí, ta samoobsluha, ten velký hotel

3.†—кажите по образцу: Byl jsem nadšený tím koncertem.

Anežský klášter, Svatovítský chrám, Staroměstský orloj, Staroměstské náměstí, Karlův most, chrám svatého Muikulaše, Loreta, Zlatá ulička, Karlštejn, Konopiště, Národní divadlo, ten Formanův film, Brno, Tatranská Lomnice

4. Jsem ráda, že se vám ta práce líbí. - Ano, jsem spokojen s tou prácí.

ubytovna, hotel, byt, pokoj, kurs, nábytek, kancelář, program, exkurse

5.†S kým mluvíš? - S Pavlem.

Monika, dcera, Věra, Karel, Tomáš, Aleš, Olga, Marie, pan prezident, tvoje žena, tvůj manžel, tvůj učitel, můj šéf, tvoje maminka, naše sekretářka, její bratr, náš nový kolega

6.

S čím chceš tu kávu?†Ч šlehačka, vaječný koňak, karamel, čokolada

S čím chceš chlebíček?†Ч sýr, šunka, salám, vejce

S čím chcete čaj?†Ч cukr, citrón, med, rum, mléko

S čím chcete coka-colu?†Ч citrón, led

7. Jaký byt hledáte?†Ч Hledám byt s koupelnou.

pěkný balkón, velká terasa, ústřední topení, velká hala, velka kuchyně, plyn, nábytek, telefon, přislušenství, velké okno

8.†Nechce být studentem, chce být učitelem.†Ч Nechce být učitelem, chce býtЕ..

- ředitelka, doktorka, spisovatelka, kuchařka, žena v domacnosti

- ředitel, inženýr, univerzitní profesor, ministr, pilot, generál, spisovatel,

9.†Kde se uvidíme?†Ч Před kinem.

hlavní vchod, Národní divadlo, restaurace, váš hotel, vaše škola, stanice metra, Hlavní nádraží, Obecní dům, Prašná brána, Hlavní pošta,

10.†Kde je moje pero?†Ч Pod tím velkým stolem.

tužka Ч ta žlutá židle, slovník Ч to široké okno, učebnice Ч ta černá taška, peněženka Ч to modré sako, kalendář Ч ten červený svetr, sešit Ч ten německý slovník, svetr Ч ta hnědá postel

11.†S čím?†Ч s tvým novým bytem

jeho starý klíč, jeho sympatická kamarádka, její mladší sestra, její nové auto, naš občanský průkaz, jejich nový prezident, jeho nová práce, jeho nová košile, našé staré kolo, váš mladší syn, ta naše sekretařka, ten tvůj hezký chlap, muů velký byt, tvá černá kočka, tem jeho malý pes

12.

Vratil se před (hodina, měsíc, týden)

Odešel před (oběd, konference, poledne)

Boty jsou pod (stůl, židle, křeslo, skříň)

Do kina jdu s (dcera a syn, můj kolega, Alena a Tomáš)

Jím chleba s (máslo, džem, sýr, salám)

Mám kafe s (mléko, cukr, rum, šlehačka)

ћодальные глаголы

Muset

Musím jet Ч musíme jet долженствовать,

musíš jet Ч musíte jet нужно,

musí jet Ч musí jet придЄтс€

Musím si koupit jízdenku. я должен купить проездной билет.

Musím hodně studovat. я должен много учитьс€.

Musím jít spát. я должен идти спать

Musís se podívat, kde je. “ы должен посмотреть, где она.

Chtít

Chci jít Ч chceme jít хотеть

chceš jít Ч chcete jít

chce jít Ч chtějí jít

Chcete jít do kina? ¬ы хотите идти в кино?

Ne, nechcí kávu. Ќет, € не хочу кофе.

Smět

Smím jít†Ч smíme jít сметь, иметь право

smíš jít Ч smíte jít

smí jít†Ч smějí jít

Nesmím kouřít. ћне нельз€ курить.

Smíme jít do kina? Ќам можно пойти в кино?

Smím vstoupit? ћне можно войти?

Moct = moci

Můžu (mohu) Ч můžeme мочь

můžeš Ч můžete

může Ч můžou (mohou)

Už můžeme jít domů. ћы уже можем идти домой.

Můžete se na to podívat? ¬ы можете на это посмотреть?

Nemůžu jet do Prahy. я не могу ехать в ѕрагу.

Umět

Umím (český) Ч umíme знать, уметь

umíš Ч umíte

umí Ч umějí

Umím vařit dobrou kávu. я умею варить хороший кофе.

Tomáš neumí anglicky. “омаш не знает английского.

Neumějí mluvit česky. ќни не умеют говорить по-чешски.

Mít

Mám Ч máme нужно, необходимо,

máš Ч máte следует

má†Ч mají

Máš koupit nový slovník. “ебе нужно купить новый словарь.

Mám přijít v sobotu? ћне нужно прийти в субботу?

Máme už běžet do školy. ћне нужно бежать в школу.

—равните:

Mám koupit auto. ћне нужно купить машину.

Smím koupit auto? ћне можно купить машину?

Musím koupit auto. я должен купить машину.

Chcí koupit auto. я хочу купить машину.

Můžu koupit auto. я могу купить машину.

Umím kupovat auto. я умею покупать машину.

Cvičení:

1.†ќтвечайте по образцу: Studuju češtinu. (muset) Ч Musím studovat češinu.

Nakupujeme (muset)Е

Odpočívaš večer? (moci)Е

Eva pracuje v obchodě (chít)Е

Pan Kubát a paní Kubatová jedou do Prahy (chtít)Е

Nepřijdeme pozdě (chtít)Е

Vysvětluje profesor novou gramatiku? (chtít)Е

Chodím pěšky (mít)Е

Už vystupujeme? (mít)Е

Jana a Dana chodí do kina (smět)Е

2.†«апретите √елене это делать по образцу: Heleno, nesmíšЕ

Můžu tady odpočívat?Е

Můžu během lekce mluvit?Е

Můžu v nemocnici kouřit?Е

Můžu jet v sobotu do Brna?Е

3.†¬ставьте по смыслу глаголы mít, muset

Jak se Е? Já seЕ moc dobře Е každý den brzo vstávat. Večer Е studovat.†Е se naučit dobře česky. Můj kamarád Е tady holku Е mi napsat. Tu čokoládu koupit prostě Е! Еto udělat do večera.

4.†»спользу€ разные модальные глаголы. составьте предложени€ со следующими словосочетани€ми:

Dnes přijít, jít na koncert, udělat večeři, mluvit česky, chodit na kurs češtiny, platit, brzo vstávat, jít na pivo, pít, jet do Ameriky, smažit husu

5.†—кажите по-чешски, что вы можете и не можете делать, что вы должны и что не должны делать.

6.†¬ставьте нужные модальные глаголы:

Е se vás na něco zeptát? Е na mě chílku počkát? Dnes nikam nepůjdu Е se učit. Venku Е zůstat do sedmi hodin. Odjet domů Е do pátku. Zeptej si tatínka, jestli Е jít ven. Zítra to Е být hotové. Lékař říkal, že ne Е. chodit na slunce. když mu budeš něco Е. zatelefonovat. Matka řekla, žeЕ jít domů.

7.†ѕереведите:

ћне нужно ходить пешком. ¬ы не имеете права (вам нельз€) курить в комнате! я могу каждый день смотреть телевизор. ¬ы хотите черный кофе? ¬ы должны много учитьс€. ћне нужно идти на факультет. ћы не хотим говорить по-русски. я умею варить хороший чай. ¬ы можете ходить на работу. Ќам можно это купить? я не должен пить пиво. я могу много работать. ќни не знают английского. ¬ы не должны это делать. ќни не хот€т ехать в ѕрагу. я живу со своей сестрой. ¬чера € говорил с “омашем и его старой подругой. “вой словарь находитс€ под большим шкафом. ћой факультет Ч за тем большим новым отелем. ѕеред большим магазином находитс€ парк с игровой площадкой. «а тем современным театром вы можете увидеть мой дом. — кем ты разговаривал вчера? “ы доволен этой симпатичной девушкой?

”рок 11

јлфавитный список предлогов и их основные значени€

bez, beze Ч G Ч без Ч Přišel bez syna. Dělá to beze strachu.

během Ч G Ч в течение, в ходе Ч Během roku, během práce byli dalšíproblémy.

blízko Ч G Ч не далеко от Ч Bydlíme blízko divadla.

dík, díky Ч D Ч в результате, благодар€ Ч Díky tvé pomoci se to podařilo.

do Ч G Ч а) в, внутрь Ч Jel do lesa.

б)†до (врем€) Ч Zůstal tam do roku 1945.

в)†раньше чем Ч Udělam to do středy.

г)†дл€ (назначение) Ч Plášť do deště je tvůj?

д)†до определЄнной степени Ч Pracoval do únavy. Jedl do sytostí.

doprostřed Ч G Ч в центр Ч Stůl postavili doprostřed pokoje.

dovnitř Ч G Ч внутрь Ч Hodil granát dovnitř bunkru.

jménem Ч G Ч от имени,†Ч Děkuji vám jménem fakulty.

Ч†вместо Ч Vítal delegaci jménem primátora.

k, ke Ч D Ч а) к(врем€) Ч Přijde k šesté hodině.

б)†к (цель = на) Ч Co máme k obědu?

в)†к (отношение) Ч Láska k dětem, voda k pití

Ч†Ty barvy se k sobě nehodí.

kolem Ч G Ч а) около, вблизи Ч Kolem divadla je park.

б)†вокруг Ч Stáli kolem učitele.

в)†мимо, мину€ Ч Cesta kolem lesa. Jel kolem obchodu.

г)†около (врем€) Ч Kolem poledne, kolem osmé.

kromě Ч G Ч а) кроме Ч Ordinuje denně kromě pondělí.

б)†за исключением Ч Tam byli všichni kromě mně.

kvůli Ч D Ч а) из-за (причина) Ч Dělá to kvůli slavě.

б)†дл€, ради Ч Přišel kvůli tobě.

в)†относительно Ч Přišel kvůli úklidu.

mezi Ч I Ч между:

а)†где, когда Ч Obývací pokoj je mezi ložnicí a pracovnou. Je mezi pátou a šestou.

Ч†A Ч б) куда Ч Pojďte mezi nás.

Ч†L Ч в) в течение Ч Mezi řečí se o tom zmínil.

mimo Ч A Ч а) кроме Ч Mimo sestru měl ještě bratra.

б)†за пределами Ч Je mimo město.

místo Ч G Ч вместо Ч Příšel místo sestry. Udělám to místo něho.

na Ч A Ч на: а) куда Ч Vystoupil na horu. Dej to na skříň (na stěnu).

б)†контакт Ч Tlačí na zvonek.

в)†врем€ Ч Na Nový rok, na hodinu odešel. Odlož to na červen.

г)†цель Ч Jdeme na procházku. Peníze ne nákup.

д)†причина, отношение Ч Udělal to na mou prosbu. Je chromy na obě nohy.

Ч†L Ч а) место Ч Knihy jsou na stole. Je to na Moravě.

Ч†б) отношение Ч Co je na něm zajímavého?

nad Ч A Ч над:

а)†куда Ч Nový obraz jsem pověsil nad stůl.

б)†мера и степень Ч Je to nad mé síly.

Ч†L Ч над: где Ч Držte ruce nad hlavou.

naproti Ч D Ч напротив Ч Seděl naproti otci. Dům je naproti divadlu.

napříč Ч G Ч поперЄк Ч Položil se napříč cesty.

následkem Ч I Ч из-за, в результате Ч Oslepl následkem zranění.

navzdory Ч D Ч вопреки Ч Jel tam navzdory radám přátel.

nedaleko Ч G Ч недалеко от Ч Máme hřiště nedaleko školy.

o Ч A Ч об опору Ч Opíral se o stůl.

удар оЕ Udeřil se o stůl.

Ч†D Ч питание (на) Ч Žil o chlebu a vodě.

Ч†L Ч а) в, во (врем€) Ч O vánocích, o půl druhé, o půlnoci

б)†на (мера сравнени€) Byl o dva roky mladší.

в)†количество Ч Dům o deseti patrech.

ob Ч A Ч каждый (по счЄту) Ч Chodil do nemocnice ob den.

od, ode Ч G Ч от:

а)†место, исходна€ точка движени€ Ч Plzeň je na západ od Prahy.

Odešel od nás.

б)†исходна€ временна€ точка Ч Je už od podzimu nemocný. Od rána na vás čekám.

в)†происхождение Ч Opera od Janáčka

г)†принадлежность Ч Klíče od domu, límec od košile.

ohledně Ч G Ч относительно Ч Přišel ohledně svého syna.

po Ч L Ч а) по (место) Ч Chodil po zahradě.

б)†после(очерЄдность) Ч Kdo bydlel po nás v tom bytě?

в)†по, после (последстви€) Ч To má po otci. Po léku je mu lépe.

г)†по (способ) Ч Po přikladu svého otce je tam.

Ч†после Ч Po obědě půjdeme ven.

Ч†в течение Ч Pracoval jsem po celou noc.

Ч†до каких пор, до чего Ч Sledoval jsem kurs až po Ч pa tnáctou lekci.

pod, pode Ч A Ч под

а)†куда Ч Dejte si ruce pod hlavu.

Ч†I Ч б) где Ч Držte ruce pod hlavou.

б)†образно Ч Je to zakazano pod pokutou.

podél Ч G Ч вдоль Ч Podél řeky stojí mnoho chat.

podle Ч G Ч по,†Ч Hráli podle pravidel.

Ч†в соответствии с Ч Jedná podle svých zásad.

pomocí Ч G Ч при помощи Ч Překládá pomocí slovníku.

pro Ч A Ч дл€:

а)†цель Ч Literatura pro mládež

б)†отношение Ч Dopis pro bratra, to je pro mně.

в)†из-за Ч Pro nemoc nepřišel.

г)†за Ч Jsme pro mír.

д)†про Ч Nečtu pro sebe.

proti Ч D Ч против Ч Pluli proti proudu.

вопреки Ч Udělal to proti rozkazu.

před Ч A Ч перед (куда) Ч Před dům přijelo auto.

Ч†I Ч а) перед (где) Ч Před domem je auto.

б)†перед кем Ч Takhle před námi nemluvte.

в)†до (врем€) Ч Přišel před pátou.

г)†истекшее врем€ Ч Odjel před týdnem. Před hodinou odešel.

přes Ч A Ч через (с одной стороны на другую) Ч Pošli jsme přes pole.

Ч†на Ч Dál si kabát přes ramena.

Ч†более чем Ч Přednáška trvala přes hodinu.

Ч†в течение Ч Zůstane tam pres noc.

Ч†вопреки Ч Učinil to přes můj zákaz.

při Ч D Ч у, около Ч Skříň stála při zdi.

Ч†воврем€ Ч Při snídani čte noviny.

s, se Ч I Ч вместе с Ч Přišel se synem.

Ч†с (содержание) Ч Láhev s vínem, konzerva s masem.

skrz Ч A Ч через, проникновение Ч Jde se tam skrz les.

u Ч G Ч у, около Ч Bylo to u moře.

Ч†у кого Ч Bydlí u rodičů.

Ч†у Ч (где) Ч Hostinec U zlatého lva.

Ч†от Ч knoflik u košile, noha u stolu

uprostřed Ч G Ч в середине Ч Uprostřed náměstí je pomník.

uvnitř Ч G Ч внутри Ч Uvnitř obálky je dopis od N.

v, ve Ч L Ч а) в (место) Ч Pracuje v tovarně.

б)†ситуаци€ Ч Auto je v opravě.

в)†особенность Ч Muž v šedivém kabátě.

Ч†A Ч а) в (врем€) Ч Ve stanovenou dobu, v zimě

б)†дни недели, часы Ч v sobotu, v jednu hodinu

včetně Ч G Ч включа€ Ч Týká se to všech vozidel včetně traktorů.

vedle Ч G Ч а) около, у Ч Bydlím vedle hotelu.

б)†кроме того Ч Je sochař a vedle toho maluje.

vůči Ч D Ч в отношении, к Ч Byl vůči mně moc laskavý.

z, ze Ч G Ч а) из(откуда) Ч Vyšel z kanceláře.

б)†из (происхождение) Ч Je to ze skla. Je z Brna.

в)†причина Ч Mám strach z operace.

г)†из (часть, выбор) Ч Z čeho se skladá voda?

za Ч A Ч а) за чем-то, за предметом Ч Za domem je zahrada.

б)†за кем-то, кто впереди Ч Běžel za mnou.

в)†раз вЕ. - Jednou za týden.

г)†за сколько Ч Přečtu tu knihu za neděli.

д)†счЄт Ч za prvé, za druhé

е)†стоимость, цена Ч Koupil jsem to za 20 korun.

Ч†G Ч во врем€, в течение Ч za války, za vlady Karla IV

* * *

Cvičení:

1.†—лова в скобках поставьте в нужные падежи

a)†Ze (sešit) vypadl kousek (papír). Stál jsem vedle (profesor). Přišel jsem po (Petr). Jdu k (pán ředitel). Byli jsme blízko (most). Vrátím se pro (klíč). Mluvil jsem s (přítel). Na (talíř) nebylo nic. Stalo se to před (rok). Byl jsem v (pokoj). Je v (park). Díval se na (strýc). Mluvil o (přítel). Přišli jsme k (les). Vezmu si kousek (cukr). Bydlíme v (hotel). Poznali ho podle (křik). Přijedu v (květen). Byl jsem u (bratr). Zůstanu u (přítel). Stojí před (auto-bus). Chodil jsem často k (strýc). Mluvil o (pan docent).

b)†Před (chvilka) odešel. Do (sobota) to nedodělám. Přišel až po (Jana). Počkám před (fakulta). Budu čekat na (ulice). Zůstal ležet v (postel). Láhev byla do (polovina) plná. Vratím se o (půlnoc). Ve (škola) nebyl. Do (Praha) jsme přijeli v (noc). Jdu pro (voda). Jeli jsme k (teta). Půjdu tam se (sestra). Chodí po (zahrada). Byl tady před (hodina). V (budova) nikdo není.

c)†Dívá se z (okno). Vezmu si kousek (maso). Jezdí na (kolo). Dívali se do (zrcadlo). Stáli jsme před (divadlo). Chodil po (město). Nemáš něco k (jídlo)? Díval se do (slunce). Zustaneme až do (ráno). Umyl se v (umyvadlo).

Jde pro (mléko). Potřebuji kousek (mýdlo). Vystoupil z (auto).

d)†Před (vesnice) půjdeme k (les). Z (práce) přijdu před (poledne). Jdu do (obchod) pro (houska). Do (kolej) se vratí za (hodina). Půjdu do (knihovna) a potom na (večeře). Učil se od (ráno) do (večer). Koupil jsem něco pro (matka) a pro (bratr). Stáli jsme na (chodba) před (posluchárna). Po (snídaně) chodím do (park). Před (měsíc) byl jsem u (strýc). Děti šly ze (škola) na (hřiště). V (kufr) ani ve (skřiň) to není. Před (týden) byl jsem na (výstava). S (kamarád) jsem se setkal na (ulice). Mluvili jsme o (divadlo a film). V (pokoj) není, je asi v (jídelna). Musím psát (tužka). K (lékař) půjdu po (neděle).

e)†S (otec) ještě nemluvil. Před (týden) jsem se s (Karel) setkal. Díval jsem na (pes). Pojedeme k (dědeček). Jsem tady od (červenec). Pojedu k (otec). Počkám tady na (bratranec). Seděl na (koberec). Napil se z (láhev). Mám koupit kilo (mrkev). Sedí na (podlaha). Pojedeme k (babička). Našel jsem to v (kniha). Mluvili o (literatura a gramatika). Voda je ve (sklenička). Na (katedra) už není. Hádali se kvůli (sousedka). Během (měsíc) budu v (Brno). Na (střecha) sedí holub. (Matka) nic neřekli.

f)†Pes seděl pod (stůl). Budu čekat před (dům). Hraje si s (nůž). Seděli kolem (stůl). Přišli jsme k (dvůr). (Vůl) zapřahli do (vůz). Kde je sáček se (sůl)?

g)†Do (oběd) se z (les) nevrátíme. Na (venkov) zůstanu do (srpen). V (časopis) vyšla část (článek). Od (čtvrtek) čekám dopis s (domov). Od (včerej-šek) mám něco v (ucho). Na (stůl) našel kousek (chleb). Od (leden) bude pracovat na (ministerstvo). Bydli v (domek) vedle (kostel). Z (dům) odešel po (ráno) a přišel až po (oběd). V (kostel) ani na (zámek) jsem nebyl. V (divadlo) nebudou v (červen) hrát. Sejdeme se u (autobus) nebo až na (hrad). Ode (dnešek) nezůstanu v (dům) sám. Po (jídlo) usnul v (křeslo). Půjdu do (obchod) pro láhev (ocet) a pro kilo (cukr). Uprostřed (most) se něco na (vůz) rozbilo. Koupali se v (jezero) a plavali daleko od (břeh). Dveře do (sklep) jsou vedle (východ). Do (listopad) je ještě dost (čas). V (kino) seděl v (kábat).

h)†Včera jsme byli v (blízky hotel) na (pivo). Vedle (obraz) visí kříž z (nějaký kov). Obrázky jsou kreslené na (tmavé dřevo) a na (černé sklo). Okna (malý domek) vedou do (velký sad). Po (každé slovo) se díval do (svůj zápisník). V (rukopis) našli slova z (nějaký neznámý jazyk). O (ten památník) jsem přečetl v (Rudé právo). Zůstal sedět na (zelený trávník). (Velká část) (nábytek) jsme našli až v (nejtemnější kout) (pokoj).

ch) V (léto) pojedu k (příbuzný). Domluv se s (strýc Petr). Zavoláme (pan vrchní). Dej to (pan Dlouhý). Kdy budeš mluvit s (Honza Veselý). Půjde-me sami, bez (Vlaďa). S (otázka) se obratil k (předseda). S (ten starý protiva) nemluv. Odpoledne půjdu k (Tonda Hříbek). Orchestr bude hrát s moc (dobrý houslista). Na (vedoucí) počkám na (katedra). V (zoologická zahrada) je lev. O (má kolegyně) nemluvte. (Ročniková práce) musím dát do (minulý týden). Země byla bez (král). Polévka se vaří v (kotel). V (pravý roh obrazu) je postava (anděl). Viděli jsme (první motýl).

i)†Bylo tam hodně (čerstvý sníh). Z (les) přinesl (velká houba). V (minulý semestr) byla reforma. Mluvili jsme o (Karel Borovský) a (František Palacký). Chodil jsem do (park) s (Vladislav Vančura). Mám (reprodukce) obrazu od (Karel Hájek). Koncert bude ze skladeb (Hektor Berlioz). Znám dobře (Helena Janáčková) a (Lenka Parolková).

2.†»мена собственные употребите в родительном падеже

melodram Ч Zdeňek Fibich, ilustrace Ч Vlastimil Rada, opera Ч Leoš Janáček, román Ч Václav Beneš, obraz Ч Mikuláš Galanda, opera Ч Ivan Zajíc, román Ч Jakub Kolas, symfonie Ч Martin Držič, plakát Ч Alfons Mucha, reprodukce Ч Věra Macháčková, spis Ч Jan Amos Komenský, komedie Ч Karel čapek, kresba Ч Jozef Mánes, hra Ч Alois Jirásek, povídka Ч Jan Neruda, kniha Ч Lida Kovalská, byt Ч Blažena Havlová.

3.†–аскройте скобки:

Byli tam studenti z (celé město). Potkali jsme tam (nějaký pán). Seděl s (dobrý přítel). Jdeme do (nový byt). Viděl jsem tam (černý pes). Počkáme na (druhá strana). Chodili po (dlouhá chodba). Koupali se v (studená řeka).

jsou tam okna z (barevné sklo). Jdeme z (noční představení). Od (včerejší ráno) jsem doma nebyl. Jedu do (Jížní Amerika). Dám to (mladší bratr). Nemáš trochu (horká voda)? Bydlíme v (tichá ulice). Tramvaj jede do (Hlavní nádraží). Je tam kvůli (jediné slovo). Před (sedmá hodina) bude tma. Bydlí u (železniční most). Byli jsme v (sousední pokoj). Budu mluvit s (váš otec). Noviny jsou pro (váš dědeček). Je tady dopis od (tvůj bratr). Na (můj stůl) nic není. S (jeho pomoc) to uděláme. Dej to (můj profesor).

4.†Ћичные местоимени€ в скобках замените прит€жательными и поставьте их в нужные падежи.

Přišel tam s (on) sestrou. Pozdravujte (vy) bratra. Byl to (já) chlebiček. Bydlí u (ona) babičky. Dám to (ty) matce. Znám (Vy) tetu. Mluvíme o (ty) práci. Před (já) bratrem o tom nemluvíme. V (já) pokoji to není. Tramvaj jede kolem (já) fakulty. S (my) babička nebydlíme. (vy) otcovi to neřeknu.

5.†¬ставьте подход€щие предлоги:

Večer půjduЕ. divadla. Ten obchod je hnedЕ fakultě. BydlíЕ.. nemocnice. ChodímeЕ zahradě. SeděliЕ stromem. Pes umí skákatЕ.. plot. Stůl stojíЕknihovnou a posteli. Kdo sedělЕ. tebe?†Е. tety jsem nebyl. ChodilЕ.. budovy a nemohl najít vchod. Pes se schovalЕ. postel.†Е. škole sedělЕ mě. ChodilЕ.. oknaЕ stolu. Jak mám jítЕ.

kolejeЕ. fakultu? Lehl siЕ. lavičku a svetr si dalЕ hlavu. JdouЕ. kina, tak půjdemeЕ nimi. Musím jítЕ. lékaři. Celý týden jsme jezdiliЕ.. Slovensku. StálЕ. kolenaЕ.. vodě. Divadlo jezdiloЕ venkově. Pes chodíЕmnou. Budu domaЕ pět minut. Byl tadyЕ polednem. Musím tam býtЕ jednu hodinu. Jsem tady užЕrána.†Е.. jaře pojedu domů. Počasí se změniloЕ. hodiny.†Е deset minut představení začíná. Každý den má čístЕ jídle noviny. Návštěvu odliožiliЕ pátek. TeďЕ noci nikam nepůjdu.†Е války lidé tady bydleliЕ. sobotu budu pracovatЕ deseti hodin.†Е tebe to není tak těžké. nemáš něcoЕ jídlu? Není doma, šelЕ noviny. Nemohl to dokončitЕ nemoc. Udělal toЕ pravidla. Zítra přijduЕ. chvíli dřív. Dopis mi poslalЕ své sestře. Ten obraz jeЕ znamého malíře. Prazdniny budeme mítЕ týden delší. Ten dárek máЕ. babičky. Budu čekatЕ fakultyЕpěti hodin.†Е. koncert jít nemohu, jděteЕ. mě. Musím si ještěЕ něco jítЕ obchodu. ještěЕ polednem musím jítЕ knihovny.†Е.. špatného počasí zůstanemeЕ.městě.†Е řeči jsem poznal, že jeЕ Moravy. Kluka poslaliЕ tetouЕ. zoologické zahrady.

6.†¬ыражени€ в скобках поставьте в нужные падежи с соответствующими предлогами.

Stál (otevřené okno). Knihy jsem dal (skříň). Bratr šel (profesor). Došel až (vchod). Televize stala (stůl). (sklenice) nalila mléko. Pojedeme (hrad). Klik se schoval (strom). (stůl) stojí několik křesel. (divadlo) je kavárna. Pojede (příbuzný) a dva dny bude (Praha). (šest hodin) mám byt (fakulta).

(večeře) nic nepil. Kino nehrají každý týden, ale (týden). Odešel ještě (tma). Mám jít (mléko)? (ta chyba) to musím přepsát. Vrátí se (týden) později. (svátek) dostala velkou kytici. (fakulta) zůstanu až (večer). (vaše rada) jsem tal jel až (léto). (nemoc) mu musíme odložit zkoušku (listopad). (měsíc) bude zdrávý. Mám lepidlo (papír). (sousedka) budu až (zítra). Poznali jsme (hlas). (práce) mu bolela ruka. Co je tady (pití)? (literatura) ho zajímá i historie. Cukroví jsme pekli (předpis). (špatné počasí) je ta cesta nepřijem-ná. Přijdu asi (půlnoc). (neděle) už má být hezky. Lékař mi dal něco (kašel). Půjdeme na představení (šest hodin). Odešel z divadla (druhé a třetí dějství). (poslední hodina) telefonovalo osm lidí.

—равните случаи употреблени€ предлогов za, během:

во врем€ чего Ч при каких обсто€тельствах

během roku, během bouřky Ч za špatného počací, za každého počasí,

během práce, během války Ч za deště, za bouřky, za jeho pomoci,

během vlády Karla Čtvrtého Ч za tmy, za vlady Karla Čtvrtého

7.†”потребите подход€щие по смыслу предлоги za, během:

Závod se bude konatЕ. každého počasíЕ. fotbalového utkaní došlo k několika incidentům. Vyšli jsme pozdě a domů jsme došli ažЕ. tmyЕ cesty jsme udělali několik přestávekЕ. přednášky spalЕ. komunizmu lidé nemohli volně cestovat. Karlova univerzita byla založenaЕ.Karla Čvrtého. Rukojmí se podařilo osvoboditЕ pomoci pracovníků Červeného křížeЕ. schůze jsme mluvili o několika důležitých problémechЕ husté mlhy došlo na dálnici k hromadné havarii. Podařilo se mi toЕ jeho pomoci přeložit. Seznámil se svou budoucí ženouЕ.. natáčení tohoto filmu. K vraždě došlo na náměstíЕ. bílého dne.

8.†¬ставьте подход€щие предлоги během, za, vedle, kromě, podle:

Е..(svůj obyt v Praze) jsem chodil do intenzivního kurzu češtinyЕ(pomoc svých přátel) už češtinu docela dobře zvládám. Ale televizním pořadům ještě moc nerozumímЕ.. (zpráva o počasí a večerníček). Učil jsem seЕ.. (několik různých knih). AleЕ.. (kurz) mi také pomáhali moji čeští přátele. Bydlí hnedЕ.. (my), naše děti si hrájí s jejich dětmiЕ.(besedy s nimi) jsem si stále opakoval a obohacoval svoji slovní zásobuЕ.(můj názor) nejlepší učitelkou je praxe. AleЕ (praxe) je nutné se také učit gramatikuЕ (mé míněni) naučit se cizí jazyk chce hlavně pevnou vůli a motivaci.

9.†¬ставьте предлоги během, podél, blízko, doprostřed, uprostřed, dovnítř, vevnitř, kromě, místo, kolem

Postav ten stůlЕ.(pokoj).

Е. (město) stál starý hrad. Cesta k hradu vedlaЕ. (řeka). Po-koušeli jsme se dostatЕ (hrad). Věděli jsme, žeЕ (hrad) se každou neděli konají šermířské turnaje. Šli jsmeЕ.. (hrad) a koněčně jsme našli hlavní vchodЕ.(my) tam už bylo několik turistů. Sedli jsme si na trávníkЕ..(hlavní nádvoží) a čekali jsme, co bude. Za chvíli přišla skupina muřů v historických kostýmech a postavila seЕ(nádvoří). Museli jsme si přesednout, ale tak, abychom byliЕ.(oni) a dobře na ně viděli.†Е.. (šermířský turnaj) se děti výborně bavily. Po jeho skončení se jim ani nechtělo domů a běhaly po travě, předváděly šermЕ (dospělí šermíři).

10.†Ќапишите 10 предложений спредлогами

během, za, vedle, kromě, podle, podél, doprostřed, dovnitř, vevnitř, doprostřed

11. —оставьте свои предложени€ с предлогами místo, ohledně, pomocí, jménem, včetně

„ј—“№ II

”рок 12

— ЋќЌ≈Ќ»≈ —”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ’ ћ”∆— ќ√ќ –ќƒј

≈динственное число

ЌеодушевлЄнные существительные твЄрдой разновидности

N. můj nový sešit Ч tvůj starý dům

G.ho nového sešitu Ч tvého starého domu

D.mu novému sešitu Ч tvému starému domu

A. můj nový sešit Ч tvůj starý dům

V. můj nový sešite!†Ч tvůj starý dome!

L.m novém sešitě Ч tvém novém domem

I. mým novým sešitem Ч tvým starým domem

1.†ѕо образцу существительного sešit склон€ютс€ неодушевлЄнные существительные мужского рода, оканчивающиес€ на твЄрдый согласный основы:

” существительных с суффиксом Ч ek и Ч en в формах косвенных падежей буква Ч e будет беглой:

domek Ч v domku, stolek Ч na stolku, leden Ч v lednu, březen Ч v březnu

2.†¬ родительном падеже ед. числа неодушевлЄнные существительные имеют в большинстве случаев окончание Ч u: dub- z dubu, stůl Ч u stolu,

но некоторые существительные имеют окончание Ч a:

  ним относ€тс€:

а)†нарицательные существительные, то есть обозначающие общие названи€ всех однородных предметов, лиц, событий:

večer Ч do večera, oběd Ч do oběda, kout Ч do kouta, le s- z lesa,

kostel Ч do kostela

б)†названи€ мес€цев: leden Ч od ledna, únor Ч do února

в)†названи€ дней на Ч ek: čtvrtek Ч čtvrtka, pondělek Ч pondělka, úterek Ч úterka

а также слова dnešek Ч ode dneška, zítřek Ч do zítřka

včerejšek Ч od včerejška

г)†собственные географические названи€: Jičín- z Jičína, Beroun Ч do Berouna,

” некоторых существительных в род. падеже ед. числа употребл€етс€ два окончани€ Ч a/ Ч u:Minsk Ч Minska= Minsku, bochník Ч bochníka= bochníku,

»ногда употребление разных окончаний зависит от смысла выражени€ или синтаксического сочетани€.

Ќапример, sen Ч snu, но в устойчивом словосочетании- mluvit ze sna Ч говорить во сне, první den roku Ч первый день года, но Ч do roka Ч до исте-чени€ года.

Cvičení:

1.†–аскройте скобки, поставьте слова в нужном падеже:

a)†Odešel od (strom, vchod, plot, les, dům, stůl).

Přišel k (les, děkanát, obchod, zámek).

Vidí (obraz, talíř, film, koberec, les,stůl).

Mluvili o (román, film, lístek, čtvrtek, plákat).

Vrátil se s (kufr, papír, lék, balík, cukr, med).

Přišel bez (sešit, magnetofon, kabát, svetr, klobouk, květ).

Čekal před (hrad, park, dům, ústav, most).

Sedí na (strom, komin, stůl, dům, slovník, most).

b) Ze (sešit) vypadl kousek (papír). Jsme blízko (most). Bylo to před (rok). Byl v (park). Přišli k (les). Bydlíme v (hotel). Přijedu v (únor). Sedí pod (strom). Půjdu bez (klobouk). Našel (sešit). Stojí pred (autobus). Dal to do (kufr). Ve (vlak) byla tma. Jsem tady od (červenec).

c)†Pes seděl pod (stůl). Nebudu čekat před (dům). Hraje si s (nůž). Musíš to jíst s (chleb). Seděli kolem (stůl). Přišli jsme ke (dvůr).

d)†Do (oběd) se z (les) nevrátíme. Na (venkov) budeme do (srpen). Od (pondělěk) do (pátek) budeme na (výlet). V (byt) nebyl, v (ústav) taky ne. V (časopis) vyšla část (článek). Od (čtvrtek) čekam dopis z (domov). Až do (říjen) chodil jsem bez (kabát). Na (travník) byla hromada (písek). Bydlí v (domek) u (hrad). Koupím si kus (sýr) nebo (salám). Zbytek (papír) položil do (stůl). Po (rok) z (rozhlas) odešel.

e) O (slovník) jsem se dozvěděl z (dopis). Plavali daleko od (břeh). Na (rybník) byla vrstva (led). V (mlyn) dostali kousek (chleb). Okna (domek) vedou do (sad). Stál na (balkon) a díval se do koruny (strom).

f) Zůstal na (chodník, břeh, most, parník, úřad).

Našel (kapesník, kabát, klovouk, pas, kufr).

Odešel s (sál, dům, ústav, děkanát, park, sklep).

ќдушевлЄнные существительные мужского рода твЄрдой разновидности

N. tvůj chytrý student, Pavel Horák

G. tvého chytrého studenta, Pavla Horáka

D. tvému chytrému studentovi Pavlu Horákovi,

A. tvého chytrého studenta, Pavla Horáka

V. studente! Pavle Horáku!

L. o tvém chytrém studentovi Pavlu Horákovi

I. tvým chytrým studentem, Pavlem Horákem

1.†¬ родительном падеже единственного числа одушевлЄнные существительные мужского рода твЄрдой разновидности имеют окончание Ч a: bratra, kamaráda, profesora.

2.†¬ дательном и предложном падежах единственного числа одушевлЄнные существительные имеют окончание Ч ovi, иногда

Ч†u. Ћичные имена, фамилии и нарицательные существительные со значением лица, профессии, родственных отношений, как правило, имеют окончание Ч ovi: Dej to bratrovi, řekni to Janovi. ѕри употреблении нескольких существительных со значением лица окончание

Ч†ovi имеет только последнее из них: Pavel Novák Ч řekni to Pavlu Novákovi, dej to pánu Janovi Kudláčkovi.

Ќарицательные существительные имеют окончание Ч u,имена Ч ovi/ Ч u фамилии Ч только Ч ovi.

3.†¬инительный падеж у одушевлЄнных существительных совпадает с родительным падежом:

Dobře znám tvého bratra, pána Dvořáka, svého kamaráda, toho studenta.

Cvičení:

1.†–аскройте скобки, поставьте выражени€ в нужном падеже.

Dostal jsem pozdrav od (můj dobrý kamarád). Jdeme na návštěvu k (můj dobrý kamarád, český student, starý dědeček, tvůj bratr). Seznamujene se s

(tvůj bratr, známý profesor, starý voják, tvůj soused). V knize přečetli jsme o jednom (hoch, ministr, doktor, dělník). Nevěřím tomu (doktor, biolog, hoch, básník). Dáme to (Karel Janáček, pan Švejk, Rudolf Nezval, Alfons Mach).

2.†ќбразуйте звательный падеж:

(Zdeněk), kam jdeš? (Karel), máš čas? (Petr), kde jsi? (Mirek), kde máme cukr? (Pan profesor), dobrý den! (Milý bratr), kdy přijedeš? (Pan Novák), co to děláte? (Dědeček), dobrou noc! (Honza), máš hezký dům! (Bratřiček), jdeme domů!

3.†–аскройте скобки, поставьте существительные в нужном падеже.

a)†Přišel k (kamarád, pán, kluk, člověk, voják).

Vidí (člověk, dělník, závodník, profesor, soused).

Mluvili o (profesor, voják, student, děkan, hoch).

Dá to (autor, kluk, syn, tatínek, doktor, chlap).

Nechám to (kamarád, kluk, tchán, soused, dělník).

b)†Pojedeme k (dědeček). S našim (kluk) je neštěstí. O (pán profesor) mluví ve městě. Byl v kině s (Karel Kudláček). Soused se mi ptal na (Zikmund Fišer). Pojedu do Prahy s (Tomáš Jan Stančuk). Máš (dobrý kamarád)? Co víš o (Filip Bárta)? Dáš (pán) korunu? (Pan Bobeček), máte pěkný chrapot! Jdu do kina s (Libor a Petr). Nechoď k (doktor). Jsem se setkal s (ministr). Psal jsem o (Jirásek a Hašek).To auto patři (Armstrong). Tomu (pán) ten klobouk nesluší. O (pan Strnad) jsme četli v knize. (Drahý pan doktor)! Vidím (velký chlap, ten mladý profesor, nemocný syn, šťastný manžel, starý pán). Dám peníze (nový lekář, dobrý soused, malý kluk, nový kamarád, starý pracovník).

4.†»справьте ошибки:

Byl jsem před velký domu. V tom dům bydli mého tatínka. Má dobrým sousedem. Ten má malý kluk. Vidíš toho profesor? Mluví s pán ředitele. Pan doktor, máte telefon? To nejsou nový student. O mém tatínek nic nevím. Miloš, jdeš do kina?

5.†ѕоставьте в родительном и предложном падежах следующие словосочетани€, использу€ предлоги bez, o:

můj nešťastný život, hrozný pondělek, malý protivný kluk, hezký Jozef Ptáček, špinavý starý sešit, lysý tlustý doktor.

”рок 13

—уществительные мужского рода м€гкой разновидности

≈динственное число

одушевлЄнные Ч неодушевлЄнные

N. inteligentní můž otec Ч první stroj konec

G. inteligentního muže otce Ч prvního stroje konce

D. inteligentnímu muži,†Ч ovi otcovi Ч prvnímu stroji konci

A. inteligentního muže otce Ч první stroj konec

V. inteligentní muži! otče!†Ч první stroji! konci!

L. o inteligentním muži,†Ч ovi otcovi Ч prvním stroji konci

I. inteligentním mužem otcem Ч prvním strojem koncem

1.†¬ дательном и предложном падежах единственного числа у одушевлЄнных существительных мужского рода (тип muž) нар€ду с окончанием Ч i употребл€етс€ окончание Ч ovi. ѕоследнее окончание употребл€етс€ обычно у личных имЄн и фамилий. Ќапример:

Dej to Milošovi.Odnes to mému otci (-ovi), malíři (-ovi).

” неодушевлЄнных существительных употребл€етс€ окончание Ч i.

2.†¬ звательном падеже обычным €вл€етс€ окончание Ч i:

muži! přiteli! Leoši!

но существительные с суффиксом Ч ec имеют окончание Ч e, перед которым будет чередование c/ č:

otec Ч otče! chlapec Ч chlapče!

3.†‘орма винительного падежа у одушевлЄнных существительных совпадает с формой родительного падежа, а у неодушевлЄнных Ч с формой именительного падежа.

Viděl jsem vašeho otce. Viděl jsem nový stroj.

4.†Ќекоторые существительные имеют особенности в своЄм склонении.   ним относ€тс€ слова: kůň, přítel, obyvatel и др.

—уществительное obyvatel склон€етс€ как существительное přítel.

N. kůň Ч přítel Ч učitel

G. koně Ч přítele Ч učitele

D. koni Ч příteli Ч učiteli

A. koně Ч přítele Ч učitele

V. koni!†Ч příteli!†Ч učiteli!

L. o koni Ч o příteli Ч o učiteli

I. koněm Ч přítelem Ч učitelem

Ќебольша€ группа существительных мужского рода на Ч en типа kámen (plamen, týden, kmen, ječmen, hřeben) имеют также особенности: в единственном числе они склон€ютс€ по образцу м€гкой и твЄрдой разновидности (непоследовательно). “о есть в родительном падеже они имеют формы существительных м€гкой разновидности (kamene, plamene, týdne), а в дательном и предложном падежах Ч параллельные формы м€гкой и твЄрдой разновидности: kamenu/ kameni,týdnu/ týdni

N. kámen Ч týden Ч den

G. kamene Ч týdne Ч dne

D. kamenu Ч týdnu Ч dnu

A. kámen Ч týden Ч den

V. kamne!†Ч týdne!†Ч dne

L. kamenu, na kameni Ч týdnu, v týdni Ч dnu, dni

I. kamenem Ч týdnem Ч den

Ќекоторые односложные и двусложные существительные мужского рода сокращают долготу корневого гласного во всех косвенных падежах: например, vůz- vozu, dům Ч v domě, stůl Ч na stole, dvůr Ч na dvoře, vítr Ч větru,

” существительных мужского рода в именительном и винительном падежах единственного числа бывает беглое Ч e:

den Ч dne, stolek Ч stolku, domek Ч domku, Čapek-Čapka, но: led Ч ledu, mech Ч mechu, tkadlec Ч tkalce, švec Ч ševce.

Cvičení

1.†ѕоставьте существительные в нужные падежи, раскрыв скобки.

a)†Když jsme šli po (hřeben) Elbrusu, viděli jsme východ slunce. Jsme se dostali k (horký léčivý pramen). Socha byla udělána z (růžový kámen). Z toho (plamen) vyletela jískra.

b)†Obdržel dopis od (svůj otec, náš učitel, tvůj chlapec, váš přítel, můj muž).

Blahopřeji†(otec, strýc, učitel, přítel, chlapec, muž, umělec).

Vzpomínám si na (otec, strýc, učitel, chlapec, umělec, přítel).

Drahý†(otec, strýc, učitel, přítel, chlapec, muž).

Mluvime o†(otec, strýc, malíř, chlapec, učitel, umělec).

c)†Byl jsem na návštěvě u (svůj dobrý přítel). Ve (velký pokoj) byl moderní nábytek. Chci vás seznámit se (svůj chlapec). Chlapec má rád (svůj starý učitel). Holčička si hrála na (velký koberec). Dlouho jsme mluvili s (známý umělec). Na výstavě jsou obrazy (náš známý malíř). Odnes to (můj dobrý přítel). Stál jsem u (nový stroj).

d)†Musím promluvit s (můj přítel). Zůstal sedět na (kámen).Trvalo to asi půl (den). Napil se z (lesní pramen). Tahle mouka je z (ječmen). Nezůstal tam kámen na (kámen). Most byl postaven z (kámen). Neposloucha ani rozkazu (velitel). Je to citat z (Čapek). Do příchodu (otec) jsme nic nevěděli. Byl jsem v kině s kolegou (strýc). Na výstavě bylo hodně známých (umělec). Řekne to (učitel). Mluvil s (ředitel). Chodí po (koberec).

2.†ќтветьте на вопросы УKam šel?Ф, УKde byl?Ф

Ч†pokoj, učitel, stroj, muž, kůň, umělec,

Ч†ostrov, dům, Jihočeský kraj, orloj, otec.

3.†–аскройте скобки:

(Vaš otec) to neřeknu. Z (druhý pokoj) vyšel pes. Pošlu to (můj přítel). Poslal jsem to (váš strýc). Nevím, co mám dělat se (stroj). Honza chce být (holíč). Seděl mezi (otec a strýc). Dej to (pán učitel).

4.†ѕоставьте в родительный и предложный падежи:

kraj, milenec, nosíč, nůž, měsíc, překladatel.

—клонение существительных мужского рода на Ч a,†Ч ce

(тип předseda и тип soudce)

N. předseda Ч soudce Ч Svoboda

G. předsedy Ч soudce Ч Svobody

D. předsedovi Ч soudcovi Ч Svobodovi

A. předsedu Ч soudce Ч Svobodu

V. předsedo!†Ч soudce!†Ч Svobodo!

L. o předsedovi Ч soudcovi Ч Svobodovi

I. předsedou Ч soudcem Ч Svobodou

ѕо образцу předseda склон€ютс€ существительные мужского рода на Ч a (с предшествующим согласным основы):

hrdina Ч герой, houslista Ч скрипач, klavirista Ч пианист, kolega Ч колега, Neruda, Benda, Jirka, Franta

—уществительные типа předseda в единственном числе склон€ютс€ как существительные женского рода (тип žena, за исключением форм дательного и предложного падежей, которые имеют окончание Ч ovi как одушевлЄнные существительные: Nerudovi, Frantovi, o komunistovi

Cvičení:

1.†—лова в скобках поставьте в соответствующем падеже:

Na náměsti stoji pomník (sovětský tankista). Byli jsme na koncertě (známý pianista). Hovořili o (mladý houslista). Byl jsem u (hrdina války). Do divadla šel jsem s (Franta). Ten herec hrál (hlavní hrdina) v filmu. Můj syn chce se stát (houslista).

2.†ѕросклон€йте: ten známý houslista, starý komunista, náš radce

3.†¬ыберите из данных слов существительные типа předseda, soudce:

agronom, starosta, pilot, porotce, herec, houslista, partyzán, lesník, strojvudce, motýl, fotbalista, akrobat, policista, guláš, husita, les, obhajce, rubl, neposeda, sokol.

4.†–аскройте скобки:

Obrátil k (soudce). Řekni to (předseda). Stal se (starosta). Seděl jsem s (tvůj kolega). Kdo se stane jeho (nástupce)? Král nevěřil (radce). Mluvil se (spravce firmy). Odpoledne půjdu k (Tonda). Jdeme k (zástupce ředitele). Orchestr bude hrát s (nový houslista).

—клонение неодушевлЄнных существительных иностранного происхождени€ на Ч us,†Ч os.

Ёти существительные, заимствованные из латинского или греческого €зыков, обозначающие большей частью отвлечЄнные пон€ти€, употребл€ютс€ только в формах единственного числа:

romantizmus, marxizmus, kosmos, rytmus, cirkus.

ќни склон€ютс€ как существительные твЄрдой разновидности по типу byt

N. socializmus Ч kosmos Ч virus

G. socializmu Ч kosmu Ч virusu

D. socializmu Ч kosmu Ч virusu

A. socializmus Ч kosmos Ч virus

V. socializme!†Ч kosme!†Ч viruse!

L. o socializmu Ч v kosmu Ч o virusu

I. socializmem Ч kosmem Ч virusem

Cvičení:

1.†–аскройте скобки:

a)†Do Moskvy přijel kolektiv (cirkus) z Činy. Ten básnik byl pod vlivem (futurismus). Organizmus se brání proti (virus). V Bělorusku prohlasili zásady (socializmus). Mám mnoho důvodů k (optimizmus).V Moskvě byla epidemie (tyfus). Děti byly v (cirkus). Obvinili ho z (egoizmus). Na (papyrus) jsou zapsána slova (hymnus).

b)†Dostal injekce proti (tetanus). Pokládali ho za (génius). Pod mikroskopem uviděl (drobný organizmus). V hotelu se setkal s (nezvýklý luxus). Na (globus) tu řeku nenašel, musel se podívat do (atlas). Očekává se návštěva (papežský nuncius). Máme doma (kaktus), s tím (kaktus) matka je moc spokojená. Obvinili ho z (egoizmus). Lidé vystouplili z (autobus). Přečetl to bez (zbytečný patos).

c)†Kdo by neslyšel o (Pythagoras)! Poletite do (kosmos) ještě dnes. Už jste četli (Virgilius)? Mám rád báje o (Daidalos a Ikaros) a o (Odysseus).

d)†— данными словами составьте предложени€, употребив слова во всех падежах.

Aischylos, Sofokles, Virgilius, tetanus, cirkus, autobus, rytmus

”рок 14

— ЋќЌ≈Ќ»≈ —”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ’ ћ”∆— ќ√ќ –ќƒј

ћЌќ∆≈—“¬≈ЌЌќ≈ „»—Ћќ

ќдушевлЄнные существительные, как правило, в именительном падеже имеют окончани€ Ч i,†Ч ove,†Ч e

¬ыбор окончани€ подчин€етс€ определЄнным правилам:

ќкончание Ч i имеют:

а)†названи€ животных Ч psi, lvi, medvědi, sloni,

но некоторые имеют и окончание Ч ové:

krokodyli/ krokodylové, orli/ orlové, osli/ oslové, но: živočichové.

б)†существительные на Ч ec: chlapci, milenci, sportovci, poslanci,

но: otcové, strýcové

в)†существительные на Ч č: bohači, hráči, prodavači

г)†существительные на Ч ík,†Ч ák: diváci, pracovnici, žáci, kuřáci, dělnici,†Ч kluci, otroci

д)†существительные на Ч án,†Ч ín,†Ч oun: kapitáni, blondýni, vojíni, но: páni Ч pánové,

е)†существительные на Ч er,†Ч ér,†Ч or,†Ч ýr:

režiséři, doktoři, inženýři, pionýři,

ж)†существительные на согласный Ч r,†Ч ř, -t: bratři, ministři, švagři, malíři, lháři, docenti, atleti, roboti, idioti,†Ч kamarádi,

ѕеред окончанием Ч i возникает чередование согласных основы:

k/ c, h/ z, ch/ š, r/ ř: dělník Ч dělníci, Polák Ч Poláci, soudruh Ч soudruzi, hoch Ч hoši, Čech Ч Češi, bratr Ч bratři.

ќкончание Ч ové имеют:

а)†имена людей: Františkové, Karlové, Janové,

б)†члены семей, фамилий: Novákové, Lucemburkové,Čapkové

в)†названи€ национальностей: Rusové, Britové, Italové,†Arabové, Italové,

г)†родственные отношени€: otcové, dědové, synové, strýcové, tchánové,

но: bratranci, synovci, bratři, švagři,

д)†титулованные личности: králové, princové, císařové

е)†существительные, обозначающие людей, заканчивающиес€ на

Ч†g,†Ч f,†Ч l,†Ч om и иностранные слова: fotografové, generálové, chirurgové,

ж)†отдельные слова: pán Ч pánové, syn Ч synové, děd Ч dědové.

ќкончание Ч e имеют:

а)†существительные с окончанием на Ч tel: přátele, obyvatele, učitele, majitele

б)†слова: manžele (muž a žena), anděle, Žide, Španele

в)†слова на Ч an, обозначающие жителей городов, больших коллективов и национальностей: Pražané, Američané, vesničané, občané, svatebčané

ƒвойные окончани€ Ч i/ Ч é могут иметь заимствованные существительные на Ч at,†Ч it: aktobati Ч akrobaté, diplomati Ч diplomaté.

ќкончани€ Ч i/ Ч ové могут иметь:

Ч†существительные на Ч ek: svědci Ч svědkové, špačci Ч špačkové

Ч†существительные на Ч ik: заимствованные -

historici Ч historikové, kritici Ч kritikové

Ч†существительные на Ч ce: soudci Ч soudcové,

Ч†некоторые слова: muži Ч mužové, vnuci Ч vnukové, páni Ч pánové.

¬ винительном падеже множественного числа нет категории одушевлЄнности, поэтому форма вин. падежа твЄрдой основы не совпадает с формой родительного падежа:

Dobře znám tvoje kamarády. Vidím svoje bratry.

—уществительные м€гкой разновидности имеют одно окончание: Ч e:

Dobře znám vaše učitele. Kde jsouvašekošeamíče?

¬ предложном падеже мн. числа у одушевлЄнных существительных возможны окончани€ Ч ech,†Ч ích. Ќаиболее распространено окончание Ч ech: soused Ч o sousedech, občan Ч o občanech, bratr Ч o bratrech.

Cуществительные с основой на-k,†Ч h,†Ч ch,†Ч g имеют окончание Ч ích перед которым также представлено чередование согласных k/c, h/ zch/ š, g/z: dělník Ч o dělnicích, soudruh Ч o soudruzích, hoch Ч o hoších, filolog Ч o filolozích.

“акое же чередование видим у неодушевлЄнных существительных мужского рода множественного числа твЄрдой основы.

” неодушевлЄнных существительных мужского рода нар€ду с окончанием Ч ích в предложном падеже множественного числа встречаетс€ окончание Ч ách. Ёто окончание широко представлено:

а)†у уменьшительных существительных на Ч ček:

balíček Ч v balíčkách/ balíčcích, obláček- v obláčkách/ obláčcích,

б)†у отдельных существительных на Ч ek: kousek Ч po kouscích/ po kouskách, hrnek Ч v hrncích/ v hrnkách,

в)†у отдельных существительных на Ч k в словах разговорного €зыка: dřeváky Ч v dřevákách, tepláky Ч v teplákách.

г)†в установившихс€ словосочетани€х типа ve snách.

Cvičení:

1.†—кажите по образцу: jeden Arab Ч dva Arabové

jeden Ital, jeden Rus, jeden Angličan, jeden Bělorus, jeden Němec, jeden Nor, jeden Slovák, jeden Polák, jeden Rakušan, jeden Pražan, jeden Řek, jeden Čech, jeden Američan, jeden Moskvan, jeden Novák, jeden Karel, jeden Číňan, jeden Kanaďan, jeden Maďar

—клонение прилагательных и существительных мужского рода твЄрдой разновидности

неодушевлЄнные

N. moje/ mé nové byty Ч stoly Ч kousky

G. mých nových bytů Ч stolů Ч kousků

D. mým novým bytům Ч stolům Ч kouskům

A. moje/ mé byty Ч stoly Ч kousky

V. moje/ mé byty!†Ч stoly!†Ч kousky

L. mých nových bytech Ч stolech Ч kouscích

I. mými novými byty Ч stoly Ч kousky

одушевлЄнные

N. moji/ mi novi kamarádi Ч pánové Ч občané

G. mých nových kamarádů Ч pánů Ч občanů

D. mým novým kamarádům Ч pánům Ч občanům

A. mé nokamarády Ч pány Ч občany

V. mé nokamaradi!†Ч pánové! Ч občané!

L. mých nových kamarádech Ч pánech Ч občanech

I. mými novými kamarády Ч pány Ч občany

Cvičení:

1.†ќбразуйте творительный падеж множественного числа от следующих словосочетаний :

O dlouhém dialogu, o některém archeologovi, na kulatém stolečku, v dobrém hotelu, o hodném chlapečku, o známém kluku.

2.†ќбразуйте множественное число:

hodný hoch, dospělý syn, malý krtek, velký komár, starý zubr, šedý vlk, slovenský partizán, ruský mužik, pražský rodák, politický pracovník, německý basník, divoký králík, dobrý autor, vojenský pilot, bystrý pes, vesnický pracovník, nový soused, chycený pstruh.

3.†–аскройте скобки, поставьте существительные в нужных падежах множественного числа:

Už jsi mluvil s (bratři)? Byl jsem tam s (kamarádi). Na (stromy) rostou (ořechy). Půjdeme po (schody). Bydleli jsme ve (stany). Chodili jsme po (obchody). Někdy chodíme na (koncerty). Všechno mám v (kufry). Ze (snímky) nemůžeme vybrat. Budeme číst několik (članky). Bydleli jsme v (hotely). Jedla to po (kousky). Koupasli se v (rybníky) a (potoky). V (balíky) je sklo. Chodili jsme po (lesy). Musíš chodit po (chodníky). Byli jsme v (kostely), na (hrady) a na (zámky). Co je na (talířky)? Je to v (tvé slovníky).

4.†ƒополните предложени€, использу€ слова из скобок.

Vraceli se z (parky, obchody, lesy, podniky). Nechám to (kamarádi, kluci, hosté, soudruzi,). Čekají tu na (bratři, synové, sousedé, studenti). Setkali se s (profesoři, studenti, vojáci, Slováci). Přišli jsme k (rybníky, stromy, domy, dědečkové, občané, Rusové, kluci).

5.†ќбразуйте формы единственного числа.

Přečetli si ty dopisy. Těmi způsoby to nejde dělát. O těch klucích jsme ještě neslyšeli. S těmi případy jsme nepočítali. Cukroví připravujeme na pomaštěných plechách. Mám jíst té dorty po kouscích. V baličcích dostali jsme knihy. V těch obchodech nejsou stoly.

— ЋќЌ≈Ќ»≈ —”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ’ ћя√ ќ√ќ “»ѕј ћЌќ∆≈—“¬≈ЌЌќ√ќ „»—Ћј.

неодушевлЄнные

N. ty moderní stroje Ч nože Ч koberce Ч konce

G. těch moderních strojů Ч nožů Ч koberců Ч konců

D. těm moderním strojům Ч nožům Ч kobercům Ч koncům

A. ty moderní stroje Ч nože Ч koberce Ч konce

V. ty moderní stroje!†Ч nože!†Ч koberce!†Ч konce!

L. o těch moderních strojích Ч o nožích Ч o kobercích Ч koncích

I. těmi moderními stroji Ч noži Ч koberci Ч konci

одушевлЄнные

N. ti inteligentní muži Ч otcové Ч učitele Ч Čapkové

G. těch inteligentních mužů Ч otců Ч učitelů Ч Čapků

D. těm inteligentním mužům Ч otcům Ч učitelům Ч Čapkům

A. ty inteligentní muže Ч otce Ч učitele Ч Čapkové

V. ti inteligentní muži!†Ч otcové! Ч učitele!†Ч Čapkové!

L. o těch inteligentních mužích Ч o otcích Ч učitelích Ч Čapkách

I. těmi inteligentními muži Ч otci Ч učiteli Ч Čapky

Cvičení:

1.†”потребите предложени€ в множественном числе:

Můj přítel pojede se mnou. Ředitel školy má velkou odpovědnost. Čapek byl spisovatel. Na koncert přijel i poslanec. Ztratil se mi otvířač konzerv. Opravit to může jenom potápěč. Ten uzenáč mi nechutná. V obchodě se rozbil vypínač. Máme v bytě počítač. Jeho koníček mu zabírá moc času. Uviděla jsem ledoborec. Koupil si plynový zapalovač. Na mezi roste šípkový keř. Náš známy vědec už ten film viděl. Spisovatel tam podepisuje novou knihu. Mluvil se svým učitelem. Stalo se to na rozkaz velitele. Ve velkém pokoji byl moderní nábytek. Chci vás seznámit se svým chlapcem. Host seděl na zeleném gauči. Kluk si hrál na velkém koberci. Dlouho jsme mluvili se známým umělcem. Stál jsem u nového stroje.

2.†ѕреобразуйте в единственное число:

Pachatele krádeží nikdo nenašel. Po nohách mi lezli mravenci. Na oknech stály květináče. Překlady člámků svěřili Francouzům. Moji učitele mi nic neřekli. S tvými muži se neznám. Díla tohoto soháře jsou v galerii. Kromě mých přátel nebyl tam nikdo. Moji strýcove nejsou doma. S přateli se sejdeme dnes večer. Dobře znám vaše učitele. Kde jsou vaše koše a míče? Známe vaše přátele. Přineste to vašim otcům. Několik českých poslanců přišlo na vystavu. Vaši známí novináři chodí často do těch pokojů.

3.†–аскройте скобки:

Mezi (cestovatele) byli i naši (odvážlivce). Několik (chlapce) se stali (sběratele) poštovních známek. Sousedé se přídali k (vzbouřence). Poláci byli napadeni (Rusové). Vím všechno o tvých (muži).

ќ—ќЅџ≈ —Ћ”„ј» — ЋќЌ≈Ќ»я —”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ’ ћ”∆— ќ√ќ –ќƒј ¬ќ ћЌќ∆≈—“¬≈ЌЌќћ „»—Ћ≈

N. kámeny Ч koně Ч týdny

G. kamenů Ч koní/ konů Ч týdnů

D. kamenům Ч koním/ konům Ч týdnům

A. kameny Ч koně Ч týdny

V. kameny!†Ч koně! Ч týdny!

L. kamenech Ч koních Ч týdnech

I. kameny Ч koňmi/ koni Ч týdny

—уществительные иностранного происхождени€ на Ч us,†Ч es,†Ч os,†Ч ius склон€ютс€ по типу pán, но существительные типа génius имеют отклонени€ во множественном числе. Ћичные имена, фамилии и нарицательные существительные с основой на Ч j,†Ч s,†Ч č, -ř, -x,†Ч š склон€ютс€ по мужскому роду м€гкой разновидности.

N. virusové Ч géniové

G. virusů Ч géniů

D. virusům Ч géniům

A. virusy Ч génie

V. virusové! Ч géniové!

L. virusech Ч géniích

I. virusy Ч génii

Dřive mluvili o tom, že Marx a Engels patří k (géniové). Hodně (virusové) v špinavé vodě. Hovořili jsme o (koně). Z mnoha (hymnusové) vybrali jsme jeden. Dva (Felixové) byli na chatě. Během šestí (týdny) budu v Rusku. Voda teče po (kameny). Na venkově skoro nejsou (koně). Z (kameny) nejvíc mám ráda jantár.

Cуществительные мужского рода с основой на гласный

¬о множественном числе существительные типа soudce, vůdce, obránce, rádce, Purkyně, Bouše склон€ютс€ по образцу одушевлЄнных существительных м€гкой разновидности, за исключением звательного падежа, форма которого заканчиваетс€ на Ч e.

—уществительные типа předseda, hrdina, houslista, Svoboda, Honza склон€ютс€ по образцу одушевлЄнных существительных мужского рода твЄрдой разновидности.

Cуществительные на Ч ista,†Ч asta,†Ч ita в именительном падеже множественного числа имеют окончани€ Ч é : houslisté, husité, существительные на Ч a имеют окончани€ Ч ové: hrdinové, starostové

—лова с основой на Ч ota,†Ч eta имеют двойное окончание Ч ové/ Ч i:

asketi/ askletové, despoti/ despotové.

” существительных с основой на k, g, ch, h употребл€етс€ окончание Ч ích, перед которым имеетс€ чередование согласных:

k/c, g/z, ch/š, h/z: kolega Ч o kolezích, patriarcha Ч o patriarších.

N. předsedové Ч kolegové Ч husité Ч poeti Ч soudci,†Ч ové

G. předsedů Ч kolegů Ч husitů Ч poetů Ч soudců

D. předsedům Ч kolegům Ч husitům Ч poetům Ч soudcům

A. předsedy Ч kolegy Ч husity Ч poety Ч soudce

V. předsedové! Ч kolegové Ч husité Ч poeti Ч soudci

L. předsedech Ч kolezích Ч husitech Ч poetech Ч soudcích

I. předsedy Ч kolegy Ч husity Ч poety Ч soudci

1.†–аскройте скобки:

O (moji kolegové) mluvit nebudeme. Jdeme k (zástupci ředitele). Se (starostové) různých měst se setkal náš primátor. Proti (obranci) vyjely tanky. Četli jsme hodně o (hisité). Našim místním (poeti) chci moc poděkovat. S těmi (soudci) bude podepsana dohoda. Po koncertě pro (houslisté) připravili jsme večírek. S rodinou (Svobodové) byli jsme na výletě. Vidím každý den (sodci) u budovy soudu.

2.†»з данных слов выберите слова, склон€ющиес€ по типу soudce:

vodníci, o strojníkach, neposedové, bez poradců, o Fantomasech, se strojvůdci, o policistech, bez počítačů, o Werichovi, kvůli husitům, kolegové!

3.†¬место пропусков вставьте названи€ игроков, склон€ющиес€ по типу předseda. ќбразец: Ti, kdo hráje (co?†Ч hokej) jsou hokeisté.

Ti, kdo hráje fotbal, šachy, tenis, volejbal, basketbal Ч jsouЕ.

Ti, kdo jezdí automobilem, na traktoru, na bobu, s tankem Ч jsouЕ.

Ti, kdo hráje na housle, kytaru, basu, klavír, cimbál Ч jsouЕ.

”рок 15

— ЋќЌ≈Ќ»≈ —”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ’ ∆≈Ќ— ќ√ќ –ќƒј ≈ƒ»Ќ—“¬≈ЌЌќ≈ „»—Ћќ

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ “¬®–ƒќ… –ј«Ќќ¬»ƒЌќ—“» (тип žena)

N. ta moje, má dobrá žena Ч kniha Ч sestra Ч dcera

G.dobré ženy Ч knihy Ч sestry Ч dcery

D.dobré ženě Ч knize Ч sestře Ч dceři

A. tu mou dobrou ženu Ч knihu Ч sestru Ч dceru

V. ta dobrá ženo!†Ч kniho!†Ч sestro!†Ч dcero!

L. o té dobré ženě Ч knize Ч sestře Ч dceři

I. tou mou dobrou ženou Ч knihou Ч sestrou Ч dcerou

” существительных женского рода твЄрдого типа с основой на

k, ch, h, g, r в дательном и предложном падежах перед окончанием Ч возникает чередование согласных основы:

k/c: ruka Ч ruce, matka Ч matce, babička Ч babičce, Boženka Ч Božence

h/z: kniha Ч knize, podlaha Ч podlaze, Praha Ч Praze,Volha Ч Volze

ch/š: střecha Ч střeše, macecha Ч maceše, moucha- mouše

g/z: Olga Ч Olze, Riga Ч Rize, tajga- tajze

r/ř: sestra Ч sestře, Věra Ч Věře, Barbora Ч Barboře, víra Ч víře

Ћичные местоимени€ мо€, тво€, сво€ имеют две формы, полную и сокращЄнную:

в именительном падеже: má Ч moje, tvá Ч tvoje, svá Ч svoje

в винительном падеже: mou Ч moji, tvou Ч tvoji, svou Ч svoji

Cvičení:

1.†–аскройте скобки:

Čtu dopis od (kamarádka, sestra, Olga, Zdena, dcera, babička).

Nesu dárek (kamarádka, matka, teta, Marta, Helenka, sestra).

Často navtěvuji (matka, babička, teta, Zdena, sousedka, Jana)

Děti sedí na (podlaha, pohovka, tráva, lavička, louka)

Mluvíme o (kamarádka, matka, sestra, kniha, Vilma, Martina)

Jdu do školy s (kniha, Věra, babička, manželka, Zlata, teta)

Mluvím s (žena, dcera, babička, sousedka, manželka, Dana)

2.†V (má nová kniha) jsou obrazky. Studuji se (svá nová kamarádka). Čtu knihu (svá malá sestra). Bratr žije se (svá mladá manželka) v (Praha). Chodíme k (má stará babička). Viděla jsem (tvá teta) s (dcera). Máme (malá zahrádka). Otec koupil (velká tovarna). Našla jsem (velká žaba) v (trava).

Chci koupit dům nedaleko (Praha) nebo na (Morava). Proč mluvíš o (tvá dívka)? Ráda hráju s (kočka) na (zelená louka). V (tvá černá kava) není cukr.

3.†¬ставьте нужные личные местоимени€:

Jedeme na venkov kЕstaré babičce. Jedu keЕ..sestrám. Ty neznášЕ tetu? Včera.. jsem vidělЕ.. ženu. DěkujiЕ. matce. Nesu knihuЕ.. sestře Boženě.†Е.vdaná sestra má malou dceru.

4.†ѕросклон€йте данные словосочетани€:

krásná žena, tvá stará babička, má málá sestra, tvá nová sousedka, tvá hezká dívka

5, ”потребите данные словосочетани€ в дательном и предложном падежах:

mladá profesorka, má špatná nálada, tvá ošklivá sekretařka, studená zima, žadná studentka, parketová podlaha, dobrá maminka, zelená louka, zajímavá kniha, horká káva

6.†»справьте ошибки:

Má milá babička bydlí se svá černá kočka v stará chalupa. Částo jezdíme k babička s rodina. Babička je moc ráda a vaří nám moc dobrá káva. U babička chodíme po zahrádka a pomahame babička v domacnosti.U ní je moc velká zahrádka a pracujeme tam celý den až do večera. Potom pijeme sladká limonáda ze sladké jahody, a maminka peče velká buchta v peci. S má rodina jezdi k babička i kamarádka má sestra, ktera se jmenuje Dana. Dana nemá babička a má jen maminka. Jeji matka pracuje sekretařka v velká firma v Praha. Matka na chata nejezdí, protože nemá čas. Matka Dana je moc veselá a má dobrá nalada. Má doma krásná bílá kočka.

7.†ѕоставьте в дательный и творительный падежи словосочетани€:

málá zahrádka, veselá kniha, špatná kamarádka, tvá stará známá, má velká rodina, zajimavá hračka, hezká panenka, sladká limonáda, velká tovarna, celá hodina, studená zima

8.†»справьте ошибки:

Dám kniha Věra. Napišu svá babička o má protivná sestra. Nechcí černá káva. Nenavídím svá kočka. Matka pracuje na poliklinika lékařka. S tvá kamarádka chodím do kina.

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ ∆≈Ќ— ќ√ќ –ќƒј ћя√ ќ√ќ “»ѕј

  существительным данного типа относ€тс€ слова женского рода, оканчивающиес€ на Ч e (-ě): vůle, duše, ulice, práce, večeře, restaurace, chvíle, ministryně, kuchyně. Ќекоторые бессуфиксальные существительные типа duše в именительном и винительном падежах имеют параллельные формы по образцу píseň (см. стр. 73), т.†е. в именительном падеже могут быть формы kuchyně/ kuchyň, а в винительном падеже Ч kuchyni/ kuchyň а также mříže/ mříž, pláně/ plaň, země/ zem, šíře/ šíř, záře/ zář.

N. moderní ložnice Ч přítelkyně Ч Lucie Ч neděle

G. moderní ložnice Ч přitelkyně Ч Lucie Ч neděle

D. modrení ložnici Ч přitelkyni Ч Lucii Ч neděli

A. moderní ložnici Ч přitelkyni Ч Lucii Ч neděli

V. moderni ložnice!†Ч přitelkyně! Ч Lucie!†Ч neděle!

L. moderní ložnici Ч přitelkyni Ч Lucii Ч neděli

I. moderní ložnicí Ч přitelkyní Ч Lucií Ч nedělí

ѕо образцу růže склон€ютс€ существительные на Ч е,†Ч ie: diskuse, praxe, Asie, Indie, historie. —уществительные на Ч ča,†Ч ňa,†Ч ša,†Ч ža,†Ч ca,†Ч ja (gejša, troja, Bystrica, Nataša) склон€ютс€ двойным способом: N., A. по типу žena, G., D. - по типу růže: Kambodža, vidím Kambodžu, bez Kambodže, dám Kambodže

Cvičení:

1.†–аскройте скобки :

Dlouho jsem byl bez (práce). Ke (stanice) autobusu jdu pěšky.Dostala jsem zprávu od své (přítelkyně). Ovývací pokoj je vedle (ložnice). Dnes večer jdeme do (restaurace). Řeknu to jen své (sestřenice). Matka šla do (kuchyně) pro (lžice). K (večeře) jsme přišli včas. Pojedeme v (neděle) na výlet. Nemám rád (kaše). Večer se často díváme na (televize). Za (chvíle) jsem se vrátil domů. Po (práce) půjdu na koncert. V (restaurace) nejsou volná místa. Noviny budu číst po (večeře). Počkám na tebe na (stanice) autobusu. Chodil jsem po tvé (ulice). Dítě se učí jíst (lžíce). Máme k obědu (slepice) s (rýže). Chodila jsem po obchodech se svou (přítelkyně). Před (štanice) jsem se zeptal průvodčí. Chodili po (silnice). Večer přišli jsme k (vesnice). Chci se setkat s (úřednice). Dám knihu (sestřenice).

2.†Prochází se po (silnice, vesnice, ulice, ložnice)

Půjdeme do (nemocnice, restaurace, přítelkyně, ministryně, pivnice)

Sedí na (židle, lavice, čepice, ulice)

Přijde po (snídaně, večeře, neděle,

Jsem tady kvůli (sklenice, krabice, učebnice, hospodyně)

3.†¬ставьте нужные окончани€:

Vezmi si čistou košil_. Trvalo to jenom chvíl_. Mezi olympijské sporty patří i závody v chůz_. Máš rád smaženou cibul_? Tak to stojí v bibl_. Objevily se květy bledul_. Na schůz_ se těšili. Můj malý bratr chodí do jesl_. Od čeho máš tu boul_? Spal jsem v noční košil_. Je to napsano na tabul_. Přespím pod tou velkou jedl_. Dej knihu na židl_.

4.†—оставьте из данных словосочетаний предложени€:

velká stará jedle, nová košile, moderní lořnice, čínská restaurace, čistá sklenice, kožená čepice, tichá ulice, široká silnice

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ ∆≈Ќ— ќ√ќ –ќƒј, ќ јЌ„»¬јёў»≈—я Ќј —ќ√Ћј—Ќџ… (тип píseň и тип kost)

—уществительные женского рода, оканчивающиес€ на согласный, склон€ютс€ по образцу píseň или по образцу kost.

ѕо образцу kost склон€ютс€ все существительные с основой на

Ч†st: moudrost, radost, bolest, а также на Ч ť, -ď : oběť, závěť, měď, zeď, и существительные с основой на другие согласные: moc, obuv, ocel, řeč, věc, sůl.

ѕо образцу píseň склон€ютс€:

а)†почти все существительные на Ч ň: daň, bázeň, lázeň, dlaň

б)†многие на Ч ř, -j,†Ч č, -š, -ž: tvář, zveř, tramvaj, žluč, mládež, rozkoš

в)†все существительные на Ч ev: mrkev, krev, větev

г)†некоторые существительные на Ч l,†Ч ť, -ď: postel, labuť, síť, hůl, kaď

д)†р€д географических названий типа Litomyšl, Chrudím, Čáslav

е)†все на Ч oc: moc, moc, pomoc, nemoc, velmoc

—клонение многих существительных женского рода на согласный колеблетс€ между типом píseň и типом kost. ќтдельные существительные (pečeť, pouť, trať, loď, mysl, nemoc, věc, sůlЕ) имеют параллельные окончани€.

N. píseň Ч kost Ч řeč Ч postel Ч tvář Ч krev

G. písně Ч kosti Ч řeči Ч posteli Ч tváře Ч krve

D. písni Ч kosti Ч řeči Ч posteli Ч tváři Ч krvi

A. píseň Ч kost Ч řeč Ч postel Ч tvář Ч krev

V. písni!†Ч kosti!†Ч řeči!†Ч posteli!†Ч tváři!†Ч krve!

L. písni Ч kosti Ч řeči Ч posteli Ч tváři Ч krvi

I. písní Ч kostí Ч řečí Ч postelí Ч tváří Ч krví

Cvičení:

1.†–аскройте скобки:

a)†Ditě jedlo s (chuť). Manifestanti šli po ulicích s (píseň). V (mládež) vidíme naši (budoucnost). bez jeho (pomoc) nemužeme udělat tuto práci. Po (tšžká nemoc) jedl všecko bez (chuť). V cizině myslel na svou (vlast). Vrátil se do (vlast) za 5 let. Dlouho jsme mluvili o (ta věc). Do polévky je nutné dát hodně (mrkev). Je to vyrobeno z (ocel). Do školy jedu (tramvaj). Poznala jsem ho podle (řeč). Honza rád zpívá tu (česka píseň). Ležel v (postel) a spal. Do (smrt) tam nepůjdu. Zdržel jsem se tam až do (noc). Není to v (paměť) počítače. Pochází ze (sousední obec). Mluvili jsme o jeho (báseň). V (konev) byla voda. Zapletl se do (lež). Po (koupel) se mu udělalo huř. Spadl do (propast). Utrpěl zranění (páteř). Bez (hůl) nemůže chodit.

b)†V (noc) nespal, a teď se mu nechce z (postel). Z (tvář) mu zmízel usměv. To bylo v první (čast) koncertu. Zůstali tam bez (pomoc). Dej do polévky sůl podle (chuť). Ta údalost mu nejde z (mysl). Na (zeď) visí obraz. Domek stoji u (železniční trať). Na skříni jsou ozdoby z (měď). Pozorovali jsme sloupeček (rtuť). Listina je s velkou (pečeť). Maso smažím na (pánev). Jeho rodiče žijí na (ves). Nutili ho k (lež). Pořezal se do (krev). S (podobná lest) jsme nepočítali. Ze sporu vyšel s (čest). S (velká radost) jsme se setkali. O takové (rychlost) se mu ani nesnilo. O tvé (starost) jsem slyšela.

2.†ѕоставьте в дательный и предложный падежи:

národní moudrost, žlutá tramvaj, tvá moderní obuv, dnešní mládež, má stará Litomyšl, ta rozumná mysl

3.†¬ыберите из нижеуказанных слов существительные женского рода, оканчивающиес€ на согласный.

lékarnice, o Jaroměři, beze zlosti, o kopretině, v posteli, z Opavy, neposednost, o řeči, v poloze, v stepi, o práci, v Chrudimi, s vypočítavosti, mandarinkou, s hlouposti, o soli, v obci, na dálnici, bez starosti, v láhvi, k půlnoci, do tváře, v nemoci, v síni, za branou

”рок 16

— ЋќЌ≈Ќ»≈ —”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ’ ∆≈Ќ— ќ√ќ –ќƒј

ћЌќ∆≈—“¬≈ЌЌќ≈ „»—Ћќ

C”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ “¬®–ƒќ… –ј«Ќќ¬»ƒЌќ—“»

N. ty moje, mé dobré ženy†Ч Blaženy Ч myšlenky

G. těch mých dobrých žen Ч Blažen Ч myšlenek

D. těm mým dobrým ženám Ч Blaženám Ч myšlenkám

A. ty moje, mé dobré ženy Ч Blaženy Ч myšlenky

V. ty mé dobré ženy!†Ч Blaženy!†Ч myšlenky!

L. těch mých dobrých ženách Ч Blaženách Ч myšlenkách

I. těmi mými dobrými ženami Ч Blaženami Ч myšlenkami

” существительных твЄрдой разновидности в родительном падеже иногда по€вл€етс€ беглое Ч е, как и в русском €зыке:

sestra Ч sester, maska Ч masek, panna Ч panen, hra Ч her,

” многих существительных, оканчивающихс€ на Ч а в р€де па-дежных форм сокращаетс€ долгий корневой гласный:

Ч†в родительном падеже: houba Ч hub, jáma Ч jam, chvíle Ч chvíl

Ч†в косвенных падежах (кроме родительного) и иногда в творительном возможны параллельные варианты: o lípách/ lipách, lípami/ lipami, причЄм мен€ютс€ долготы и гласные:

á Ч a = dráha Ч drah, skála Ч skal, kráva Ч krav

Ч†ou Ч u = moucha Ч much, smlouva Ч smluv, louka Ч luk

Ч íla- il = síla Ч sil, víla Ч vil

Ч íra Ч ěr = díra Ч děr, míra Ч měr, víra Ч věr

-íle Ч il = chvíle Ч chvil, míle Ч mil

Cvičení:

1.†–аскройте скобки:

Z (ty barvy) se mi žádná nelíbí. V zahradě roste několik (lípy). Nebylo to v (moje síly). V kalendáře byla tabulka (míry a váhy). Je tady moc (mouchy). Stalo se to před (dávná léta). Voda rozlila se po (louky). Jednali podle (vzájemné slmouvy). Salát rozdělili do (mísy). Zašel daleko do (skály). Musel dát pít (krávy). Z lesa přinesli mnoho (čerstvé houby). Na (skály) je hnízdo. je to zapsano na (magnetofonové pásky). U rybníku roste několik (staré vrby). Co je v (ty skleničky)? To se stalo v (poslední minuty). Přišlo tam nekolik (mé spolužačky). Ta bajka je v (staré čítanky). V (jeho články) bylo nekolik (myšlenky). Má několik (sestry). Po (kavárny) nechodím. Kolik (cesty) tam vede? Mluvili jste s (dívky)?

2.†—лова в скобках употребите в словосочетани€х:

Vraceli se z (školy, výstavy, tovarny, fakulty, kavárny)

Nechám to (dívky, sestry, babičky, kamarádky, sousedky)

Čekají tu na (dcery, sousedky, učitelky, herečky, maminky)

Vypravěli o (zahrady, knihovny, knihy, panenky, látky)

Setkali se s (studentky, sestry, lékařky, zpěvačky, dcery)

Je tam nekolik (knihy, fakulty, pohovky, ledničky, koupelny)

Dívali se na (sochy, květiny, kresby, prodavačky, holčičky)

3.†»справьте ошибки в письме, написанном иностранкой:

Ahoj Jitka!

Posílám Ti mnoho pozdrav z naší krásná slunce zalité Afrika. Jsem dlouho nepsala, ale spadl mi při hra na schovávaná kokosový ořech na hlava. Jsem z toho měla otřes mozek a musela jsem celý měsíc ležet ve stan u naš ša-man. Dával mi na hlava studené obklad, ale trvalo dlouho, než bolest konečně utekla. Z blízké vesnice chodili ke mně mé kamarádky. Teď už jsem v pořádek, takže můžeš klidně přijet na návštěva. Jenom si nezapoměň vzít klobouk proti úpal a kus hovězí maso, aby ses skamarádila s lev, co hlídá naši vesnice proti nepřítel. S mé kamarádky tak často děláme.

Srdečně Tě zdraví Ami.

4.†Ќайдите в тексте существительные и определите их падеж.

Mirka chodí často do lesa, ale houby nebo maliny ještě nukdy nepřinesla. Celá svačina se mi vysypala do tašky. Letos moje sešity nemají oslí uši. Kam jste té žakovské knižky schovali? Pod koberec nebo za obraz? Paní učitelko, jste mi těch poznámek letos napsala dost! Ta naše koza má pět potomků. Po jaru byly cesty sama kalužina. Miloš je tak veliký, že vidí našim kachnám do očí, když si stoupne na cíhlu. Kláře nenapověděli a dostala pětku. Před spaním si nejraději čtu povídání o pejskovi a kočičce. Karle, zastav se u nás na kus řeči. Vraťte se k našim tabulkám. Mužete při určování pádů se obejít bez pádových otázek?

5. ѕридумайте предложени€ со следующими словосочетани€ми в разных падежах:

té uzké uličky, naše dětské pohádky, tvé anglické knihy, moje malé sestřičky, špatné známky, vysoké školy, naše učitelky, nové videokazety, dřevené sochy, moderní halenky

6.†ƒополните предложени€, употребл€€ слова дл€ вставоk :

Jdeme kЕ. Znám ve městěЕ Mluvíme oЕ Lide stojí předЕ.

V Praze je hodněЕ. Byli jsme naЕ.

(nové textilní tovarny, hezké moderní kavárny, poštovní novinové služby, nové samoobsluhy, zajímavé moderní výstavy, hodiny češiny)

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ ћя√ ќ… –ј«Ќќ¬»ƒЌќ—“»

N. letní růže Ч hospodyně Ч ulice Ч košile

G. letních růží Ч hospodyň Ч ulic Ч košil

D. letním růžím Ч hospodyním Ч ulicím Ч košilím

A. letní růže Ч hospodyně Ч ulice Ч košile

V. letní růže!†Ч hospodyně Ч ulice!†Ч košile!

L. letních růžích Ч hospodyních Ч ulicích Ч košilích

I. letními růžemi Ч hospodyněmi Ч ulicemi Ч košilemi

¬ родительном падеже множественного числа на Ч yně (только со значением лица),†Ч ce,†Ч le имеют формы без окончани€:

uluce Ч ulic, košile Ч košil, hospodyně Ч hospodyň, ovce Ч ovec, svíce Ч svíc

¬ родительном падеже заимствованные существительные на Ч се имеют окончание Ч í: bez revolucí, pozicí, definicí.

—равните:

Nejsem s vašimi ulicemi spokojenЕ Mluvili jsme o našich růžích. Přijel jenom s košilemi.

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈, ќ јЌ„»¬јёў»≈—я Ќј —ќ√Ћј—Ќџ…

N. písně Ч kosti Ч tváře Ч postele

G. písní Ч kostí Ч tváří Ч postelí

D. písním Ч kostem Ч tvářím Ч postelím

A. písně Ч kosti Ч tváře Ч postele

V. písně! Ч kosti!†Ч tváře!†Ч postele!

L. písních Ч kostech Ч tvářích Ч postelích

I. písněmi Ч kostmi Ч tvářemi Ч postelemi

Cvičení:

1.†–аскройте скобки:

Koupíme si kilo (broskve). Mám s sebou pět (košile). Věděla jsem o (ty místnosti). Jezdíme vždy (tramvaje). Třešně nesl v (dlaně). O takové (věci) nebudeme mluvit. Chodí k ní po (noce). Mluvili se o (špatné nemoci). V (konve) byla voda. Kupují mineralky s (různé příchuti). K (poslední krádeže) nemuselo dojít. Pastýř hlídá stádo (ovce). Zvířata sedí v (kleci). Na dětských (tváře) byli úsměvy. Do kterých (pražské čtvrtě) stěhují lidé?

2.†”потребите во множественном числе:

Jeho chuti se divím. Noc byla chladná. Léčili ho nějakou mastí. Zahrada je bez zdí. Nakoupil to na poutí. S odpovědí nepospíchal. Trpí nějakou nemocí. K té věcí se vrátíme. V zámeckém parku je labuť. Příjeli tam lodí. Dopis opatřil pečetí. V té obci jsem nebyl. Pro peníze ho poslali s plnou mocí. Knoflík jsem přišil černou nití. Jeho známý bydlel v jiné čtvrti. Smetanu přivezli v konvi. Vedle domu roste jabloň. Nezlob se kvůli takové maličkosti. Ztratila se mi jehla s nití. Občas spím v tramvaji. Jeho řeč se mi zdála nudná. Poslední tramvaj jede z konečné stanice asi o půlnoci. V okně byla železná mříž. Kvůli nemoci zanechal češtinu.

”рок 17

— ЋќЌ≈Ќ»≈ —”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ’ —–≈ƒЌ≈√ќ –ќƒј ≈ƒ»Ќ—“¬≈ЌЌќ≈ „»—Ћќ

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ “¬®–ƒќ√ќ “»ѕј

тип město

N. velké město Ч křeslo Ч Kladno Ч procento

G. velkého města Ч křesla Ч Kladna Ч procenta

D. velkému městu Ч křeslu Ч Kladnu Ч procentu

A. velké město Ч křeslo Ч Kladno Ч procento

V. velké město!†Ч kreslo!†Ч Kladno!†Ч procento!

L. velkém městě Ч křesle Ч Kladně Ч procentu

I. velkým městem Ч křeslem Ч Kladnem Ч procentem

” существительных твЄрдого типа в предложном падеже возможны окончани€†Ч e(-ě) и Ч u.

ќкончание Ч u имеют:

а)†существительные с основой на согласные k, h, ch, g: v oku, o blahu, v Kongu, V Bělorusku

б)†больша€ часть существительных на r, m, v: na ministerstvu, v mokru, o pásmu

в)†имена существительные иностранного происхождени€: v tempu, o procentu,

ќкончание Ч e, (-ě) имеют все прочие существительные: na okně, v divadle, na místě, po jídle, v létě.

Ќекоторые слова имеют параллельные окончани€: o mléku/ o mléce, v jádru/ v jádře, v pismě/ v pismu.

Cvičení:

1.†Podstatná jména v závorkách dejte do správných pádů:

a)†Díval se z (okno). Vezmu si kousek (maso). Jezdil na (kolo). Dívala se do (zrcadlo). Byli jsme v (divadlo). Procházel se po (město). Nemáš něco k (jídlo)? Zůstal tady kus (sklo). Běžel k (okno). Zůstaneme tady do (ráno). Umyl se v (umyvadlo). Půjdu pro (mléko). Potřebuji kousek (mýdlo). Vystoupil z (auto). Nakonec nastoupil do (letadlo). V (léto) jsem se koupal v řece. V (šero) to není vidět, chci si to prohlédnout na (světlo). Barvu měl na nose a na (čelo). Po (jídlo) usnul v (křeslo). Koupali se v (jezero) do večera. Byl jsem včera v (kino). Mám něco v (ucho). V (zrcátko) viděl jen (světlo). Na (mléko) byla vrstva tuku. Byli jsme s kamarádem na (pivo). Mám na (břicho) jízvu. Na (dřevo) nic není vidět.

b)†Jedeme kolem (jezero, divadlo, kino, ministerstvo)

Zlobí se kvůli (jídlo, místo, jméno, mokro, auto)

Zůstal v (letadlo, auto, město, vozidlo, křeslo)

Zásobil se (pivo, máslo, sklo, mléko, mýdlo, maso)

Jedl (jablko, maso, rizoto, šodo)

Jede do (Bělorusko, Opočno, Polsko, Rusko)

c)†V (naše město) je mnoho vysokých škol. Před (městské divadlo) je pěkný park. Dědeček sedí v (měkké křeslo). (Moderní vozidlo) chybí jen dobrý řidíč. Na venkov pojedeme (nové auto). V (malé auto) je nas mnoho. Píšu (nové péro) svého bratra. Na (široké okno) stojí květiny. Děti jdou do (dětské kino). Bydlím nedaleko (městské divadlo). Blízko (naše městečko) je velký les. Pod (staré křeslo) lezí pes. Na (to místo) sedím já. Občas dostávám knihy z (Polsko). Kdy pojedete do (Bulharsko)? Z (Brno) se vrátíme v sobotu. V (léto) jezdíme k (velké jezero). Mé rodiče bydlí v (Rakousko).

2.†Užijte výrazy v svých větách:

barevné sklo, loutkové divadlo, plzeňské pivo, kožené křeslo, velké jezero

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ ћя√ ќ… –ј«Ќќ¬»ƒЌќ—“»

тип pole

N. zimní pole Ч letiště Ч srdce

G. zimního pole Ч letiště Ч srdce

D. zimnímu poli Ч letišti Ч srdci

A†zimní pole Ч letiště Ч sdrce

V. zimní pole!†Ч letiště! Ч srdce!

L. zimním poli Ч letišti Ч srdci

I. zimním polem Ч letištěm Ч srdcem

ѕо образцу pole склон€ютс€ почти все существительные среднего рода на Ч е с предшествующими согласными ř, c, šť: slunce, moře, vejce, pracoviště, hřiště, ohniště

Cvičení:

1. Podstátná jména v závorkach dejte do správných pádů:

V Praze bydli na (nové sidliště)Е Vraceli se s (koupaliště)Е Jedeme kolem (hřiště)Е. Koupal jsem se v (moře)Е. Přijdu pred (poledne)Е V (nebe) byli mrakyЕ Dívali se do (slunce)Е Zastavili se před (pole)Е Od (celé srce)Еvás vítáme! Chci chlebiček s (vejce)Е. Jede na tábor kvůli (ohniště)Е Ztratili jsme ho v (velké pole)Е. Před rokem jsem byl u (Černé moře)Е. Mého otce stále táhne k (moře)Е Co na (srdce)Е to na jazyku. Z (letiště)Е jeli jsme autem. Nad (moře)Е letěli jsme dvě hodiny. Cesta vedla podel (pole)Е. Co si vezmeš k (vejce)Е? Za (hřiště)Е Sparty je kino. Na (pole)Е.roste oves. Před (poledne)Е to udělám.

Vlak je na (druhé nástupiště)Е Dívala se do (zapadající slunce)Е. Vedle (fotbalové hřiště)Е.bude (nové koupaliště)Е. Chodili po (nástupiště)Е.

2.†Dejte správnou koncovku v Genitivu a použijte ve větách:

vejce, smetiště, schodiště, doupě, hlediště, bojiště, Konopiště, bludiště, srdce

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ ћя√ ќ… –ј«Ќќ¬»ƒЌќ—“»

тип stavení

N. stavení Ч umění Ч nádraží Ч rozhodnutí

G. stavení Ч umění Ч nádraží Ч rozhodnutí

D. stavení Ч umění Ч nádraží Ч rozhodnutí

A. stavení Ч umění Ч nádraží Ч rozhodnutí

V. stavení! Ч umění Ч nádraží Ч rozhodnutí

L. stavení Ч umění Ч nádraží Ч rozhodnutí

I. stavením Ч uměním Ч nádražím Ч rozhodnutím

ѕо типу stavení склон€ютс€ все существительные среднего ро-да, оканчивающиес€ на-í. —юда относ€тс€ все группы слов, образованных суффиксами, которые соответствуют русским Ч ье,†Ч ие,†Ч ние.

  этому типу относ€тс€:

а)†существительные с конкретным предметным значением: nábřeží, nádraž,

б)†существительные с абстрактным значением: umění, hodpodářství,

в)†существительные со значением собирательности: listí, uhlí

г)†все отглагольные существительные: plnění, čtení, uznání, rozhodnutí

Cvičení:

1.†Slova v závorkách dejte do správných pádů:

V Brně se stalo velké (neštěstí). V (domácí cvičení) měl jen jednu chybu.

Vypravěli o (poslední představení). Vedle tohoto (kuláté náměstí) bydli můj bratr. Vrátíme se k (naše cvičení). Zlobí se kvůli (tvé rozhodnutí). Před (stavení) bylo auto. Stojíme na (krásné nábřeží) naproti (Centralní nádraží).

Mluvili jsme o (špatné počasí). Obchod je za (náměstí). V (pondělí) pojedeme domů. Přes (naše varování) tu smlouvu přijal. Pro (leknutí) ho rozbolela hlava. Pracoval až do (plné vyčerpání). Rozhodl to udělat po (dlouhé uvařování). Přišel do divadla před (třetí dějství). Po (druhé jednání) odešel.

Diváci s (napětí) očekávali začátek (představení).

2.†Utvořte podstatná jména typu УstaveníФ od slov:

plavat, poděkovat, spát, litovat, čekat, povídat, cvičit, mluvit, žehlit

3.†Napište podle přehledu vzoru:

jeviště (L), hřiště (I), schodiště (A), velitelství (I), párátko (D), strniště (L).

4.†Který vzor?

prádlo, výročí, ohniště, právo,bojiště, lože, vítězství, železo, cvičiště, vejce, kakao, srdce, pondělí

5.†Slova v závorkách dejte do dprávných pádů:

Před (rozhodnutí) dlouho mlčel. Auto je hned za (to nakladatelství). Proti (nespravedlivé obvínění) napsal stížnost. Na (slavnostní zahájení) byl přítomen ministr. Kvůli (prosté podezření) tam nepřišel. Před (čtení) vypil trochu vody.

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ — Ќ≈–ј¬Ќќ—Ћќ∆Ќќ… ќ—Ќќ¬ќ…

тип kuře

N. kuře Ч dítě Ч děvče Ч kotě

G. kuřete Ч dítěte Ч devčete Ч kotěte

D. kuřeti Ч dítěti Ч děvčeti Ч kotěti

A. kuře Ч dítě Ч děvče Ч kotě

V. kuře!†Ч dítě! Ч děvče!†Ч kotě!

L. kuřeti Ч dítěti Ч děvčeti Ч koteti

I. kuřetem Ч dítětem Ч děvčetem Ч kotětem

ѕо образцу kuře склон€ютс€ существительные на Ч e или Ч ě

(в большинстве это существительные, обозначающие детЄнышей):

house (гусЄнок), ptáče (птенец), vnouče (внучек), jehně (€гнЄнок), štěně (щенок), hříbě (жерЄбЄнок), tele (телЄнок) и некоторые неодушевлЄнные существительные среднего рода: poupě(бутон), doupě (дупло), koště (метла).

ѕо этому же типу склон€ютс€ существительные мужского рода, обозначающие титулы: kníže(кн€зь), hrabě (граф), markhrabě (маркграф).

“ип склонени€ определ€етс€ по образцу pole с наращением к основе в косвенных падежах суффикса Ч et.

Cvičení:

1. Doplňte do daných vět vhodné některé z těchto slov:

kuře, rajče, dítě, zvíře, mládě, štěně, kotě, koště

Pohostili nás nadívanýmЕ kamarádka musela zůstat doma s nemocnýmЕ. Biftek byl obložený okurkou a Е

Bojím se setkání s takovým nebezpečnýmЕ Je velmi hodný, neublíží ani Е Ta Čapkova knížka se jmenuje Dášenka cilí životЕ. V naší škole se snažíme rozvíjet talent každéhoЕ Dětí májí rády svéЕ Na travě sedělo Е. divokéhoЕ. Mám rozbitý lux, proto zametu podlahuЕ Můj syn nechce žádnou hračku, touží jen poЕ

2.†Výrazy v závorkách dejte do správných pádů:

Kotě si hrálo se (štěně). V ZOO mají (lvíče). Zvíře vylezlo z (doupě). Vodu musím vymest (koště). K (to zvíře) nechoď blízko. Kočka přinesla (kotě) v hubě. Poslové přinesli zprávu od (kníže). Mluvil s (nějaké dítě). K (pečené kuře) se jedí brambory. Vyber si jedno (kotě). Kdo půjde se (štěně) na procházku? Přemysl se stal (český kníže). Zapoměli dát (práse) žrát. Bylo tam hezké (děvče). Navrch položila půlku (rajče). Růže má ještě jedno (poupě). Čarodějnice letí na (koště). Potkali jsme dědečka s (vnouče). Osobně jsem znál (hrabě Tolstý). Má dcera často si hráje s (kotě a štěně). Babička odešla s (vnouče). Kachna plavala s (kachně) po vodě. Husa s (house) šla k sousedovi. Z (to malé štěně) vyroste velký pes. V hnízdě sedělo (ptáče). V (doupě) bylo (malé medvidě). Co jste poradil (naše děvče)? dej tu hráčku (dítě). Lída hrála úlohu lehkomyslného (děvče). Má sestra k nám přijde se svým (dítě). Počkejte na chvíli na (dítě). Jak zacházíte s (to dítě)? Viděli jsme ho s (nějaké neznámé děvče). Zdaleka bylo vidět zámek (kníže Boholubský).

3.†Dejte správnou koncovku Genitivu a použijte slova ve větách.

štěně, schodiště, koště, doupě, pracoviště, zvíře, morče, moře, kuře

4.†Mezi podstatnými jmény středního rodu vyhledejte a žlutou pastelkou zakroužkujte ta, která se skloňují podle vzoru УměstoФ, červenou slova náležející ke vzoru УmořeФ, modrou označte vše podle vzoru УkuřeФ a zelenou Ч podle vzoru УstaveníФ.

tele, hřiště, pole, zelí, mýdlo, lepení, děcko, těsto, zábradlí, dřevo, zdráví, podnebí, svědomí, kolo, rajče, lýtko, ohniště, jádro, vejce, lože, poupě

bez srdce, s víkem, pro úhlí, se světlem, na pivo, na vědomí, v topení, k houseti, se vzrušením, do nebe, pro prasátko, do rána, za svítaní, bez kotěte

— ЋќЌ≈Ќ»≈ —”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ’ √–≈„≈— ќ√ќ ѕ–ќ»—’ќ∆ƒ≈Ќ»я Ќј Ч ma

тип drama

—уществительные на Ч ma (klima, aróma, dogma, téma, drama, axioma) склон€ютс€ как существительные типа město, за исключением формы родительного падежа.  освенные падежи приобретают суффикс Ч at: drama Ч dramatu. —уществительное reuma не склон€етс€.

N. drama Ч klima Ч prizma

G. dramatu Ч klimatu Ч prizmatu

D. dramatu Ч klimatu Ч prizmatu

A. drama Ч klima Ч prizma

V. drama Ч klima Ч prizma

L. dramatu Ч klimatu Ч prizmatu

I. dramatem Ч klimatem Ч prizmatem

Cvičení:

1.†Slova v závorkách dejte do správných pádů:

Co řikáš tomu (drama)? O čem se vypravuje v (to drama)? Napište článek na (téma) Mládež a současnost. Bydlel léta v (teplé klima). Do (své schéma) si zakreslete i tuto čáru. Přijímač sestavil podle (přiložené shcéma). Je to hlavní postava (to drama). Videl jsem svět jako v (prizma). To byla květina s (mocné aróma). Pacient se probral s (těžké trauma).

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ »Ќќ—“–јЌЌќ√ќ ѕ–ќ»C’ќ∆ƒ≈Ќ»я

на Ч um (тип muzeum)

  этому типу относ€тс€ слова среднего рода на Ч eum,†Ч uum:

muzeum, jubileum, gymnázium, studium, sympozium, lyceum, individuum, vakuum. “ак же склон€ютс€ существительные среднего рода на Ч ivo,†Ч yo: Tokio, studio, embryo, rádio

N. muzeum Ч lyceum Ч Tokio

G. muzea Ч lycea Ч Tokia

D. muzeu Ч lyceu Ч Tokiu

A. muzeum Ч lyceum Ч Tokio

V. muzeum!†Ч lyceum!†Ч Tokio!

L. muzeu Ч lyceu Ч Tokiu

I. muzeem Ч lyceem Ч Tokiem

Cvičení:

1.†Slova v závorkách dejte do dprávných pádů:

Kudy se jede do (centrum) města? K uvedénemu (datum) jsme zrušili školní docházku. Stýkáme se s podivným (individuum). Je to radost studovat na havličkobrodském (gymnázium).Auto stojí před (mauzoleum). Počkame na ně před (muzeum). Zítra máme jeho (jubileum). Po tomto (jubileum) jede na dovolenou. Viděl jsem tvůj článek o (stroncium). Hra vyvolala nesouhlas (publikum). Kromě (studium) nemá jíné zájmy. Bavil se s (nějaký individuum).

2.†Odpovězte: Bez čeho? K čemu? Pro co? O čem? S kým, čím?

akvárium, album,datum, muzeum, gymnázium, kotě, hrabě, děvče, štěně

”рок 18

— ЋќЌ≈Ќ»≈ —”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ’ —–≈ƒЌ≈√ќ –ќƒј ћЌќ∆≈—“¬≈ЌЌќ≈ „»—Ћќ

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ “¬®–ƒќ√ќ “»ѕј

тип město

N. město Ч jablko Ч středisko

G. měst Ч jablek Ч středisk

D. městům Ч jablkům Ч střediskům

A. města Ч jablka Ч střediska

V. města Ч jablka!†Ч střediska!

L. městech Ч jablkách Ч střediskách

I. městy Ч jablky Ч středisky

” существительных этого типа в предложном падеже обычным €вл€етс€ окончание Ч ech: v oknech, o slovech, ve stádech.

” существительных с основой на ch, k и в некоторых других случа€х употребл€етс€ окончание Ч ích с предшествующим чередованием согласных, или чаще Ч ách: v jablcích/ jablkách, o slovíčcích/ slovíčkách.

—уществительные на Ч ko,†Ч čko имеют как правило окончание Ч ách: ve střediskách, v městečkách.

¬ родительном падеже множественного числа у существительных dílo, jádro, jméno долгий корневой гласный сокращаетс€: děl, jader, jmen.

Cvičení:

1.†Slova v závorkách dejte do správných pádů:

Existuje několik (hledisko). Je to hra bez (pravidla). Do (divadla) chodí rád. Je tam několik (jezera). Lidé pracovali na (pole). Pamatuj si několik (čísla). Vybrala si jedno z (zrcadla). Dívali se z (okna). Lidé odjížděli z (města). Z (jídla) si nemohl vybrat. Ten dům měl víc (patra). Po (jablka) můžeš pít. Na (sedátka) ležely kufry. Ta židle je na (kolečka). Snědl několik (jablka). Ve (sportovní střediska) bylo živo.

2.†Dejte do množného čísla:

Bydlím ve městě. Nedívam se z okna. Chodím do kulturního střediska. Do divadla nechodím. Nemám žádné jablko. V křesle se sedí docela dobře. Slyšela jsem o tom malém městečku. Jsem se seznámil s pravidlem hry. Děti hraly s těm mýdlem. Co udělám s těm starým křeslem? Buchta se švestkovým povidlem se mi líbí. Šetřím slovo. V kině dávají dobrý film. Naš kluk rozbil něčí okno. Autor byl hrdý na své dílo. Tvůj kolega byl včera v divadle.

3.†Podstatná jména v závorkách postupně doplňujte do vět:

Vraceli se z (kina, divadla, střediska, městečka)

Je tam několik (zrcadla, auta, kina, města, letadla)

Chodili po (města, kina, divadla, různá místa)

Našli to pod (okna, křesla, letadla, auta)

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ ћя√ ќ√ќ “»ѕј

тип pole

N. pole Ч moře Ч hřiště Ч letiště Ч vejce

G. polí Ч moří Ч hřišť Ч letišť Ч vajec

D. polím Ч mořím Ч hřištím Ч letištím Ч vejcím

A. pole Ч moře Ч hřiště Ч letiště Ч vejce

V. pole!†Ч moře!†Ч hřiště! Ч letiště! Ч vejce!

L. polích Ч mořích hřištích Ч letištích Ч vejcích

I. poli Ч moři Ч hřišti Ч letišti Ч vejci

Cvičení:

1.†Slova v závorkách dejte do správných pádů:

Lidé pracovali na (pole). Postavili tam několik (letiště). Chodili jsme kolem (hřiště). Tatínek mluvil o různých (moře). V Praze se staví řada (nová sidliště). Která z (evropská letiště) znáte? Děti si hrají na (školní hřiště). Na (různá pracoviště) jsou počítače. Toto jídlo je bez (vejce). Na (městská koupaliště) je zakázano koupaní. Kolem města bylo hodně (ohniště).

2.†Dejte do množného čísla:

Tramvaj přijiždi o půlnoci. Na okraji města bylo koupaliště. V moři je velryba. Zpívám píseň o lidském srdci. Kolem ohniště stojí lidé. Student každy den je na koupališti. Kde je to velké letiště? Za mořem je kouzelné město.

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ типа stavení

N. stavení Ч nadraží Ч představení

G. stavení Ч nadraží Ч představení

D. stavením Ч nadražím Ч představením

A. stavení Ч nadraží Ч představení

V. stavení! Ч nadraží! Ч představení!

L. staveních Ч nadražích Ч představeních

I. staveními Ч nadražími Ч představeními

Cvičení:

1.†Podstatná jména (pl.) v závorkách postupně doplňujte do vět:

Stojí před (nádraží, stavení, náměstí, nábřeží)

Došel až k (náměstí, nádraží, nábřeží, stavení)

Zlobí se kvůli (kouření, cukroví, zpívaní, rozhodnutí, čekaní)

Mluvil o (přízemí, umění, čtení, hospodářství)

2.†Slova v závorkách dejte do správných pádů:

Na (nádvoří) bylo čisto. V (hluboká údolí) ještě je sníh. V Minsku je několik (autobusová nádraží). Byli jsme tam v (různá roční období). V (poslední poschodí) vždy bydleli studenti. Na (nádraží) už nejsou kulturní místnosti. Vraceli z (noční představení) až ráno. Na (která náměstí) jsou sochy? Na těch (zabradlí) budou květy. Dlouho jsme mluvili o (nová stavení). K těm (tvá umění) patří i kino. V (tá cvičení) nejsou chyby.

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ — Ќ≈–ј¬Ќќ—Ћќ∆Ќќ… ќ—Ќќ¬ќ…

тип kuře

N. kuřata Ч štěňata Ч hrabata Ч но: děti

G. kuřat Ч štěňat Ч hrabat Ч dětí

D. kuřatům Ч štěňatům Ч hrabatům Ч dětem

A. kuřata Ч štěňata Ч hrabata Ч děti

V. kuřata!†Ч štěňata Ч hrabata Ч děti!

L. kuřatech Ч štěňatech Ч hrabatech Ч dětech

I. kuřaty Ч štěňaty Ч hrabaty Ч dětmi

—уществительные этого типа имеют во множественном числе окончани€ по типу město с наращением к основе суффикса Ч at.

ќсобую форму склонени€ имеет существительное děti.

Cvičení:

1.†Vstavte potřebná slova v množném čísle: štěně, kotě, koště, mládě, zvíře, dítě, rajče, kuře, děvče, poupě, hrabě, kníže

Děti mají rády všechnaЕ, zejménaЕ aЕ

VšechnaЕ jsou hravá, ať jsou to dětiЕ neboЕ

V ZOO mají několikЕ. Vyber si jedno zЕ Bylo tam i párЕ. Na stromech je ještě hodněЕ

Ptáci mají v hnizdáchЕ. Kdo v pohádkách lítá naЕ.?

Mluvime o našichЕ. Babičky sЕ jsou v parku.

V Karlových Varech byliЕ. aЕ Na dvoře mámeЕ Koupila jsem kiloЕ

2.†Dejte do množného čísla:

Kotě si hrálo se štěnětem. Moje ditě má rádo domácí zvíře. Viděl jsem medvídě a lvíče. Ditě se boji přistoupit k strašnému zvířeti. Kachna plavala s kachně. Co jsi řekl našemu děvčeti? Dej tu hračku ditěti. Do tábora jsem jel s děvčetem ze sousední školy. Chlapec vzal děvčeti jeji velký batoh a nesl ho sam.

3.†Přeložte do češtiny:

без кот€т, с графами, о щенках, на мЄтлах, с детьми, дать котЄнку, о медвежатах, к льв€там, о кн€зь€х, с детЄнышами, о птенцах

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ √–≈„≈— ќ√ќ ѕ–ќ»—’ќ∆ƒ≈Ќ»я

тип drama

N. dramata Ч axiomata Ч témata

G. dramat Ч axiomat Ч témat

D. dramatům Ч axiomatům Ч tématům

A. dramata Ч axiomata Ч témata

V. dramata Ч axiomata Ч témata!

L. dramatech Ч axiomatech Ч tématech

I. dramaty Ч axiomaty Ч tématy

Cvičení:

1.†Slova v závorkách dejte do správných pádů:

O (dogmata) nepochyboval. Pracuje podle (přiložená schémata). V někte-rých (dramata) hrdinou je starší člověk. Našel jsem seznam (témata) vědeckých prác. Nakreslil jednoduchá (schémata) budov.(antická dramata) jsou na programech každého divadla. Pěkná (arómata) byla ve vzduchu. Ke dopisu připojil nekolik (schémata). Napiště článek na některé z (témata).

2.†Dejte do množného čísla:

Nesouhlasí s dogmatem. Dej sklenici k tomu prizmatu. Ostrovského drama jsem viděl v divadle. Nemluv o žádném axiomatu.

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈ »Ќќ—“–јЌЌќ√ќ ѕ–ќ»—’ќ∆ƒ≈Ќ»я

тип muzeum

N. muzea Ч alba Ч stipendia Ч gymnázia

G. muzei Ч alb Ч stipendií Ч gymázií

D. muzeim Ч albům Ч stipendiům Ч gymnáziům

A. muzea Ч alba Ч stipendia Ч gymnázia

V. muzea!†Ч alba!†Ч stipendia Ч gymnázia

L. muzeích Ч albech Ч stipendiích Ч gymnáziích

I. muzei Ч alby Ч stipendii Ч gymnázii

Cvičení:

1. Slova v závorkách dejte do přislušných pádů:

V Minsku je mnoho (muzea). V (muzea) je vždy hodně lidí. Hledejte v textu (tvrdá substantiva) a (přislušná adjektiva). Chci se podívat do všech (muzea). Na (mezinárodní fora) vždy se mluví o světových problemech. Na podzim částo jezdí na (pléna). V (akvaria) bylo plno ryb. Připoměl vše (fakta). Proti (ta fakta) neměl co říct. V (rodinná alba) nenajdete žádné fotografie Tondy. Pracoval v několika (lycea). Mluvil o (centra).

2.†Dejte do množného čísla:

Náměstí je v centru města. V Egiptu je zajímavý mauzoleum. Na vrholném stadiu zkoumaní byla shledana chyba. Z tvého stipendia dej 10 korun. V gymnázium je těžký předmět. Fotografie herce je v albu.

3.†Vyrazy doplňujte do vět:

přirodopisná muzea, nová gymnázia, stará alba, stará centra, známá lycea

”рок 19

Ќ≈“»ѕ»„Ќџ≈ —Ћ”„ј» — ЋќЌ≈Ќ»я —”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ’

—”ў≈—“¬»“≈Ћ№Ќџ≈, Ќ≈ »ћ≈ёў»≈ ‘ќ–ћ ≈ƒ»Ќ—“¬≈ЌЌќ√ќ „»—Ћј

Ѕольшое количество существительных, не имеющих форм единственного числа, склон€етс€ по образцу различных типов существительных:

1.†ѕо образцу неодушевлЄнных существительных мужского рода твЄрдой разновидности (тип hrad): kalhoty (брюки), šachy (шахматы) и пр.

2.†ѕо образцу существительных женского рода твЄрдой разновидности (тип žena): dějiny (истори€), hodiny (часы), narozeniny (день рождени€), nůžky (ножницы), vahy (весы) и пр.

3.†ѕо образцу существительных женского рода м€гкой разновидности (тип růže): dveře (дверь), housle (скрипка), jesle (€сли), kleště (клещи), vidle (вилы), sáně (сани) и пр.

4.†ѕо образцу существительных среднего рода твЄрдой разновидности (тип město): ňadra (грудь), vrata (ворота), nosítka (носилки), játra (печень), kamna (печь) и пр.

√≈ќ√–ј‘»„≈— »≈ Ќј«¬јЌ»я

1.†“акие существительные, как Meziříčí, Láhoří склон€ютс€ обычно по образцу существительных среднего рода на Ч í (тип stavení).

2.†Ќазвани€ стран, земель, городов и гор типа Uhry, Čechy, Athény, Benátky, Tatry, Dražďany, Bavory склон€ютс€ как существительные женского рода множественного числа твЄрдой разновидности: Benátky, Benátek, Benátkám, v Benátkách, Benátkami.

3.†√еографические названи€ типа Hradčany, Vinohrady, Karpaty, Rokycany склон€ютс€ по образцу неодушевлЄнных существительных множественного числа твЄрдой разновидности мужского рода, но форма родительного падежа у них не имеет окончани€: Hradčan.

4.†√еографические названи€ на Ч ce (-ice): Lidice, Košice, Budějovice склон€ютс€ как существительные женского рода множ. числа м€гкой разновидности. ¬ родительном падеже также нет окончани€ (Budějovic, Lidic), а в дательном падеже у них нередко бывает окончание Ч ům: Teplicům, Budějovicům / Budějovicím.

»Ќќ—“–јЌЌџ≈ —Ћќ¬ј

1.†ѕо образцу одушевлЄнных существительных мужского рода м€гкой разновидности склон€ютс€ слова на š, ž, č, ř, x, j а также s: Alexej Ч Alexeje, komisař Ч komisaře, Engels Ч Engelse, но у некоторых существительных наблюдаетс€ колебание в склонении: Kraus Ч Krause / Krausa

ѕо образцу существительных мужского рода твЄрдой разновидности склон€ютс€:

1.†ќдушевлЄнные и неодушевлЄнные с основой на твЄрдый согласный: Byron Ч Byrona, Flaubert Ч Flauberta, Peking Ч Pekihgu

2.†ќдушевлЄнные имена собственные на Ч o и Ч e: Hugo Ч Huga, Dan-te Ч Danta, Goethe Ч Goetha. ” греческих имЄн на Ч о наблюдаетс€ наращение основы согласным на Ч n: Nero Ч Nerona, Cicero Ч Cicerona.

3.†—уществительные на Ч ea (idea, Korea) склон€ютс€ так:

единственное число Ч множественное число

N. idea Ч idey /ideje

G. idey / ideje Ч idejí

D. ideji Ч ideám / idejím

A. ideu Ч idey /ideje

V. ideo!†Ч idey / ideje

L. ideji Ч ideách /ideích

I. ideou / ideji Ч ideami / idejemi

4.†Ќекоторые имена существительные вообще не склон€ютс€, если по окончани€м не подход€т ни к одному чешскому склонению:

rézumé, turné, Baku, Soči, tabu, Tbilisi.

Cvičení:

1. Vyrazy v závorkách dejte do správných pádů:

Doba os (vánoce) do (velikonoce) uplynula rychle. Do (prázdniny) je ještě daleko. Zůstal stát za (dveře). Jak se dostanu z (Dejvice) do (Rokycany)? Převlekl se do (plavky). Pes seděl u (vrata). Co jsi dostal k (narozeniny)? Stál a (housle) v (ruce). Máme jet do (Beskydy). Bydli na okraji (Vinohrady). Stalo se to před (vánoce). V (noviny) byla zpráva z (České Budějovice). Jdeme k (Hradčany). Budu dělat zkoušku z (dejiny). Poslal nám pozdrav z (Tatry). O(prazdniny) pojedeme do (lázně). Bydli v (Dějvice). O (vánoce) byl doma. Chodil jsem v (tepláky). Mám koupit tři deka (kvasnice). Seno nabral (vidle). Napsal knihu o (dějiny kina).

2.†Místní jména doplňujte do vět: ФNarodil se vЕ.Ф, УJe zЕ.. У

(Vodňany Ч Narodil se v Vodňanech, je z Vodňan)

Louny, Klatovy, Ústí, Poděbrady, Králíky, Bechyně, Humpolec, Semily, Velké Losiny, Velké Pavlovice, Dolní Kralovice, Vysoké Mýto, Strakonice, Domažlice, Lednice, Rokytnice, Lomnice, Luhačovice, Košice, Dražďany, Atény, Postupim, Míšeň, Stolbcy, Baranoviči, Grenoble, Ankara, Bologna, Cambridge, Bochum, San Francisko, Sydney, Smoleviči, Kolodišči, Zaslavl

3.†Vyhledejte pomnožná podstatná jména:

otec, prázdniny, ptáček, Hradčany, oléce, okna, dveře, pomeranče, listí, brýle, lidstvo, narozeniny, větve, medvědice, Medvedice (u Brna)

4. Vlastní jména dejte do Genitivu: román Ч Jakub Kolas = román Jakuba Kolase

balet Ч Maurice Ravel, román Ч Victor Hugo, obráz Ч Paul Sézanne, epos Ч Šota Rustaveli, román Ч Jules Verne, novela Ч Giovanni Boccacio, román Ч Alexandre Dumas, báseň Ч Sándor Petöfi, opera Ч Giuzeppe Verdi, opera Ч Wolfgandg Amadeus Mozart, román Ч Romain Rolland, obraz Ч Hieronimus Bosch, drama Ч Federico Garsía Lorka, kresba Ч Henri Matisse, oratorium Ч George Friedrich Händel, povídka Ч Ernest Hamingway, portret Ч Jan van Eyck, obraz Ч Eugéne Delacroix, novela Ч Hermann Hesse

5.†Slova v závorkách dejte do správných pádů:

K (tato idea) měl nedůvěru. Večer bude věnovan tvorbě (Émile Zola). Na stěně máme reprodukce obrazů (Leonadro da Vinci). Při čtení jsme došli k (Wolfram von Eschenbach). Má několik básni od (Michail Eminescu).

Porovnejte: —равните:

Vendi tam nebyl. Bylo mi lito Vendiho. Ten policista s†Vendim už odjel.

Kde je princ Bruno? Chování prince Bruna jí překvapilo.

To byl pan Volf Rodani? Podvedla jsem Rodaniho!Co pověděla matka o Heinrichovi Rodanim? Ne, pane Rodani, nejsme sourozenci.

Hrabě Bordogni to ví. Jste dcera hraběte Bordoniho? Jeho jednání s hrabětem Bordognim se podařilo.

Budete dlouho hrát na Romea a Julii? Hostinska je dcera pana Schäufeleho. Pan Schäufele je tady.

Jdem se přiznala ke své lásce k Axelovi von Roskowi. Víte, pane von Roskowe, viděl jsem vás. S†Alexandrem von Roskowem jsem chodil po louce.

‘ќ–ћџ ƒ¬ќ…—“¬≈ЌЌќ√ќ „»—Ћј

—уществительные oko, ucho (как названи€ органов и частей тела), rameno, koleno, prsa, ruka, noha сохранили формы двойственного числа во множественном числе: na kolenou, na prsou, na ramenou.

N. ruce Ч ramena Ч oči Ч uši

G. rukou Ч ramenou/ramen Ч očí Ч uší

D. rukam Ч ramenům Ч očím Ч ušim

A. ruce Ч ramena Ч oči Ч uši

V. ruce!†Ч ramena!†Ч oči!†Ч uši!

L. rukou/rukách Ч ramenou/-ech Ч oších Ч uších

I. rukama Ч rameny Ч očima Ч ušima

но если значение мен€етс€ (oko Ч петл€, ucho Ч ручка сумки, чашки ), в косвенных падежах возникают изменени€: (N pl..- oka, uchy, G.- ok, noh, D.- okům, noham, A.- oka, nohy, V.- oka! nohy! L.- okách, nohách, I.†Ч oky, nohy) = hrnec s uchy, stůl bez noh.

—равните:

Stolek s křivými nohami Ч Dívka s křivýma nohama. Hodinky s dlouhymi rušičkami Ч Holčička se špinavýma ručičkama. Taška s velkými uchy Ч Kluk s velkýma ušima. Pletení s velkými oky Ч Ditě s velkýma očima.

Cvičení:

1.†Slova v závorkách dejte do správných pádů v množném čísle:

Zvoní mi v (ucho). Vezmi to do (ruka). Dítě lezlo po (koleno). Umí chodit po (ruka). Seděl se (zavřené oko). Stál s (ruka) v (kapsa). Pes chodí po (zadní noha). V (oko) mu stály slzy. Syna nesl na (rameno). Na (noha) měl dřeváky. Bil se do (prsa). Objevila se tvář s (živé očko). Mám hrnek s (velké ucho). Koupil jsem stůl s (pěkná noha). Máš hodinky se (zlatá ručička)? Chytil rybu do sítě s (velké oko). Mám tašku s (kožené ucho). Vlasy mu padají do (oko). Na (ruka) měl rukavice. Je to dívka s (dlouhá noha). Králiky chytal do (oko). Dnes už mám v (noha) třicet kilometrů. Je to dívka s (modré oko). Dítě mavalo (ručička). Máme stůl s (rozvrzaná noha). Koupil jsem si hodinky s (digitální ručička). Na punčoše mi zase ujela dvě (oko). Renata prolézala mezi (noha) stolu. Už zase jíš (špinavá ruka)! Vezmi si tašku s (dlouhé ucho). Pstruha jsem chytl (vlastní ruka).

2.†Napište podstatná jména(dívka, stůl, hodinky, pes, děvčátko, dítě)

Е s dlouhýma nohamaЕ s kovovými noha-miЕ s odřenýma ručičkamaЕ s tenkými ručičkamiЕ s utrženými uchyЕ s velkýma ušimaЕ s velkýma očimaЕ s velkými oky

”рок 20

ћ≈—“ќ»ћ≈Ќ»я†(ZÁJMENA)

¬ чешском €зыке по значению различаютс€ следующие группы местоимений:

Ћичные: já, ty, my, vy, on, ona, ono, oni (ony, ona)

¬озвратное местоимение se

”казательные: ten, ta, to, tento, tato, toto, onen

ѕрит€жательные: můj, má(moje), mé (moje), tvůj, tvá (tvoje), svůj, svá (svoje), své (svoje), náš, naše, naše, váš, vaše, vaše, jeho, jeji, jejich

¬опросительные: kdo, co, který, která, které, jaký, jaká, jaké, čí

ќтносительные: kdo, co, který, která, které, jaký, jaká, jaké, čí, jenž, jež,

ЌеопределЄнные: někdo, něco, některý, některá, některé, nějaký, nějaká, nějaké, kdosi, cosi, jakýsi, jakási, jakési, kdokoli(v), cokoli(v), jaký Ч koli(v), jakákoli(v), jakékoli(v), kterýkoli(v), kterákoli(v), kterékoli(v), leckdo(s), lecco(s), kdekdoЕ

ќтрицательные: nikdo, nic, žádný, žádná, žádné

ќпределительные: všechen, všechna, všechno, všecek, všecka, všecko, veškerý, veškerá, veškeré, každý, každá, každé

ѕо своим функци€м и грамматическим формам личные местоимени€ já, ty, on (ona, ono), вопросительные и относительные kdo, co, а также отрицательные nikdo, nic €вл€ютс€ местоимени€ми-существительными и имеют особые типы склонений.

ћестоимени€ прит€жательные, указательные, вопросительные и определительные €вл€ютс€ местоимени€ми-прилагательными и склон€ютс€ по типу соответствующих прилагательных.

Ћ»„Ќџ≈ » ¬ќ«¬–ј“Ќџ≈ ћ≈—“ќ»ћ≈Ќ»я

ћестоимени€ 1 и 2 лица и возвратное se

единственное число Ч множественное число

N. já Ч ty ЧЕ Ч my Ч vy

G. mne, mě Ч tebe, tě Ч sebe Ч nás Ч vás

D. mně, mi Ч tobě, ti Ч sobě, si Ч nám Ч vám

A. mne, mě Ч tebe, tě Ч sebe, se Ч nás Ч vás

L. mně Ч tobě Ч sobě Ч nás Ч vás

I. mnou Ч tebou Ч sebou Ч námi Ч vámi

¬ именительном падеже личные местоимени€ употребл€ютс€ только в случае логического ударени€ или в эмоционально окрашенных предложени€х. ¬ обычных глагольных конструкци€х они не употребл€ютс€.

¬ дательном, винительном и родительном падежах 1 и 2 лица единственного числа возвратное местоимение имеет полные и краткие формы. ѕолные формы mne, mně, tebe, tobě, sebe, sobě употребл€ютс€ после предлогов и в тех случа€х, когда на них падает логическое ударение, например, в начале предложени€:

Tebe jsme tam neviděli. Sobě uškodil.

¬о всех остальных случа€х употребл€ютс€ краткие формы mi, mě, ti, tě, si, se:

Přines mi knihu. Neviděl jsem tě.

¬ разговорном €зыке во всех падежах, кроме именительного и творительного, употребл€етс€ форма mně/ mě.

ћ≈—“ќ»ћ≈Ќ»я 3 Ћ»÷ј on, ona, ono

единственное число

N. on Ч ona Ч ono

G. jeho (u něho), ho Ч jí Ч jeho (u něho), ho

D. jemu (k němu), mu Ч jí Ч jemu (k němu), mu

A. jeho (pro něho), ho Ч ji (pro ni) Ч je (pro ně), ho

jej (pro něj) Ч†Е Ч

L. o něm Ч o ní Ч o něm

I. jím (s ním) Ч jí (s ní) Ч jím (s ním)

множественное число

N. oni одушЕ†Ч ony неодуш.†Ч ony Ч ona

G.†Ч ji ch (od nich) Ч

D.†Ч jím (k nim) Ч

A.†Ч je (pro ně) Ч

L.†Ч o nich Ч

I.†Ч jimi (s nimi) Ч

1.†¬ косвенных падежах после предлогов по€вл€етс€ вместо j Ч n:

od něho, k němu, za nimiЕ

2.†ћестоимение мужского рода в винительном падеже единственного числа имеет несколько форм: jeho, ho, jej (něj). ‘орма ho Ч кратка€, безударна€: Tam stojí člověk, vidím ho. ‘орма jej так же, как и форма ho, служит дл€ обозначени€ одушевлЄнных и неодушевлЄнных предметов. ѕолна€ форма jeho служит дл€ обозначени€ только одушевлЄнных предметов: Jeho nevidím. Počkám na něho.

3.†¬ винительном падеже единственного числа среднего рода под ударением и после предлогов употребл€етс€ je (pro ně, na ně). ¬ безударном положении Ч je и ho: To je okno, otevřu ho.

Cvičení:

1.†Doplňte osobní zájmena 3. osoby mužského i ženského rodu a množného čísla:

Budete sЕ. ještě mluvit? Půjdu tam bezЕ Já jsem oЕ. neslyšel. Nevzpomínám si naЕ.. Sejdeme se uЕ.. Včera jsemЕ.. potkal. Doatal jsem odЕ. dopis. Kdy kЕ půjdete? Viděl jsemЕ.. tam. Přišel jsem až poЕ Pamatuješ si naЕ.? ŘeknuЕ.. to. Byl jsem tam sЕ Pozdravili jsmeЕ.. Znáte se sЕ? Koupil jsem to proЕ

2.†Osobní zájmena 3. osoby nahraďte zájmeny 1. nebo 2. osoby téhož čísla:

Včera jsme ho viděli. Nic jsem mu neřekl. Vyprávěli jim to? Jemu se nedivím. Proč se jí ptáš? Nepůjdu s nimi. Mluvili jste o nich? Zlobim se na ni. Kdo z nich tam byl? Asi jste je viděli. Poslali ji domů. Jí se nic nestalo. Půjdu tam až po něm. Seděla mezi nimi. Už jsem o nich dlouho neslyšela. To není pro ní. Kdo s nim půjde? Jí nenapsali. Půjdeš s nim? Jim se daři dobře. Byl jste tam bez nich? Jeho se nebojím. Mluvili tam o něm. Přišlo jich hodně? Vyřídím jím to. Ji tam nepotkali.

3.†Osobní zájmena v závorkách dejte do správných pádů:

Už jste se s (ona) seznámil? Zeptám se (oni) na to. Počkáte na (já)? Půjdete s (my)? Znám (on) dobře. Půjdeme bez (vy). Byl jsem u (on) nedá-vno. Mluvili jsme o (ona). Sednu si vedle (ty). Kromě (já) tam nebyl nikdo. Přišel před (vy) nebo po (vy)? Tak já (oni) to řeknu. Budeme u (my). Viděl jsem (oni) tam. Ani se na (my) nepodíval. Něco (ty) ukážu. Nic o (on) nevím. Kvůli (on) jsem zůstal doma. Včera jsem (ty) viděl. Vítáme (vy). Víš o (on) něco? Dovolili (já) to. Přišel k (my) včera. Půjdu tam místo (ona). Je to pro (ona)? O (já) tam nemluvili? Kde jste se s (on) setkal? Jeli tam s (ty)? Co (ona) řekněte? Nenašli (já) doma. Vrátíš se s (já)? Přišli až po (my). Zapoměli jsme (oni) pozvat. Počkám tu na (ty). Seděli jsme proti (ty). Napíšu (on) zítra. Něco o (ty) říkali. Co (vy) slíbil? Zlobíte na (já)? Jsou s (oni) spokojeni.

4.†Osobní zájmena nahraďte osobními zájmeny zvratnými:

Přečtu mu to. Dívali se na . Odnesu to k němu. Na tebe zapomněl.Odešli od nich. Házeli to po nich. Přinesli to pro . Byli jsme mezi nimi. Něco mi povídal. Viděli ho dobře. Slíbili jim to. Stáli za nimi. Má to u něho. Jemu to nekoupím. Počkali tu na ně. Vzal mu to.

5.†Doplňte osobní zájmena:

Dobře se naЕ. podívejte, jak je špinavá. Slyšel jsem oЕ, že jsou dobří šachisté. Když jsem sЕ mluvil, nevěděl jsem, že je spisovatel. Mluvil jen o tom, coЕ. samého zajímalo. CoЕ. řekněte, až seЕ.. budou ptát? ŘekněteЕ, kdy přijedete, a přijduЕ naproti. Tu knihu mám uЕ. doma. Blahopřáli jsmeЕ k jeho narozeninám. Podívala se naЕ do zrcadla, jestli je učesaná. Za hodinu budu doma, zastavte se uЕ. Pozval jsemЕ přátelé na návštěvu. Divili seЕ že tam pořád chodíme.

6. Dejte do jednotného čísla:

Máte nám něco vyřídit? Snad vás brzy uvidíme. Cestou se pro ně zastavíme. Občas jsme je tam viděli. Zůstaneme u nich do zítřka. Přišli jste až po nás. Kam vám to máme poslat? Pro nás to není nic těžkého. Nám to neřekněte? Kromě vás tam nebyl nikdo. Půjdeme až po vás. To nás ani nenapadlo. Kdo vás sem poslal? Co vám o nich říkali? Smíme to dát jenom jim. Nechali tu pro vás něco.

7.†Dejte do množného čísla:

Nechceš jít se mnou? Zeptám se ho na to. Něco ti povím. Dávno jsem ji neviděl. Je mu dvacet let. Chtěl s tebou mluvit. Nemám o něm žádnou zprávu. Mám tu pro tebe knihu. Bez něho nemohu začít. Co mu mám vyřídit? Nevím, kdy ho uvidím. Dostal jsem od něho dopis. Přečtu ti to. Jde směrem ke mně.

8.†Podtržená zájmena dejte na první místo ve větách:

Neřekl nám nic. Poslal mi dopis. Dali mu pokoj. Uvidím tě rano. Ne-dám jim ani část. Nechceme vás rušit. Půjdeme jí naproti. Najdete ho doma. Máme vám něco povědět. Snad ji slyšeli. Znají mě dobře. Nechali ti zprávu. Taky tě hledali. Zavolali ho pozdě. Nevěřili mi ani slovo. Odpověděli ti jasně. Zavoláme mu až večer. Poznali mě taky. Zajímá tě to? Přečteš mi to hned? Nelíbí se nám tu. Zavoláme mu až večer. Nepotkali jsme je tam. Nikdo se mu nediví. Mělo by jim to stačit. Připravíme mu to potom.

9.†Podtržená zájmena dejte na další místo ve větách:

Jeho tady nenajdete. Tebe mám pozdravovat. Vás už známe. Tobě nic nedáme. Jim dali volno. Jemu chci něco poslat. Mne potřebovat nebudete. Vám dáme třetinu. Jeho nechali doma. Tobě mám přinést knihu. Mně bylo dost špatně. Jemu je to jedno. Tobě se špatně chodí? Jeho jsme tam nenašli. Ji můžete poslat za námi. Vám jsem měl něco dát. Vás tam asi nenajdeme.

10.†Podtržené výrazy nahraďte zájmeny:

Petra jsem potkal včera. Máš zatelefonovat sestře. Do večera své kamarády neuvidím. Není to pro děti. Od svého znamého jsem dopis ještě nedostal. Ti lidé se na váš přišli podívat. Přišel jsem před tím člověkem. Je to kniha bratra. Před chvíli jsme o Evě mluvili. Co mám rodičům napsát? S přáteli se sejdu dnes večer. Zítra půjdu k tetě. Synovi koupil míč, a dceři panenku. Pro dívku se to nehodí. Proč to chceš dát zrovna Vaškovi? Kromě sestry to nikdo neví. Dědečka trapila starost o vnuka.

11. Vstavte vhodná osobní zájmena:

PovězЕ co mám dělat? Otevřel okno a postavil naЕ vázu.

Našel auto tak, jakЕ. opustil. Nesl jsem to kЕ čekala na to. PožádejteЕ aby přišli zítra. Posílam kЕ svého zástupce můžete se naЕ. spolehnout. Psal jsemЕ. před týdnem, zatímЕ. ne-odpověděla. NemocЕ zabranila v odjezdu, dostal anginu. Počkám tu naЕ., ale nebuď tam dlouho. Půjdu tam místoЕ, požádalaЕ o to.

”рок 21

” ј«ј“≈Ћ№Ќџ≈ ћ≈—“ќ»ћ≈Ќ»я ten, ta, to

“ак же, как ten, ta, to склон€ютс€ местоимени€ tento, tato, toto, а также местоимени€ onen, ona, ono.

—равните:

tenhle, bez tohohle, k tomuhleЕ

tamten, bez tamtoho, k tamtomuЕ

tamhleten, bez tamhletoho, k tamhletomuЕ

Cvičení:

1.†Doplňte správné tvary ukazovacího zájmena ФtenФ:

Е dívku neznám. OЕ lidech jsme nemluvili. Máš proЕ knihy dojít. SЕ člověkem jsem se už setkal. VЕ slovech je mnoho pravdy. Já doЕ. divadla nechodím rád. NaЕ lidi se už nepamatuji. ZЕ domů se museli vystěhovat. Neřekneš toЕ pánovi? NerozbijЕ okno! Co si máme zЕ. věci vybrat?Е časopisy ležely jinde. SЕ. sousedkami se vzdycky zdržuje. Dej to naЕ stůl.†Е slovům nevěřím. PojedeteЕ. tramvají?Е okno je moc vysoko. Už jsteЕ knihy přečetli? OЕ. dopise skutečně nevím. VЕ. učebnicích je to jinakЕ hudba se mi nelíbí. Nemohl jet kvůliЕ nachlazeníЕ román je moc dlouhý. KЕ schodům se radši nepřibližuj.†Е kluka jsem už někde vidělЕ. lidé mi to slíbili. SЕ vysvědčením není něco v porádku. DoЕ třid chodí málo dětí. MeziЕ. kluky nebyl.†Е židle jsou moc nízké. BezЕ papíru tam nemůžeme jít. NaЕ čísla se nepodíval. Byl jste vЕ městě? OdЕ. doby se nic ne-změnilo. NaЕ. léta se ještě pamatuje.

2.†Dejte do jednotného čísla:

Přečtete si ty dopisy. Těmi způsoby to nejde dělat. O těch spisovatelích jsme ještě neslyšeli. Na ta slova se musíme zeptat. Z těch poznámek jsme moc nepochopili. Ty reportáže se nám celkem líbily. S těmi připady jsme nepočitali. Ta města nejsou zajímavá. V těch místnostech už zůstaneme. Těm otázkám se nedivili. S těmi studentkami nebyli spokojemi. Po těch slovech nastalo ticho. Až k těm zahradám jsme nedošli. Od těch pokusů nic nečekáme.

K těm názorům nedošli sami. Z těch míst se nedostali zprávy. Těm klukům nic nedávejte. Ta jsou špatně vybraná. Učili se z těch druhých učebnic. V těch příkladech jsou chyby. Poslali nás pro ty slovníky. Ty lidi jsme už po-tkali. Od těch známých vás máme pozdravovat. Ty židle jsou rozbité. Leži to pod těmi knihami.

3.†Dejte do množného čísla:

Na tu věc se musím ještě zeptat. S tou dívkou už mluvil. Ta báseň není dobrá. V té zemi je takový zvyk. Ten chlapec je nějaký divný. Po té cestě chodím často. Na výstavě toho malíře jsem byl. Z té přednášky moc nevím. Ten rybník je moc daleko. Na to okno se ani nedívej. S tím úkolem bude ještě hodně práce. O té události promluví sportovní redaktor. To slovo si nemohl zapamatovat. Ta rana ho ještě bolela. V tom lese je moc sucho. Ptál se na toho druhého. To jablko je kyselé. Zeptej se toho pána. Najdeš to za tou skříní.O tom románu jsem už slyšel. Ten pes šel pořád za mnou. přišel jsem si pro ten sešit. O té otázce budu ještě mluvit. V tom městě není žádná velká tovarna. Toho člověka pošli za mnou. S tém pánem bych chtěl mluvit. To vejce jsem rozbil.

4.†Výrazy v závorkách dejte do správných pádů.

Slyšel jsem to od (nějací lidé). V (tahleta kniha) to není. Podívej se na (tamten pán). Za (tyto podmínky) nemužu pracovat. Už jsem se radil s (někdo). To se dá řici o (málokdo). Omylem jsem vzal věci z (něčí kufr). Od (tenhleten týden) budu pracovat i ve čtvrtek. S (malokdo) se o tom dá mluvit. Došli jsme k (něco zajímavé). Protestoval proti (cokoli nového).

ѕ–»“я∆ј“≈Ћ№Ќџ≈ ћ≈—“ќ»ћ≈Ќ»я

můj, má (moje), mé (moje)

единственное число

N. můj Ч má, moje Ч mé, moje

G. mého Ч mé Ч mého

D. mému Ч mé Ч mému

A. mého одуш.†Ч mou, moji Ч mé, moje

můj неодуш.†Ч Е†Ч Е

L. mém Ч mé Ч mém

I. mým Ч mou Ч mým

множественное число

N. mi, moji одуш.†Ч mé, moje Ч má, moje

mé, moje неодуш Ч Е†Ч Е

G. Е†Ч mých Ч Е

D.†Е Ч mým Ч Е

A. mé, moje Ч mé, moje Ч má, moje

L.†Е Ч o mých Ч Е

I.†Е Ч mými Ч Е

ѕо образцу этих местоимени€ склон€ютс€ tvůj, tvá (tvoje), tvé (tvoje), svůj, svá (svoje), své (svoje). ¬се они склон€ютс€ как полные прилагательные твЄрдой разновидности.

náš, naše, naše

единственное число

N. náš Ч naše Ч naše

G. našeho Ч naší Ч našeho

D. našemu Ч naší Ч našemu

A. našeho Ч naší Ч naše

náš Ч Е†Ч Е

L. našem Ч naší Ч našem

I. naším Ч naší Ч naším

множественное число

N. naši, naše Ч naše Ч naše

G.†Е Ч našich Ч Е

D.†Е Ч našim Ч Е

A.†Е Ч naše Ч Е

L.†Е Ч našich Ч Е

I.†Е Ч našimi Ч Е

ѕо типу склонени€ прит€жательных местоимений náš, naše, naše склон€ютс€ местоимени€ váš, vaše, vaše.

ƒл€ выражени€ прит€жательности 3 лица употребл€ютс€ формы jeho, její, jeho. ¬о множественном числе дл€ всех трЄх родов употребл€етс€ форма jejich.

Cvičení:

1.†Výrazy v závorkách dejte do správných pádů:

a)†Ten obchod je v (naše ulice). Budu mluvit s (váš) otec. Přijeli sem lidé z (naše město). Neleží to na (vaše stoly)? V (naše okna) je světlo. Doutníky jsou pro (váš dědeček). Počítajé s (naše pomoc). Ptali se na)vaše dcera). Poslal to (váš strýc). Přidali to k (naše zavazadla). Na (vaše místo) sedí někdo jiný. Balík pošlu (vaše přátele). Nevíte o (náš pes)? Blížili se k (naše stanoviště). Mezi (naše kola) je cizí. Na (naše otázka) neodpověděl. Napíšu to (vaše péro). Je ta kniha z (vaše knihovna)?

b)†Udělali to bez (moje vědomí). S (tvoji přátele) jsem nemluvil. O (tvoje sestry) nevím. Bylo to před (můj příchod). Je tady vzkaz od (tvůj bratr). Odpověděl na (tvoje otázka)? Je to pro (tvůj známý). Pohádal se s (moje sestry). V (tvoje okno) byla tma. Někdo se napil (moje pivo). Na (můj stůl) to není. (vaš otec) to neřeknu. Vím to z (jeji dopisy). Z (tvoje hledisko) to vypadá jinak. K (váš nápad) se ještě vrátíme. S (tvoji bratři) se neznám. Budu mluvit s (váš známý). S (naše babička) není něco v porádku. (vaši kluci) viděli jsme u vody.

2.†U osobních zájmen v závorkách utvořte utvořte přivlastňovací zájmena a dejte je do správných pádů:

Při (ona) slovech se podivili. V (já) pokoji to není. Musím odpovědět na (oni) dopis. Bez (vy) dovolení to neudělám. V (my) městě je několik škol. Potkal jsem (ty) známé. Přišel s (já) knihami. Mluvili o (ty) práci. Kolem (oni) domu chodím často. Nechám tu lístek pro (ty) matku. (já) přatele tam nebudou. Zapoměl na (oni) prosbu. Podle (ona) názoru to tak je. Mluvil jsem s (ona) spolupracovníky. Co dělá (on) sestra? Před (já) bratrem o tom nemluvte. Tramvaj jezdí kolem (my) fakulty. Na (vy) zahradu se přijdu po-dívat. Přišel tam s (on) sestrou. Pozdravujte (vy) bratra. Byl to (já) nápad. mám to mezi (já) papíry. Bydlí u (on) rodičů. Na (ona) stole to neměla. Chceš mluvit s (já) vedoucím? V (ona) patnácti letech těžce onemocněla. (vy) článek tu je. Při (on) návštěvě se nestalo nic.

3.†Dejte do jednotného čísla:

V našich učebnicích to je. Mluvili o svých zkušenostech. Vaší známí s nami už mluvili. Moji bratři nejsou doma. Odpovědi na vaše otázky neznáme. Ve svých dopisech jste o tom napsali. vaše dcery jsme potkali na náměstí. Dostali jsme to od vašich přibuzných. O svých plánech mlčeli.

4. Dejte do množného čísla:

Spisovatel tam podepisuje novou knihu. Mluvil o tvém synovi. Do mého okna svítí ráno slunce. Profesor pracuje ve své pracovně. Dej moje pero. Tvého syna chvalil, mého moc ne. Půjčil jsem mu svůj sešit. Blaho-přál jsem mu k jeho svátku. Hledal to ve svém rukopise. Mluvil se svým učitelem. V její zásuvce je nepořádek. Seznámil se tam s tvým bratrem.

”рок 22

ќѕ–≈ƒ≈Ћ»“≈Ћ№Ќџ≈ ћ≈—“ќ»ћ≈Ќ»я

Všechen, všechna, všechno

ЌеопределЄнные местоимени€ všechen, všechna, všechno в разговорном €зыке имеют разновидности všecek, všecka, všecko. —ловообразовательный суффикс Ч chen,†Ч cek употребл€етс€ только в формах именительного и винительного падежей единственного и множественного числа. ћестоимение všechen (všecek..) употребл€ютс€ с существительными во множественном числе, а также с собирательными и вещественными существительными:

Všechno víno, všechen cukr, všechny ženy, všichni prátele, všechna města

C cуществительными в единственном числе употребл€етс€ прилагательное celý, имеющее также значение Ђвесьї:

Celé náměstí, celá třida, celý měsíc, celý rok

≈динственное число

ћножественное число

Cvičení:

1.†Doplňte zájmeno všechen

Dělejte to seЕ možnou opatrností. KeЕ. té starosti mi přibyly ještě další.†Е.. už budou jistě na místě. Zachovali jsmeЕ. pravidla. Co jste tenЕ čas dělali? PřiЕ. té práci na to zapoměl.†Е další práce je zbytečná. Oznámil toЕ příbuzenstvu. ProЕ.. případy to radší schovej.

Na nikoho nezapomělЕ. to řekl.†Е. jídlo už snědl. Vím oЕ. jeho příbuzných. Na lístek si vypsalЕ. neznámá slova. MámЕ. knihy toho autora. Odpověděli mu naЕ.. otázky. Mléka je málo, proЕ. nestačí. Věnoval té práciЕ. svůj čas. Otáčel se zaЕ dívkami.†Е.. známým jsem poslal blahopřání. Hledal jsem to už veЕ skříních.†Е. moje přatele s tím souhlasili. SeЕ ostatními budu mluvit zítra. Poslali ho keЕ.. čertům. OЕ. těch podrobnostech budeme mluvit později. Na lístek si vypsalЕ.. neznámá slova. VypilЕ.. vodu.

2. Doplňte zájmena věechen nebo adjektiva celý:

Byli jsmeЕ. velmi spokojeni s výletem. Plakáty vylepili poЕ.. Praze. Ptali jsme se na toЕ svých známýchЕ už o tom věděliЕ. den jsme stravili v přirodě. O tom mluví užЕ. svět. Měl jsem koupit jízdenky proЕ kamarádyЕ nádraží žilo letním dopravním ruchemЕ. Napsal, žeЕ. sobotu bude u babičky. Večer jsem sbalilЕ co jsem potřeboval na cestu. Nespal jsemЕnocЕ.. hodinu jsem stál ve frontě. Zatelefonoval jsem mamince, žeЕ. je v pořádku. Pracoval jsemЕ týden. Dopisuješ si seЕ svými přáteli? Už jesm složilЕ. zkoušky. Máme jít s tebouЕ.? Na dvoře jsem viděl lidé zЕ našeho domu. ZeЕ.. síly volal o pomoc. Obličej mělaЕ. uplakaný. Sháněli jsme ho poЕ.. čertech.

ќ“Ќќ—»“≈Ћ№Ќџ≈ ћ≈—“ќ»ћ≈Ќ»я

Který, jaký, čí, jenž, jež, co(ž)

ћестоимени€ který, jaký, čí соответствуют вопросительным местоимени€м. ќтносительное местоимение jenž, jež €вл€етс€ принадлежностью исключительно литературного €зыка и склон€етс€ как личное местоимение 3 лица on, ona, ono.

Cvičení:

1.†Doplňte tvary zájmena který.

a)†DopisЕ. jsem dostal, byl od babičky. KnihaЕ.. jsem přečetl, byla opravdu zajímava. Vlak, zЕ jsem vystoupil, přijel z†Brna. Návrh, proЕ.. jsem hlasoval, neprošel. Povolení k pobytu, oЕ. jsem zažádal, jsem nedostal. Země, veЕ. žiji, jménuje se Bělorusko. Co řekneš události, oЕ. které jsme četli v novinách? Jsou to lidéЕ.. důvěrujeme. Autobus, doЕ nastoupila Dana, odjel. Tohle je byt, veЕ bydlím.

b)†DívkaЕ. se seznámil v parku, se stala jeho ženou. V†bytěЕ.. platím osm tisíc korun měsičně, neteče už měsíc teplá voda. LidéЕ jsme se ptali, o Lence nevěděli. FirmaЕ. jsem pracoval, už neexistuje. To je Karlův mostЕ. jste tolik slyšeli. KočkaЕ.. jsem zaplatila tolik peněz, zmizela. KolegaЕ chcete mluvit, není přítomný. KvětinyЕ.. jsme koupili, byly drahé. PesЕ.. se bojíte, je ještě malý. Máš ty fotografieЕ. jsem s tvou rodinou? Dávala nám otázkyЕ. jsme neuměli odpovědět. TramvajЕ. jsem čekal, dlouho nejela. StudentЕ. jste pomahala s učením, propadl. DobaЕ vladl Karel IV, byla zajímavá. HračkaЕ. chceš koupit, je dřevená. KamarádЕ zítra bude dvacet let, nás pozval na večírek. Ochutnej buchtyЕ jsem pro tebe upekla. Všichni milujeme zemiЕ. jsme se narodili. HerciЕ. hlají v té hře, jsou moc známí.

2.†Vstavte zájmena kterýnebo jaký:

Е rychlostí můžou jezdit auta v obcích?

Е. bude zítra počasí?

VeЕ. patře bydlíte?

Е. lékař vás ošetřoval?

VЕ.. roce jste se narodil?

Е..státní poznávací značku má vaše auto?

Е.. české spisovatele znáte?

ProЕstranu budete hlasovat?

3.†Tvořte otázky s zájmenem který podle vzoru: Vzor:

Tohle auto vyjelo z té zatáčky?†Ч Bylo to tohle auto, které vyjelo z zatačky?

Ukradli vám tyhle hodinky? Napadli vás v téhle ulici? Přijel jste tímhle taxikem? Pil jste z téhle sklenice? Vystoupil z tohohle auta? Platil jste touhle bankovkou? Rozbilio vám tuhle kameru? Tenhle člověk řídil to auto? Tenhle člověk vás napadl? Předal jste ten balíček tomuhle člověku?

Ќ≈ќѕ–≈ƒ≈Ћ≈ЌЌџ≈ ћ≈—“ќ»ћ≈Ќ»я

ЌеопределЄнные местоимени€ образуютс€ от вопросительных с помощью приставок и частиц, выражающих неопределЄнность.

” сложных непоределЄнных местоимений склон€етс€ местоименна€ часть: někdo Ч někoho, někomu, málokdo Ч málokomu, málokým,

Cvičení:

1.†Doplňte neurčitá zájmena někdo, něco, některý, nějaký, něčí:

Е.. malé banky zkrachovaly. Neslyšel jsiЕ..? Nemáš v ledničceЕ.. pivo? Nedáš miЕ.. dobrý slovník? NemášЕ.. drobné? Neslyšel jsiЕ..? V†šatně zůstal visetЕ. kabát. NemácЕ.. proti bolení hlavy? NestojíЕ.. za dveřmi? Nevíš oЕ bytě? Mně se zdálo, žeЕ. pláče. NeznášЕ dobrého učitele češtiny?†Е.. slova mají několik významů.†Е lidé mají alergii na prach. Podívej se, jsemЕ.. našla. Bylo tam slyšetЕ.. divné zvuky. VЕ názorech jsme se shodli, v jiných ne. Bude to trvatЕ.. pět neděl. Hledal vás tadyЕ. člověk.

”рок 23

ѕ–»Ћј√ј“≈Ћ№Ќџ≈†(Adjektiva)

 аждое прилагательное относитс€ к какому-либо существительному, €вл€€сь его определением.

Zajímavý film, nové nádraží, široká cesta, vědecký pracovník, vysoká škola, malé dítě

ѕрилагательные имеют категорию рода, формы числа и падежа, то есть имеют такой род, число и падеж, какой имеют существительные, к которому прилагательные относ€тс€:

M†Ч†F Ч N

Mladý muž Ч mladá žena Ч velké okno

Zdravý syn Ч zdravá žena Ч zdravé dítě

Pracovitý student Ч červená kniha Ч dobré jídlo

” мужского рода наблюдаютс€ формы одушевлЄнные и неодушевлЄнные: Viděl jsem krásného ptáka. Viděl jsem krásný strom.

ќснова прилагательных может быть твЄрдой или м€гкой.

“вЄрдый тип: dlouhý, tichý, veliký, starý, mladý, krásný

ћ€гкий тип: dívčí, svěží, jarní, moderní, inteligentní

¬ чешском €зыке по форме различаютс€ полные и краткие прилагательные, то есть некоторые полные прилагательные твЄрдой разновидности имеют краткие формы: zdravý Ч zdráv, zdráva, zdrávo

 раткие формы выступают только в составе сказуемого и употребл€ютс€ довольно редко:

Otec je zdráv, matka je zdráva, sestry jsou zdrávy, děvčata jsou zdráva

“¬Ë–ƒџ… “»ѕ

Cvičení:

1.†Výrazy v závorkách dejte do správných pádů:

a)†Byli tam lidé z (malé město). Stál u (otevřené okno). Město leží v (hluboké údoli). Je z (velké město). Nepojedeme domů kvůli (špatné počasí). Chtěli jít na (vysoký kopec). Vidiš tam (černý pes)? Vesnice leří v (pěkna krajina). Nemohu najít (červená tužka). Nečetl (zajímavá povídka). Brzo se vrátí z (dlouhá procházka). Zná to z (nějaká kniha). Mluvil s (nějaká dívka). Vezmu si trochu (studené mléko). Je to na (levý břeh). Mám to v†(pravá kapsa). Přišli jsme k (široká řeka). Chodil tam a sem po (dlouhá chodba). Ryba je v (studená voda). Chci koupit dům s (velká zahrada).

b)†V†tom domě okna jsou z (barevná skla). Mluvime se (staří páni). Na (sochářské výstavy) často nechodím. Bydlel v (jiná města). Byla jsem v (různá země). Můžete bydlet v (horské chaty) nebo (turistické nocleharny). Napiše ještě hodně (zajímavé články). Položila jsem několik (podobné otázky). Tam byli kluci s (plné aktovky). Kniha ležela mezi (staré sešity).

2.†Dejte do množného čísla:

a)†Je to dobrá studentka. Na chodbě byl jen nějaký kluk. Strýc už je hodně starý. Tvůj bratr je docelá hezký hoch. Bratr je ještě moc mladý. Syn je podobný babičce. Ten můj soused byl velký umělec. Syn nebyl moc pilný.

b)†Na výstavě byl německý dirigent, a na návštěvě byl polský spisovatel. Je to dobrý a prostý člověk. Antický buh jednal jako člověk. Prahu mu ukázal jeho dobrý přítel. Podobiznu Anny namaloval pražský umělec. Náš známy ten fil už viděl. Beloruský partizan zachranil můj život.

„»—Ћ»“≈Ћ№Ќџ≈

 оличественные

1 Ч jedna 11 Ч jedenáct

2 Ч dvě 12 Ч dvanáct

3 Ч tři 13 Ч třináct

4 Ч čtyři 14 Ч čtrnáct

5 Ч pět 15 Ч patnáct

6 Ч šest 16 Ч šestnáct

7 Ч sedm 17 Ч sedmnáct

8 Ч osm 18 Ч osmnáct

9 Ч devět 19 Ч devatenáct

10 Ч deset 20 Ч dvacet

30 Ч třicet, 40 Ч čtyřicet,

50 Ч padesát, 60 Ч šedesát

70 Ч sedmdesát, 80 Ч osmdesát

90 Ч devadesát, 100 Ч sto

ѕор€дковые

1.†Ч první 11. - jedenáctý

2. - druhý 12. - dvanáctý

3. - třetí 13. - třináctý

4. - čtvrtý 14. - čtrnáctý

5. - pátý 15. - patnáctý

6. - šestý 16. - šestnáctý

7. - sedmý 17 .- sedmnáctý

8. - osmý 18. - osmnáctý

9. - devátý 19. - devatenáctý

10. - desátý 20. - dvacátý

30. - třicátý, 40. - čtyřicátý,

50. - padesátý, 60. - šedesátý

70. - sedmdesátý, 80. - osmdesátý

90. - devadesátý, 100. - stý

—ќ—“ј¬Ќџ≈ „»—Ћ»“≈Ћ№Ќџ≈

 оличественные

21 Ч dvacet jedna = jednadvacet

22 Ч dvacet dva†= dvaavacet

23 Ч dvacet tři = třiadvacet

24 Ч dvacet čtyři = čtyřiadvacet

25 Ч dvacet pět = pětadvacet

26 Ч dvacet šest = šestadvacet

27 Ч dvacet sedm = sedmadvacet

28 Ч dvacet osm = osmadvacet

29 Ч dvacet devět = devětadvacet

ѕор€дковые

21. - dvacatého prvního

22. - dvacatého druhého

23. - dvacatého třetího

24. - dvacatého čtvrtého

25. - dvacatého pátého

26. - dvacatého šestého

27. - dvacatého sedmého

28. - dvacatého osmého

29. - dvacatého devatého

но: jedenadvacatého, dvaadvacatého, třiadvacatého, čtyřiadvacatého,

pštadvacatého, šestadvacatého, sedmadvacatého, osmadvacatéhoЕ

100 Ч sto, 200 Ч dvě stě, 300 Ч tři sta, 400 Ч čtyři sta, 500 Ч pět set

600 Ч šest set, 700 Ч sedm set, 800 Ч osm set, 900 Ч sevět set, 1000 Ч tisíc

Datum: Narodil jsem se 27.11.1975 Ч dvacatého sedmého listopadu roku

tisíc devět set sedmdesát pět

(roku devatenáct sedmdesát pět)

— ЋќЌ≈Ќ»≈ „»—Ћ»“≈Ћ№Ќџ’

a)†„ислительное jeden, jedna, jedno склон€ютс€ как указательные местоимени€ ten, ta, to.Ёти числительные часто употребл€етс€ там, где в английском или немецком €зыке употребл€етс€ неопределЄнный артикль.

б)†¬о множественном числе употребл€етс€ форма jedny (jedna) у тех существительных, которые имеют форму множественного числа:

jedny dveře, jedny prazdniny, jedny kalhoty.

— такими существительными употребл€ютс€ числительные

dvoje, troje, čtvery, patery, šestery, sedmery, osmery, devatery, desatery,

которые на русский €зык часто перевод€тс€ как Удве парыФ, УдвоеФ (брюк, очков и т.†д.):

dvoje kalhoty, troje dveře, čtvery brýle

≈сли речь идЄт о двух или нескольких разных видах чего-то (например, м€са, кофе), то числительные УдваФ и УтриФ будут иметь форму dvoji, troji:

dvoji káva, troji maso. Dejte mi, prosím, dvoji kávu.

ќстальные формы совпадают с формами čtvery, patery и т.†д.

в)†„ислительные dva, dvě, oba, obě склон€ютс€ следующим образом:

г)†„ислительные tři, čtyři, pět имеют одинаковые формы дл€ всех трЄх родов и склон€ютс€ следующим образом:

N. tři Ч čtyři Ч pět

G. tří Ч čtyř Ч pěti

D. třem Ч čtyřem Ч pěti

A. tři Ч čtyři Ч pět

L. třech Ч čtyřech Ч pěti

I. třemi Ч čtyřmi Ч pěti

¬ родительном падеже часто употребл€ютс€ разговорные формы třech, čtyřech.

” числительного devět имеютс€ изменени€ в корне:

bez devíti, k devíti, s devíti.

ѕо типу числительного pět склон€ютс€ все числительные до 99.

д)†„ислительное sto склон€етс€ по образцу město:

bez sta, ke stu, o stu, se stem,

с числительным dvě образует сочетани€ dvě stě:

dvou set, dvěma stům, o dvou stech

абсолютно так же склон€ютс€ сочетани€ tři sta, čtyři sta.

е)†„ислительное tisíc клон€етс€ по образцу stroj, но в родительном падеже чаще употребл€етс€ форма tisíc:

pět tisíc diváků, několik tisíc demonstrantů.

ж)†„ислительное milion склон€етс€ по типу hrad:

з)†„ислительное miliarda склон€етс€ по типу žena.

и)† оличественные числительные, состо€щие из единиц и дес€тков, можем произносить и писать двум€ способами:

jedenadvacet dolarů Ч dvacet jeden dolar, jedanadvacet korun Ч dvacet jedna koruna.

к)†—ложные числительные склон€ютс€ следующим образом:

N. dvacet sedm tisíc pět set padesát dvě koruny

G. bez dvaceti sedmi tisíc pěti set padesáti dvou korun

D. k dvaceti sedmi tisícům pěti stům padesáti dvěma korunám

A. za dvacet sedm tisíc pět set padesát dvě koruny

L. o dvaceti sedmi tisících pěti stech padesáti dvou kotunách

I. s dvaceti sedmi tisíci pěti sty padesáti dvěma korunami

Ќ≈ќѕ–≈ƒ≈Ћ®ЌЌџ≈ „»—Ћ»“≈Ћ№Ќџ≈

ЌеопределЄнные числительные tolik, kolik, mnoho, několik имеют только две формы:

N., A.†Ч několik, tolik, mnoho, tolik,

G., D., L., I..†Ч několika, mnoha, kolika, tolika:

o několika poznámkách, s několika dívkami, bez tolika problémů.

Cvíčení:

a)†Doplňte číslovky jeden, jedna, jedno:

Byl jednouЕ. král a měl tři dcery. Měl jsemЕ kamaráda, který emigroval do Kanady. Seznamil jsem se sЕ.. Japonkou. Šel jsem kЕučitelovi a zeptal jsem se ho. Slyšel jsem oЕ muži, který přežil katastrofu letadla. Je sama a máЕ ditě. Slyšel jsem oЕ.. podobné autonehodě. Měla to ditě sЕ.. cizincem. MěliЕ.. syna a ten emigroval do Austrálie.

b)†Vstavte číslovky jedny, dvoje, troje ve správných tvarech.

Vzal jsem si sebou jen (1)Е. kalhoty. Potřebuji (2)Е. boty. Musím si koupit (4)Е.. ponožky. Ukázal mi (5) rukavice, ale žádné se mi nelíbily. Koupila jsem (3)Еředkvičky, protože byly čerstvé. Mám (2)Е lyže, tak ti (1)Еmůžu půjčit. Potřebuji (2)Е. brýle, (1)Е. na dálku, a (1)Е.. na blízko. V obývacím pokoji jsou (2)Е. dveře, ale v hale jsou (6)Е. Mám (4)Е.. letní šaty, (3)Е.kalhoty a asi (6)Е. ponožky.

c)†Doplňte do vět číslovkydva, dvě nebo oba, obě v správných tvarech:

Po autohavárii máЕ.. nohy v sádře. Drž volantЕ.. rukama. Seznámil se ve vinárně seЕ dívkami a pozvalЕ. do svého bytu. byl jsem tamЕ.. dny, a poЕ.. dny pršelo. MáЕ. děti aЕ chodí do školy. Hokeisté sehraliЕ zápasy a vЕ. zvítězili. Byl u nás sЕ svými dcerami. PoЕ letech přišla kríze. Nemůžu se držet, protože mám vЕ.. rukou tašky. Diskuovali jsme podrobně oЕ.. problémech. Musíš se držetЕ rukama.

d)†Dejte správné tvary:

Bez†(dva hráči, dva rubly, tři koruny, dva týdny, čtyři poslední stránky, dvacet haléřů, prvních pět závodníků, čtyřicet dvě koruny)

Během (dva dny, dva týdny, dva roky, pět minut, šest hodin)

K (dva velké sloupy, dvě velké budovy, tři tanky, čtyři auta, pět†českých turistů, sedm nových studentek)

e)†Napište slovy:

12 645, 3 916, 813, 172, 18, 704, 25 811, 360, 59

f)†Přeložte do češtiny:

о двадцати дев€ти студентах, без тридцати одной кроны, к тринадцати тыс€чам п€тидес€ти шести килограммам, с восьмьюстами дев€носто семью кронами, ради сорока двух рублей, о трЄх тыс€чах тридцати одном мальчике, из п€тидес€ти двух комнат, у мен€ нет трЄхста двенадцати рублей,

g)†Napište slovy:

Rok 1457, 1714, 1998, 1886, 2000, 1639, 1952, 1980, 1512

Viděl jsem 19. chlapa, 20. dívku, 6. psa, 18. pokoj, 40 knihu, 62 auto Nemluv o 35 korunách, 7 obrazech, 1 kamarádce, 9 bodach, 16 počitačích

ќбразование страдательных причастий

—традательные причасти€ прошедшего времени образуютс€ от основы прошедшего времени переходных глаголов совершенного и несовершенного вида при помощи суффиксов Ч en,†Ч n,†Ч t.

а)†Ч en. ѕри помощи этого суфффикса страдательные причасти€ образуютс€ от глаголов с основой на согласный и на Ч l (как правило, происходит чередование согласныхъ: k/c, d/z, t/č, sl/šl, st/št, zd/žď

nést (nesl) Ч nes-en, vést (vedl) Ч ved-en, péci (pekl) Ч peč-en, říci (řekl) Ч řečen, ukrást (ukradl) Ч ukraden, osvobodit (osvobodil) Ч osvobozen.

” некоторых страдательных причастий чередование не наступает. —равните: zdědit Ч zděděn, soustředit Ч soustředěn, koupit Ч koupen, upravit Ч upraven, nakreslit Ч nakreslen. Ётот же суффикс употребл€етс€ при образовании страдательных причастий от некоторых глаголов с основой на Ч out: natisknout Ч natištěn, dosáhnout Ч dosažen.

б)†Ч n. ѕри помощи этого суффикса страдательные причкасти€ образуютс€ от глаголов, основа прошедшего времени которых оканчиваетс€ на другие гласные (a-,e-): vybrat Ч vybran, smazat Ч smazán, vypracovat Ч vypracovan, psát Ч psan, vidět Ч viděn

в)†Ч t. —уффикс Ч t помогает в образовании страдательных причастий от глаголов на Ч nout (l) и некоторых двусложных глаголов, основа прошедшего времени которых равна корню на гласный (см. п.2).

1) rozhodnout Ч rozhodnut, nabídnout Ч nabídnut, odřítnout Ч odřiznut, tisknout Ч tištěn, zatknout Ч zatčen, zamknout Ч zamčen, napadnout Ч napaděn

2) krýt Ч (po)kryt, (u)mýt Ч umyt, (vy)pít Ч vypit, zabít Ч zabit

” глаголов на Ч a (dělat) перед суффиксом причасти€-n гласный основы-a становитс€ долгим: udělán, pozván, zpracována

” глаголов типа mýt, šít, bít â формах страдательных причастий корневой гласный сокращаетс€: (u)myt, (u)šit, (za)bit

—“–јƒј“≈Ћ№Ќџ… «јЋќ√. ‘ќ–ћџ ѕј——»¬ј.

Trpný rod. Pasivum.

¬ активных конструкци€х (действительный залог) действие глагола направлено от совершающего действие, который определ€етс€ им. падежом существительного или замен€ющих его слов и выступает в функции грамматического субъекта предложени€:

Profesor chválí studenta.

¬ формах пассива (страдательный залог) носителем глагольного действи€ выступает объект, который подвергс€ действию. ¬ пассивных конструкци€х производ€щий действие не находитс€ в центре внимани€, и часто вообще бывает невыражен:

Student je chválen.

—традательный залог может быть выражен:

1.†ќписательными формами, состо€щими из краткого страдательного причасти€ смыслового глагола и соответствующих форм глагола být: dům je postaven, plán byl připraven, lístky budou vyprodány

2.† онструкцией с возвратной формой глаголов:

domy se stavějí, plán se připravuje, lístky se prodávají,- lístky se budou prodávat zítra.

‘ормы описательного пассива:

‘ормы описательного пассива употребл€ютс€ в современном чешском от глаголов совершенного вида, а возвратно-страдательные конструкции Ч от глаголов несовершенного вида:

kniha byla napsana Ч kniha se píše

stroje byly vyrobeny Ч stroje se vyrábějí

Ќо описательный пассив возможен и у глаголов несов. вида:

Student je chválen. Zboží je vyráběno na export.

V miunlem roce se vyrobilo 20 000 automobilů.

Věc se rozhodne v nejblížších dnech. Obchody se otvírají v 7 hodin.

¬ русском €зыке это неопределЄнно-личные конструкции со сказуемым в 3 лице мн. числа (работают, говор€т):

Dlouho se odpočívalo.†Ч ƒолго отдыхали.

Cvičení:

1.†ќбразуйте страдательные причасти€ от глаголов

hrát, vyčistit, posoudit, vrátit, hodit, zamilovat, tvořit, otevřit, pozvat, očekávat, založit, napsat, vychovat, snižovat, uvařit,přinést, budovat, dosáhnout

2.†ќбразуйте страдательный залог при помощи описательного пассива.

Pražskou univerzitu založil Karel IV. r. 1348. Prahu často pokládají za nejkrásněší město v Evropě. Praha se budovala po dlouhá staletí. Naše státa podepsaly smlouvu o přátelství a spolupráci. Tyto knihy ilustrovali známí malíři. Překvapilo mě to. Naši dělníci dosáhli velkých úspěchů. Dopis jsem napsál a odeslal před tádnem. Závodní výbor zhodnotil naše výkony. Účet jsem zapůatil včas. Počasí ohrožuje úrodu. přinutili náš k tomu. Raněné odvezlí do nemocnice. Nový český film promítali skoro ve všech kinech.

3.†ќбразуйте действительный залог:

Vzor: Byli jsme tím velice překvapeni. - To nás velice překvapilo.

V našem hospodářství bylo zosaženo značných úspěchů. Běloruská státní univerzita bylya založena r.1921. Kým jsi byla poozvána na koncert? V naší zemi jsou budovány nové školy, instituty, jsou zakládány nové podniky. Praha byla mnohokrat opěvována českými básníky. Kniha Ivana Skály byla přeložena do mnoha jazyků. Národní divadlo v Praze bylo postaveno za peníze lidu. Praha obdivovana cizinci z celého světa. Praha byla budovana po dlouhá staletí v různých slozích. Praha je dnes rozdělená na dvanáct obvodů. Vltava je překlenuta třinácti mosty.

4.†ќбразуйте безличную возвратную форму пассива

vzor: Musíme o tom rychle rozhodnout. - Musí se o tom rychle rozhodnout.

Nesmíme na to zapomenout. Co budete dělat zítra? Pojedeme v neděli na výlet? Ráno vstáváme v sedm hodin. Co dělají o svátcích? Chodili jste do lesa na houby? Zítra budou tančit všude. Musíme na to dávat pozor. jak přeložite ta slova do ruštiny? To nesmíte dělat. Jak to řekněte? O tom budou dlouho vypravovat. Pořad na hanu vzpomínáme. Nevěděli jsme to. Od zítřka nbudeme jezdit trolebusem.

5.†ќбразуйте безличную форму пассива

V posledních letech lidé hodně cestují. jezdí vlakem nebo autem, stále více talé létají letadlem. Z Minska do Prahy jezdí buď přes Grodno, nebo přes Brest a Varšavu. Letadlem letíme z Minska do Prahy jen 1,5 hodiny. Tím ušetříme spoustu času. V Praze lidé nejčastěji jezdí tramvají.

nejvív uvidíme, když chodíme pěšky.

6.†»з словосочетаний образуйте предложени€ при помощи описательной, возвратной или безличной формы пассива

Vzor: vystavět nový hotel Ч V Praze byl nedávno vystavěn nový hotel.

hodně stavět Ч V Minsku se nyní hodně staví.

pokládat za krásné město, postavit několik nových hotelů, jezdit metrem, budovat podzemní dráhu, chodit do kaváren a vináren, vyrábět rízné druhy zboží, pít smíchovské a plzeňské pivo, vydávat knihy v různých jazycích, přestupovat na Václavském náměstí.

7.†переведите на чешский €зык:

ћне ещЄ трудно ходить. ќ нЄм много говорили. ≈го ждут долго. ѕо этой дороге ходили в школу. «десь не кур€т. ќб этом вообще уже не помн€т. ћы должны будем ездить на метро. ¬ ѕраге два столети€ строили в стиле барокко. —егодн€ нам хорошо спалось. ¬чера мы много танцевали. ќб этом много дискутировали. Ќа этих заводах хорошо работают. Ўли быстро. –аботу будем продолжать. Ёту книгу можно читать. ѕрага была основана в 9 веке. ѕрага расположена по обеим берегам реки ¬лтавы. ѕражане считают ѕрагу одним из красивейших городов мира. ¬се восхищались еЄ игрой. ¬ ѕраге находитс€ один из старейших университетов ≈вропы, основанный  арлом IV. ¬се заказы выполнены. Ёта книга была написана в »спании. ќн был выбран президентом.